Počet ekologických zemědělců se v České republice loni zvýšil na více než 3500, tj. téměř o třetinu. Plocha zemědělské půdy obhospodařované podle pravidel ekologického zemědělství
vzrostla meziročně téměř o 50.000 hektarů a její podíl na
zemědělské půdě přesáhl 10,5 procenta. Přibyly také nové vinice. Nejvíce se na ekozemědělství podílejí dlouhodobě trvalé travní porosty, sloužící převážně k pastevnímu chovu dobytka(82 procent).
Vláda přijala v roce 2004 plán, podle nějž měly ekofarmy do konce roku 2010 zaujímat 10 procent zemědělské půdy.
Na konci loňského roku schválil kabinet nový plán-navýšení podílu ekologického zemědělství do roku 2015 na 15 procent. Podíl biopotravin na celkovém trhu s potravinami by měl ze současného necelého procenta vzrůst na trojnásobek a poměr mezi dováženými a domácími biopotravinami má být ve prospěch tuzemských. V současné době pochází více než polovina biopotravin z dovozu. Ekologičtí farmáři nesmějí používat chemické prostředky jako hnojiva, ani
při ochraně rostlin před škůdci, chorobami či plevelem. Musí zachovávat přísnější standardy pro péči o chovaná zvířata než konvenční zemědělci. Dotace ekofarmářům jsou vyšší než podpory konvenčně hospodařícím farmářům. Na podporu ekologicky šetrného zemědělství je směřováno stále více peněz. Evropská unie zdůvodňuje výraznou podporu ekologického zemědělství většími náklady a pracností výroby proti konvenčnímu hospodaření a také nižšími
výnosy. Tento způsob hospodaření je šetrnější k přírodě, dotace mají zemědělce podporovat.
