Časopis California Agriculture uvádí odhad, že do roku 2025 bude klonování elitních zvířat nabízet řada společností, stejně jako kdysi přišly s umělou inseminací dobytka. Vědci soudí, že to bude brzy stejně běžné jako dnes šlechtěná plemena.
Pomocí genetického inženýrství již přicházejí na svět zvířata odolnější proti nemocem, s lepším rounem, většími přírůstky hmotnosti nebo s lepším mlékem či chutnějším masem. Klonované krávy z transgenních stád již v USA dojí mléko s léky pro člověka, na Novém Zélandu zase krávy produkují mléko s vysokým obsahem kaseinu, potřebného k výrobě sýrů, chovají se transgenní prasata jako budoucí dárci orgánů pro transplantace. Rozmnožování těchto genově upravených zvířat bude výhodnější, když se využije klonování.
Jedna klonovaná kráva zatím přijde ve Spojených státech na třicet tisíc dolarů. V případě použití k potravinovým účelům je to vysoká cena za kilogram. Je tedy jisté, že spíš než na maso budou i v budoucnu případné klony pěstovány na chov. Pakliže však klonované krávy budou rodit normální cestou telata, stane se jejich maso a mléko zřejmě normálním výrobkem nabízeným na trhu. Firma Infigen, která chová stohlavé stádo klonovaných krav, prezentovala již před rokem v americké Národní akademii věd studii, která konstatovala, že mléko klonovaných krav Holsteinova plemene je zcela stejné jako mléko kterýchkoli normálních krav. Ředitel firmy prý mléko klonovaných krav běžně pil ráno k snídani ještě dřív, než Federální správa pro léčiva a potraviny schválila prodej mléka v obchodech. I tento obávaný úřad rozhodl, že nebezpečnost těchto živočišných produktů je prakticky nulová.
V Japonsku patří k nejdražším druhům masa právě hovězí, zároveň však mají Japonci v klonování nejlepší výsledky na světě. „Zatímco u ostatních zvířat je úspěšnost klonování jedno až dvě procenta, japonský druh skotu se daří klonovat s úspěšností dvaceti až třiceti procent,“ říká Josef Fulka ml. z Výzkumného ústavu živočišné výroby a Centra pro tkáňovou terapii AV ČR, který se právě vrátil z pracovní cesty do Japonska.
Otázkou pro konzumenta zůstává, zda je maso klonů neškodné. „Klony nejsou normální, to je pravda, ale se závadností masa to nemá nic společného,“ říká Josef Fulka. Maso je podle něj možné jíst bez rizik, což potvrzuje i nedávná studie japonských vědců. Podle německého časopisu Spiegel v dubnu předložili experti na objednávku ministerstva zdravotnictví v Tokiu výsledky výzkumu na myších, které krmili masem a mlékem klonovaných krav. Nezjistili žádné prokazatelné zdravotní následky.
V Japonsku už maso z prvních 144 klonovaných krav k řezníkovi putovalo před čtyřmi lety. Není tedy pochyb, že bude počet klonovaných dobytčat narůstat a že jejich maso brzy bude běžně v prodeji. A protože jsou Japonci v klonování nejdál, po celé zemi dnes již čtyřicet různých institutů chová na 400 kusů klonovaného skotu.
Japonsko je také první zemí, která přitakala konzumaci masa z klonovaných tvorů ve velkém měřítku. A tokijská vláda doufá, že ještě v tomto roce oficiálně vyhlásí klonované hovězí za zcela nezávadné.
Zdroj: Mf Dnes
