Země jako Kanada nebo Rusko, kde se tuleni tradičně loví, jsou proti jakýmkoli zákazům.
Lov tuleňů a především tuleních mláďat, kterých lovci kvůli jejich bílé kožešině zabíjejí statisíce ročně, ostře kritizují ekologové už od 60. let minulého století. Argumentují přitom tím, že lov tuleňů je důležitým odvětvím ekonomiky a navíc pomáhá udržovat populaci těchto zvířat na přijatelné úrovni. Europoslanci už loni na podzim podepsali prohlášení, v němž žádali zákaz dovozu, vývozu a prodeje jakýchkoli výrobků z tuleňů grónských a čepcolů hřebenatých. Podle Evropské komise je ale omezený zákaz dovozu kožešin z tuleních mláďat, který pro všechny členské země platí od roku 1983, dostatečný.
Komisař pro životní prostředí oznámil, že Evropská komise znovu ověří, zda jsou tuleni zabíjeni humánním způsobem. Koncem března obvykle začíná lovecká sezona tuleňů v Kanadě. Jen v loňském roce bylo u kanadských břehů ubito odhadem 325.000 tuleních mláďat, která se zabíjejí palicemi, aby nebyla poškozena kožešina.
Poslanci uvádějí, že za poslední čtyři roky bylo zabito více než jeden a půl milionu tuleních mláďat, ze kterých podle veterinárních výzkumů bylo pravděpodobně 42 procent staženo z kůže ještě zaživa. V Kanadě ale byla v poslední době zpřísněna pravidla lovu, která stahování zaživa zakazují. Podle údajů EK populace tuleňů na pobřeží Kanady během posledních třech desítek let výrazně vzrostla ze dvou na téměř šest milionů kusů. Komise také zdůrazňuje, že tuleň není na seznamu ohrožených druhů a nehrozí mu vyhubení.
