V Evropě se delší dobu komerčně pěstuje geneticky modifikovaná kukuřice jen ve Španělsku.
Až v letošním roce začali farmáři ve Francii, Německu, Portugalsku a také v České republice s významnějším pěstováním Bt kukuřice, do níž je vložen gen bakterie hubící škůdce zavíječe.
Na konci sledovaného období 1996-2004 pěstovalo GM
plodiny asi 8,3 milionu farmářů v 18 zemích na zhruba 80
milionech hektarů. Celková suma 27 miliard dolarů, kterou farmáři pěstující GMO vydělali navíc, představuje tři až čtyři procenta hodnoty světové produkce čtyř hlavních GM plodin - sóji, kukuřice, kanoly a bavlníku. Největší zisk přineslo pěstování sóji odolné vůči herbicidům - přes 17 miliard dolarů což souviselo i s prudkým růstem produkce této plodiny. U bavlny dosáhl souhrnný zisk za devět let 6,5 miliardy USD.
GM plodiny snížily především spotřebu pesticidů ve srovnání s konvenční produkcí od roku 1996 o šest procent. V objemovém vyjádření to je 172,5 milionu kilogramů, tedy přes 1500 vagonů pesticidů včetně úsporů pohonných hmot.
V EU se o GMO vedou stále ostré spory, unie zrušila
moratorium na povolování dovozů teprve loni a některé země
pěstování GMO stále zakazují. Brojí proti nim zvláště ekologické organizace, poukazující na rizika pro zdraví a životní prostředí.Podle průzkumů odmítá GM produkty v Evropě významná část veřejnosti, podle pozorovatelů zvláště pod vlivem minulých problémů s bezpečností potravin typu nemoci šílených krav. Evropská komise nicméně postupně povoluje dovoz dalších GM produktů a proti hypotetickým rizikům argumentuje hmatatelnými výhodami, zdravotní nezávadností a existencí mimořádně přísné
kontroly a regulace.
[
