O inspekcích z EU, které prověřují naši veterinární legislativu a její uplatňování v praxi, ví Státní veterinární správa své – jsou vždy korektní. Svědčí o tom nejen naše zkušenosti, ale například i svědectví z Rakouska, kde v uplynulých dnech skončila inspekce prověřující kontrolní program nemoci šílených krav – BSE.
Ano, bruselské inspekce neprobíhají pouze v kandidátských zemích, ale i v členských státech unie. A nacházejí zde závady a navrhují řešení. Z předběžné zprávy inspektorů, jak citoval například rakouský deník Die Presse, vyplývá doporučení – zvýšit počet pracovníků kontroly a zlepšit kontrolní systém na jatkách a zlepšit kontrolu krmiv.
Z informace lze citovat, že inspekce Evropské komise z Bruselu v Rakousku upozornila například na nepořádek při označování vyšetřovaných vzorků pocházejících z jednotlivých jatek, na nedostatek pracovníků veterinárního dozoru a na nedostatečnou zpětnou kontrolu při potvrzování stáří porážených kusů skotu.
Jaké poučení z toho pro nás vyplývá? Několikero. Jednak to, že inspekce sledují jak je dodržována praktikována EU legislativa, která se ve veterinární oblasti zaměřuje na důsledný dozor nad zdravotní nezávadností potravin. A jednak, že to, o co se snaží Státní veterinární správa ČR, je správné. Udržet veterinární dozor – to znamená zejména kontrolu na jatkách a ve zpracovatelských provozech - na vysoké profesionální úrovni a nedopustit, aby se státní dozor vymykal ze státních rukou. A dále pak důsledný dozor nad identifikací a registrací zvířat, jejíž smysl ne všichni zcela chápou. Jejím smyslem není totiž jen dostát EU byrokracii, ale zamezit tomu, aby se do potravního řetězce dostalo zvíře neznámého původu a tudíž podezřelé.
V těchto dnech probíhá u nás též inspekce Evropské komise, která se mimo jiné právě na důvěryhodnost identifikace a registrace zvířat zaměřuje. Podle Josefa Holejšovského, ústředního ředitele Státní veterinární správy ČR, je tato inspekce velmi důležitá, protože ověřuje, jak se nám daří naše dobré legislativní normy uplatňovat v praxi.
