Díky hlubšímu porozumění slizničnímu systému by se na trhu mohly objevit úplně nové systémy vakcín pro novorozená telata.
Podpora zdraví novorozeného telete je významnou investicí do budoucí hodnoty a produktivity telete. Správná výživa a prevence infekčních onemocnění jsou klíčovými prvky efektivních programů odchovu telat. Můžeme ale udělat ještě víc pro minimalizaci rizika infekčních onemocnění v prvních týdnech života telete? Efektivní zdravotní program začíná už vakcinací krávy během březosti. Nejdůležitějším krokem je pak zajištění pasivní imunity prostřednictvím mleziva do 12 hodin po porodu. Existují však rizikové faktory, které mohou znemožnit nebo omezit přenos imunitní ochrany z kolostra. V takovém případě může být očkování nejefektivnější metodou snížení rizika infekčních onemocnění během novorozeneckého telecího období.
Dělali jsme to špatně
V odborných kruzích převládl názor, že vakcinace není u novorozených telat příliš účinná. Tento zažitý názor vychází z vědeckých pozorování účinnosti intramuskulárně nebo subkutánně aplikovaných vakcín. Studie ukazují, že mateřské protilátky cirkulující v krvi novorozených telat mohou interferovat s vakcinační odezvou, zvláště v případech kdy je použita vakcína, s živým, oslabeným virem. Mateřské protilátky mohou takové vakcíny neutralizovat nebo zničit předtím než by viry mohly vyvolat imunitní odpověď. U jiných typů vakcín sice imunitní systém telete reagoval, ale imunitní odpověď nezajistila dostatečně silnou ochranu. Z toho bylo interpretováno, že ochranné vakcinační programy je třeba u telat odložit do věku 2 – 3 měsíců, kdy poklesne hladina mateřských protilátek v krvi a dochází k vyzrávání imunitního systému telete.
Záleží na aplikaci
Nové výzkumy imunitního systému u skotu i dalších domestikovaných zvířat se zaměřují právě na pochopení systému fungování imunitního systému u novorozeňat. Sofistikované vědecké studie se zaměřily na fungování imunitního systému sliznic dutiny ústní, nosu a střeva. Tento slizniční imunitní systém je funkčně výrazně odlišný od imunitního systému kůže, svalů a ostatních vnitřních orgánů.
Mukózní systém je jedinečný v tom, že vytváří specifický imunoglobulin IgA. IgA brání uchycení invazivních patogenů na sliznice tělních dutin. Intrasvalově nebo podkožně aplikované vakcíny nedokáží vyvolat reakci a tvorbu IgA v nose, dutině ústní, plících nebo ve střevech. To je velmi důležité poznání, protože infekce dýchacích cest nebo střevního traktu jsou hlavní příčinou úmrtnosti novorozených telat.
Studium struktury a funkce slizničního imunitního systému novorozených telat ukazují, že systém je dobře rozvinut už před narozením a je schopen plnit funkci účinné protiinfekční bariéry hned po narození. Navíc mateřské protilátky v slizničním sekretu po narození rapidně klesají a mizí do 3 – 5 dní věku. Tato pozorování naznačují, že využití intaranazálních vakcín by bylo možnou cestou jak obejít tlumící efekt mateřských protilátek v krevním séru. Intranázální aplikace očkovací látky s oslabeným virem během prvního týdne po narození by měla za následek zvýšenou tvorbu IgA za 7–10 dní po aplikaci. Tato zvýšená produkce by přetrvávala minimálně dalších 5 týdnů.
Z tohoto důvodu proběhlo několik polních testů, které prokázaly účinnosti takto aplikovaných vakcinačních látek podaných během prvního týdne věku. Navíc prověřily odolnost takto ošetřených telat proti respiračním infekcím.
V intranazální aplikaci může být budoucnost
Kvalita a množství mateřských protilátek, které tele získá, se individuálně velmi liší. Období čtyř až osm týdnů před zahájením vakcinačního schématu ponechává řadu telat ve velkém ohrožení respiračními a průjmovými onemocněními. Podání vakcíny intranazálně eliminuje interferenci s mateřskými protilátkami, kterému se dříve nebylo možné vyhnout. Telata začnou uvolňovat IgA do nosního sekretu během 7–10 dní po aplikaci. Tato aktivní imunitní odpověď organismu primárně zvyšuje odolnost telete proti infekčním agens a snižuje dobu, po kterou je tele na infekční tlak velice vnímavé. Druhá dávka vakcíny podaná ve věku 5 týdnů pak prodlužuje produkci IgA a je efektivní strategií jak ochranu prodloužit za neonatální období.
Aplikace vakcíny je velice jednoduchá, prostě se vstříkne do nosních dírek telete pomocí injekční stříkačky s plastovou jehlou nebo kanylou dlouhou 2,5 –5 cm. Na konci jehly je většinou pružný plastový nebo pryžový límec, který nosní dírku u zavře, a brání vykašlání nebo vyfrknutí podané vakcíny. Podávaný objem je většinou okolo jednoho až dvou ml kapaliny, v konzistenci podobné vodě. Ve většině případů je vakcína koncipována jako kapalina a ne aerosol.
Před zavedením do praxe je samozřejmě nutno pokračovat ve výzkumech, zvláště je nutno zpřesnit délku ochrany před podáním druhé dávky. Další důležitou otázkou zůstává, jestli je možno neonazální vakcinaci volně kombinovat s očkovacími schématy které nastupují od měsíce věku telete. Stále nevíme, zda tyto vakcíny budou zlepšovat odpověď na intramuskulárně nebo podkožně aplikované vakcíny ve věku 3– 6 měsíců.
Hlubší poznání imunitního systému nám může poskytnout novou vakcinační strategii. Pokud bude dostatečně účinná, mohl by nám nový způsob vakcinace pomoci překonat nejzranitelnější období v životě telete.*
Zdroj: www.agronavigator.cz
