Státní veterinární správa ČR podporuje možnost nahrazovat pokusy na zvířatech alternativními metodami, mezi které patří zejména využívání tkáňových kultur. Vždy to však není možné, zejména, jde-li o testování léků pro humánní a veterinární medicínu.
SVS ČR spolupracuje s Ústřední komisí pro ochranu zvířat (ÚKOZ) na dozorových akcích a na kontrolách pokusů na zvířatech. Od roku 1992, kdy u nás bylo použito kolem půl milionu pokusných zvířat, došlo ke snížení pokusných zvířat na 238 765 v loňském roce především tím, že byl dodržován zákon (veterinární i zákon na ochranu zvířat proti týrání), a že byly ustanoveny kontrolní mechanismy, které pokusy schvalují a kontrolují plnění podmínek. Téměř čtyři stovky, přesně 378, speciálně vyškolených inspektorů veterinárních správ kontroluje činnost tzv. uživatelských zařízení, tj. těch, která provádějí pokusy na zvířatech. Loni uskutečnili 171 kontrol a ve 2 případech zjistili závady.
Tyto pokusy na zvířatech smějí konat pouze osoby, které jsou k této činnosti kvalifikovány podle zákona, každý musí absolvovat zvláštní školení a musí prokázat znalost našich platných předpisů. Školení pořádají ÚKOZ ve spolupráci se Společností pro vědu o laboratorních zvířatech, a to na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně nebo na České zemědělské univerzitě v Praze. Již bylo proškoleno více jak 600 lidí, kteří mohou pokusy konat.
Pokusy na zvířatech se rozumí i sledování zvířat v přírodě, například i takové, jakým je sledování tahu čápů. I kroužkování ptáků či kroužkování netopýrů je u nás považováno za pokus. Patří sem i krmné pokusy, kde se kontroluje nezávadnost, popřípadě účinnost krmiva.
Zařízení pro pokusy musejí mít odpovídající vybavení. Například taková laboratorní myš s ohledem na svou velikost a hmotnost je na tom lépe než člověk ve třípokojovém bytě. Jsou pochopitelně přesně stanovené další parametry, jako vlhkost či teplota.
Tyto podmínky jsou pro celou Evropu stejné, vycházejí z mezinárodní Dohody na ochranu obratlovců používaných pro vědecké a jiné účely, z tzv. Štrasburské konvence, kterou i naše republika podepsala. Podle těchto zásad ÚKOZ třetinu žádostí neschválila. U nás je kolem stovky zařízení, kde se smí za stanovených a schválených podmínek konat pokusy na zvířatech. A to od muzeí, která uskutečňují výzkum obratlovců, přes pracoviště, která vyvíjejí léky až po školy, neboť i výuka počítá s pokusy.
Pokusy nutné pro tolik citované a kritizované kosmetické účely jsou prakticky minulostí. Seriózní firmy se dnes již na reklamách chlubí, že pokusy na zvířatech nedělají. U nás takovéto pokusy provádí pouze Národní referenční laboratoř ve Státním zdravotním ústavu. Je třeba si však uvědomit, že do kosmetiky patří i prostředky, které nejsou léčivy a přicházejí do styku s kůží a sliznicemi, takže s určitým množstvím zvířat je nutné počítat. V loňském roce bylo pro tyto účely využito 28 králíků.
Ve veterinárních laboratořích se využívají například testy seroneutralizační, na tkáňových kulturách, testy imunoflorescence a další, takže počet zvířat využívaných i ve veterinárních laboratořích poklesl z původních 40 000 na počátku devadesátých let na současných téměř 5 000. Dosud se zde zvířata používají především na testování vztekliny, protože bohužel, zatím nelze využít žádné alternativní metody. Dále jsou ve Státních veterinárních ústavech chovány laboratorní myši pro diagnostiku botulismu, v loňském roce se však takovéto vyšetření žádné nekonalo.
Pokrok ve výzkumu pokračuje mílovými kroky, lze tedy očekávat další omezení využívání laboratorních zvířat pro pokusy.
