Ceny potravin zůstanou v nadcházejícím desetiletí vysoké
Zdražování potravin by měl svět čelit rozšiřováním moderních geneticky upravených plodin (GMO) a přehodnocením politiky, která podporuje produkci biopaliv. Doporučily to ve společném výhledu pro zemědělskou produkci a potraviny Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO).
Společná zpráva obou institucí konstatovala, že ceny potravin zůstanou v nadcházejícím desetiletí vysoké, i když z dnešních maxim klesnou. Pro situaci výživy ve světě to bude znamenat rozšíření počtu hladovějících a strádajících o další miliony lidí, uvádí zpráva, zveřejněná týden před světovým summitem o potravinách v Římě.
Ceny pšenice a kukuřice budou podle výhledu v období 2008-2017 proti desetiletí do roku 2007 v průměru vyšší o 40 až 60 procent. Rostlinné oleje zdraží až o 80 procent, rýže a cukr budou dražší o 30 procent a ceny vepřového a hovězího masa vzrostou o 20 procent.
Ceny mnoha základních potravinářských komodit se mezi lety 2005 a 2007 zdvojnásobily a letos dále rostou. Podle Světové banky vzrostly ceny potravin za poslední tři roky celkově o 83 procent. Podle indexu zemědělských komodit investiční banky Goldman Sachs se za poslední tři roky do letošního března ceny komodit zvýšily o 150 procent a nyní jsou po jarním poklesu proti roku 2005 asi dvojnásobné.
Cenový nárůst zasahuje zejména nejchudší země, kde obyvatelstvo vynakládá větší příjmy právě na potraviny, a projevilo se sociálními nepokoji a hladovými bouřemi v řadě zemí světa. V mnoha nízkopříjmových zemích představují náklady na potraviny v průměru 50 procent příjmů a vyšší ceny, které tento výhled předpokládá, budou znamenat podvýživu pro větší počty lidí.
Za nynějším cenovým růstem zpráva vidí několik faktorů. Vedle špatné sklizně v některých zemích je to především produkce biopaliv, protože ta je největším zdrojem dodatečné poptávky po obilninách, které by jinak byly využity k výrobě potravin a krmiv. Poptávka po biopalivech je největším zdrojem nové poptávky za poslední desetiletí a silným faktorem, který podporuje výstup cen zemědělských komodit.
Potraviny zdražují také vysoké ceny ropy, které zvyšují náklady výroby a přepravy. A konečně k cenovým skokům přispívá i příliv spekulujících finančních investorů z finančních na komoditní trhy, konstatuje zpráva.
OECD a FAO považují za potřebné zasáhnout proti nynější potravinové krizi v chudých zemích v krátkodobém horizontu humanitárními akcemi. V dlouhodobějším pohledu by však bylo vhodné posílit produkci vyšším využíváním GMO, které slibuje zvýšené výnosy. Nutné je podle zprávy také přehodnotit politiku, která podporuje biopaliva první generace, tedy paliva vyráběná z potravinářských plodin.
Výhled předpokládá, že světová produkce biopaliv v příštím desetiletí s vládní podporou přimíchávání biosložky do pohonných hmot dál prudce vzroste. V roce 2017 by globální produkce bioetanolu, náhrady benzinu, měla dosáhnout 125 miliard litrů a být proti loňsku dvojnásobná. Výroba bionafty poroste ještě rychleji a v roce 2017 se vyšplhá na 24 miliard litrů z necelých 11 miliard v roce 2007.
K růstu produkce dojde i přesto, že světové ceny bionafty zůstanou zřejmě vysoko nad výrobními náklady fosilní nafty a udrží se po většinu sledovaného období v rozpětí 104-106 dolarů za hektolitr. Ekologické přínosy biopaliv ke snižování emisí skleníkových plynů i jejich ekonomické přínos k zajištění energetické bezpečnosti jsou podle zprávy přinejlepším skromné a někdy dokonce záporné. Zpráva proto doporučuje hledat alternativní přístupy.
Zpráva také doporučuje vést otevřenou obchodní politiku, která se bude vyhýbat omezení dovozu a vývozu. V chudých zemích zejména Afriky pak otázka potravinové politiky souvisí s celým zaměřením ekonomické politiky. To vedle zvýšení investic do zemědělství znamená nutnost diverzifikovat ekonomiky a zlepšit systém vládnutí a státní správy. Je skutečně zapotřebí podpořit v chudých zemích růst a rozvoj a přispět k rozvíjení jejich zemědělské základny.
