Nejsnazší je nechat pejska doma. Ovšem, když je na pána tak zvyklý a „má ho rád“, co potom? Pak je na místě se snažit dozvědět, čemu se vyhnout a jakých problémů se vyvarovat. Zásada je, aby byl pes vakcinovaný proti vzteklině, a to se týká i cestující kočky i fretky.
I když cestujících koček zase tak moc není, pokud nejedou na chalupu, chatu, či na výstavu.
A každý veterinář jistě podle situace doporučí i další očkování.
Při cestě do ciziny je třeba se informovat na aktuální nákazovou situaci v dané zemi a z toho vyplývající aktuální požadavky. Pro základní orientaci je možné využít informací na stránkách Státní veterinární správy.
Ovšem cestovat tam je jedna věc, a cestovat zpět druhá. Nikdo nestojí o to si přivézt svého mazlíčka nakaženého nějakou exotickou chorobou, nebo na něm či v něm nějaké parazity – vnější ektoparazity, vnitřní endoparazity. Proto je dobré před cestou použít nějaký odpuzující prostředek
a aplikovat jej popřípadě i během cesty. Existují speciální spoty na parazity vnější (blechy, klíšťata, apod.) i vnitřní (ploché i oblé červy).
S měnícím se podnebím a stoupajícími teplotami je možné se setkat s celou řadou exotických onemocnění již i u nás, zatím v jižních oblastech republiky, právě kvůli šířícím se vektorům, neboli přenašečům, jako jsou různí tiplíci, komáři, například tygří, pavouci, klíšťata aj.
Ano, chovat zvíře, to je velká zodpovědnost, je to člen rodiny a jako o takového je třeba se starat. Nikdo se nediví, že by měl vzít na cestu sobě, dětem i babičce vodu na pití a klobouk proti slunku, proč by se měl divit, že totéž potřebuje i pejsek, včetně nějaké hračky? Knížku pejskovi na cestu brát netřeba.*
Josef Duben
PR KVL
