SOUHRN
Pro přesné provedení melissopalynologické analýzy je nutná validace samotné metody. Příspěvek představuje dva validační přístupy, které je možné pro melissopalynologickou analýzu aplikovat. Validační modely jsou založeny na simulovaném počítání pylových zrn pro modelovou skupinu 300 pylových zrn. Hodnoceno bylo 9 medů, celkem bylo určeno 6302 pylových zrn. Podle použitých modelů je přesnost provedení analýzy dostatečná pro pylové taxony s výskytem do 15 % a uspokojivá pro taxony s výskytem 3–15 %. Pro pylové taxony s výskytem do 3 % považujeme jejich přítomnost za náhodnou. Dosažená chybovost metod při hodnocení RSD byla 3,34 % pro dominantní, 9,25 % pro sekundární, 18,76 % pro významné a 37,54 % pro minoritní taxony. Hodnocení kvantilovým odhadem umožnuje vyjádření výsledků pro pravděpodobnosti p < 0,05 a p < 0,01 podle dosažené odchylky v intervalovém odhadu. I pro toto hodnocení frekvence výskytu minoritních taxonů není určená, neboť přítomné taxony považujeme za náhodné.
SUMMARY
Validation of the method itself is necessary for accurate melissopalynological analysis. This paper presents two validation approaches that can be applied for melissopalynological analysis. The validation models are based on simulated pollen grain counts for a model set of 300 pollen grains. Nine honeys were evaluated, representing 6302 pollen grains. According to the models used, the accuracy of the analysis is satisfactory for pollen taxa up to 15% and satisfactory for 3–15%. For pollen taxa with an occurrence up to 3%, we consider their presence as random. The achieved error rates of the methods in RSD assessment were 3.34%, 9.25%, 18.76% and 37.54% for dominant, secondary, major and minor taxa, respectively. The quantile estimation allows the results to be expressed for probabilities p<0.05 and p<0.01 according to the achieved bias in the interval estimation. Also, for this assessment, the frequency of occurrence is not determined for minor taxa because we consider the taxa present as random.*
