Starokladrubský kůň je jediné původní české plemeno koní. Chovným cílem je kůň určený k ceremoniální a reprezentativní službě. Patří mezi nejstarší dochovaná kulturní teplokrevná plemena koní na světě, vzniklá na podkladu španělské a staroitalské krve.
Od roku 1992 je součástí Národního hřebčína Kladruby nad Labem také Hřebčín Slatiňany, ke kterému patří výcvikové středisko Heřmanův Městec a který byl založen v roce 1898. V hřebčínech žilo ke konci roku 2016 celkem 583 koní (klisen i hřebců). V samotných Kladrubech jsou ustájeni bělouši, o vraníky se starají Slatiňany.
Současní koně mají evidované předky až do poloviny 18. století. V císařských dobách byli bělouši využíváni pro ceremoniální slavnosti panovnického dvora a i nyní jsou ozdobou královských dvorů ve Švédsku a Dánsku. V ČR jsou koně často k vidění při různých slavnostech, využívá je jízdní policie, vynikají i v závodech spřežení a klasické drezuře a hodí se i k rekreačním účelům.
Hřebčín v Kladrubech je nejstarším velkým hřebčínem na světě. Jeho základy položil císař Maxmilián II., který založil v roce 1563 hřebčinec. Rudolf II. dne 4. dubna 1579 povýšil původní koňskou oboru na císařský dvorní hřebčín a tento den je považován za datum založení. V roce 1918 převzal hřebčín stát, jeho novým účelem se stala produkce plemenných hřebců pro jednotlivé zemské chovy. Chov starokladrubských koní byl v té době ovšem téměř zlikvidován. Teprve profesor František Bílek ve 40. letech 20. století chov starokladrubských vraníků obnovil, vraníci se vrátili do pobočky hřebčína ve Slatiňanech. Tam také v roce 1948 vznikla Výzkumná stanice pro chov koní.
Od července roku 1992, kdy byl hřebčín zapsán do obchodního rejstříku, měl statut státního podniku. V květnu 2010 rozhodla vláda o jeho převedení na příspěvkovou organizaci. Důvodem bylo umožnit hřebčínu čerpání z evropských dotací. Proti převedení protestovalo občanské sdružení Cerno et scribo, které ji považovalo za krok k možné privatizaci hřebčína.
V loňské sezóně zhlédlo Kladruby, Slatiňany a Heřmanův Městec rekordních 60 000 návštěvníků. Podle zástupců hřebčína by po zápisu na seznam UNESCO navštívilo hřebčín až desetkrát více návštěvníků.
V posledních letech prochází kladrubský hřebčín rozsáhlou rekonstrukcí. První etapa oprav skončila předloni. Za 350 milionů korun hřebčín opravil 17 budov a tři volná prostranství se sousošími, 300 milionů korun dostal z evropských dotací. Nyní připravuje další etapu obnovy za 180 milionů korun. Investovat může také díky tomu, že má mnohem velkorysejší rozpočet, než míval v minulosti. Zatímco před několika lety disponoval několika desítkami milionů korun, aktuálně má 100 milionů korun na provoz a zhruba 100 milionů korun na investice.
Opravy začaly v zimě 2015 po ukončení dalšího, v pořadí již třetího výběrového řízení. Předchozí dvě byla zrušena. V květnu 2013 v hřebčíně a na dalších místech totiž zasahoval policejní Útvar pro odhalování organizovaného zločinu a letos v lednu policie navrhla obžalovat 17 lidí a pět firem kvůli údajnému dotačnímu podvodu, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky a poškozování finančních zájmů EU při zakázce na rekonstrukci. Hřebčín v Kladrubech nad Labem na Pardubicku je státní příspěvkovou organizací, jejím zřizovatelem je ministerstvo zemědělství.*
Zdroj: www.ctk.cz
