Jednání o Společné zemědělské politice (SZP), konkrétně podpoře malých a mladých farmářů, přímých platbách a zastropování byla témata, ke kterým zástupci České republiky vystoupili na zasedání Rady ministrů pro zemědělství a rybářství Evropské unie (EU) v Lucemburku.
Česká republika v souvislosti s aktuálními případy používání technické soli a falšování vaječné moučky v Polsku přednesla na jednání Rady návrh, aby Rada i EK objasnily jednotný přístup k rozsahu poskytovaných informací a jednotnou interpretaci jejich obsahu. Česká republika také navrhla stanovit jednotná pravidla, která by EK umožňovala vymáhat po členských státech informace, na které mají dotčené země podle evropských pravidel nárok.
Komise v případě skupinového ustájení prasnic a prasniček nastolila nulovou toleranci k neplnění závazků a v žádném případě neumožnila posouvat termíny pro jejich dodržení. Podle české agrární diplomacie by tolerance nedostatečného plnění požadavků směrnice kromě jiného narušila rovnost podmínek členských států a poškodila producenty těch států, které své povinnosti splní.
V diskuzi o návrhu nařízení pro přímé platby zemědělcům, by měly být přímé platby lépe cíleny a neměly by zvyšovat administrativní náklady. ČR proto i nadále odmítá zastropování přímých plateb. Naší zástupci uvítali upravené návrhy definice aktivního farmáře, které respektují specifika jednotlivých členských států. A to tak, jak se v polovině dubna shodlo Gremium MZe pro koncepční otázky a reformu Společné zemědělské a rybářské politiky.
Česká republika požaduje, aby podpory vázané na produkci reagovaly na specifické situace citlivých sektorů a byly řešeny za stejných podmínek ve všech členských státech. Požaduje také, aby platby pro oblasti s přírodními znevýhodněními byly postaveny na dobrovolném rozhodnutí členského státu. Také platba pro mladé farmáře a schéma pro malé farmáře jsou natolik specifické, že rozhodovat o nich by měl samostatně příslušný členský stát.
