Výroba a spotřeba telecího masa v EU
Poslanci schválili zprávu, prostřednictvím které se vyjádřili k návrhu nařízení, jehož cílem je vyjasnit rozdíly mezi různými druhy masa, jež se v současnosti v EU prodává pod označením „telecí".
Poslanci o tomto nařízení hlasovali v rámci konzultačního postupu, což znamená, že konečné slovo v této otázce nebude mít EP, ale členské státy v Radě. Zpráva schválená v EP nařízení vítá, ale požaduje kromě toho dodatečné záruky pro spotřebitele a odmítá udělování výjimek. V současné době koexistují v EU dva hlavní způsoby produkce telecího masa. Ve většině členských států, především ve Francii, Itálii, Belgii a Německu jsou zvířata krmena hlavně na bázi mléka a mléčných výrobků a porážena před dosažením osmi měsíců. V menším počtu zemí (například ve Španělsku a Dánsku) je dobytek krmen téměř výhradně obilovinami a posílán na porážku až po deseti měsících. V Nizozemí oba tyto způsoby existují zároveň. 85 % produkce zde spadá pod "bílé telecí maso“ ze zvířat krmených mlékem a zbytek je telecí "růžové maso", vyráběné ze zvířat živených obilovinami a porážených později. "Bílé telecí maso" je obecně spojováno s lepšími chuťovými vlastnostmi a náklady na jeho výrobu jsou o 2 až 3 eura na kilo masa vyšší. Oba druhy jsou ale prodávány pod stejným označením "telecí maso".
Evropská komise proto připravila nařízení, které má tento problém vyřešit a vyrovnat konkurenční podmínky v rámci evropského trhu.
Podstata navrhovaného nařízení
Komise v návrhu nařízení žádá vyhradit od července 2007 v celé EU označení "telecí" nebo "telecí maso" masu ze zvířat mladších osmi měsíců. Výrobky ze zvířat ve věku 8 až 12 měsíců by se nazývaly "hovězí" nebo "mladé hovězí". Maso ze starších zvířat, jak vyplývá z jiné směrnice, by muselo být označeno jako pocházející ze skotu. Dále Komise žádá povinné označení na obalu výrobku podle použitého masa (písmenem "X" pro "telecí" a "Y" pro "mladé hovězí"), stejně jako věku při porážce, s možností připojit další užitečné informace pro spotřebitele, jako např. způsob krmení. Výjimky z tohoto způsobu označení si vyjednaly čtyři státy - Nizozemí, Dánsko, Španělsko a Řecko.
Výhrady Parlamentu proti výjimkám a způsobu označení
EP ve schválené zprávě podporuje opatření pro harmonizaci navržená Komisí. Požaduje rovněž zavedení národních systémů sankcí pro případ porušování nařízení a jeho aplikaci nejen na čerstvé nebo mražené maso, ale i na předpřipravené, zpracované nebo hotové výrobky. Poslanci dále souhlasí s návrhem nahradit kategorie "X" a "Y", které by mohly být zaměnitelné s pohlavím zvířete, písmeny "V" pro telecí a "Z" pro mladé hovězí. Poslanci naopak přijali pozměňující návrh, který doporučuje vyloučit z nařízení výrobky, které budou v budoucnosti označené tzv. kontrolovaným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením.
Co se týká navrhovaných výjimek, EP přijal pozměňující návrh, ve kterém souhlasí s udělením výjimky pro Nizozemí, Dánsko, Španělsko a Řecko. Tyto země mohou pod označením "telecí" prodávat maso ze zvířat poražených ve věku 8 až 12 let, ale pouze na svých národních trzích.
Výroba a spotřeba telecího masa v EU
Evropská produkce telecího masa vzrostla v roce 2005 na 800 tisíc tun, z nichž 85 % pochází z pěti členských států. Největším výrobcem je Francie (30 %), dále Nizozemsko (25 %), Itálie (18 %), Belgie a Německo (6 %). Sedmdesát procent evropské spotřeby telecího připadá na Francii a Itálii. Další informace najdete na
http://www.europarl.europa.eu/news/expert/infopress_page/032-4049-071-03-11-904-20070309IPR04007-12-03-2007-2007-false/default_en.htm
