Yes, oui, ja, si, ano, Evropská unie není skleník, i když by si to mnoho lidí přálo. Všichni by chtěli, aby všechno dobře rostlo a kvetlo a zvířata měla odpovídající přírůstky a užitkovost a to vše bylo zdravotně nezávadné, jak ukládá evropská legislativa.
Druhá věc je potom, aby se veškerá zemědělská produkce mohla uplatnit na trhu. A nyní je obrovský úkol sladit hledisko zdravotní, veterinární, ekonomické a také hledisko, na které se v poslední době už též klade velký důraz, a to hledisko dobré pohody chovaných zvířat.
V posledních, dá se již říci týdnech, před vstupem ČR do EU, se střídají vize pesimistické s optimistickými. Z hlediska veterinárního, které se snaží o reálný pohled na věc, lze říci následující.
Všechna údajná evropská kritická slova, která jsou směrována našim producentům, či chovatelům, nejsou ničím novým a na všechno Státní veterinární správa ČR včas chovatele i producenty upozorňovala. Však to také přineslo efekt v tom smyslu, že jsme vnímáni, jako země s výborným systémem státního veterinárního dozoru s velmi dobrou nákazovou situací, nicméně máme, obdobně jako v členských zemích EU, jisté problémy s dozorovanými subjekty. To znamená s chovateli i zpracovateli. Toto však nejsou problémy neřešitelné a podle slov Josefa Holejšovského, ústředního ředitele Státní veterinární správy ČR, usilujeme o to, abychom ve slíbených termínech splnili to, k čemu jsme se zavázali.
Ke konci března odešleme do Bruselu seznam těch zpracovatelských provozů, které splňují podmínky pro to, aby se mohly zúčastnit společného – komunitárního - trhu a pak na základě třístupňové kontroly, která kontinuálně probíhá, k počátku května doprověříme i ty zpracovatelské provozy, které budou moci působit na regionálním, českém, trhu. Nic více a nic méně.
Státní veterinární správa ČR má pochopitelně zájem nikoli na tom, aby někomu živnost zavírala, ale na tom, aby tyto živnosti, podniky, firmy a jejich provozy, mohly fungovat tak, aby mohly uspět na našem i evropském trhu!
