Ty potravinářské zpracovatelské závody, které nemají vyjednané tříleté přechodné období, musejí splnit ke dni vstupu ČR do Unie evropskou legislativu, jinak k tomuto datu skončí.
Ale ani ty závody jimž v okamžiku vstupu začne platit tříleté přechodné období nemají vyhráno, protože po celou dobu tří let budou orgány veterinárního dozoru pravidelně kontrolovat postup prácí podle schváleného projektu. Všechny průběžné termíny! Takže tyto závody si nemohou myslet, že to mají ještě na tři roky a pak, děj se vůle Páně! Mohou skončit už v průběhu přechodného období, nebudou-li termíny plnit.
S implementací veterinární evropské legislativy to opravdu není jednoduché. Není možné jen zpracovatelské podniky strašit a hrozit, na druhou stranu je třeba připomenout, že Státní veterinární správa na nutné změny systematicky upozorňovala od konce roku 1999 a pak soustavně od roku 2000. Nejdřív mezi zpracovateli zájem o přechodná období nebyl velký – proč na sebe a své nedostatky upozorňovat, však my to nějak zvládneme! Po zkušenostech ostatních kandidátských zemí, například Maďarska, se ukázalo, že žádat o přechodná období by mohlo mít i své kladné stránky. Takže na druhý pokus se začalo o přechodná období hlásit kolem 2000 závodů. Po další osvětě si to většina rozmyslela s tím, že do doby vstupu to nějak zvládnou a poslední číslo těch, kteří žádají o přechodná období lehce překročilo padesátku. Kdo tedy udělal dobře nakonec ukáže až čas.
Každopádně pro všechny, kdo chtějí dále existovat se čas na rekonstrukce a opravy rapidně zkracuje. Novela veterinárního zákona, která je plně v souladu s legislativou EU by měla nabýt účinnosti od dubna 2003 a za referenční a snad reálné datum vstupu do EU je považován 1. leden 2004. Takže ty závody, které chtějí rekonstruovat vlastními silami, či za podpory některého z podpůrných programů či fondů na to budou mít už opravdu čas měřitelný na měsíce!
S utíkajícím časem se prakticky pro všechny zpracovatelské závody, ať jde o jatka, bourárny, či mlékárny riziko budoucí neexistence zvyšuje.
Podle Josefa Holejšovského, ústředního ředitele Státní veterinární správy ČR, do konce letošního roku skončí ty provozy, které mají závady a zůstaly po ukončení podskupin C 2 a C3 v podskupině C 1 (na základě rozčlenění podle plnění veterinárních a hygienických podmínek). Dále pak budou existovat jen ty, které budou splňovat legislativu EU zcela a budou se moci zúčastnit společného evropského trhu a ty, které ji splní též, ale budou mít malou kapacitu, tudíž budou vyrábět jen pro lokální – český – trh.
Pomíjím samozřejmě ty závody, které budou čerpat přechodné období, aby se posléze zařadily zřejmě do skupiny těch, které budou schopny produkovat pro společný EU trh.
A navíc je třeba si uvědomit, že supervize z Bruselu nepřijíždí kontrolovat jen kandidátské země, ale pravidelně kontrolují i jednotlivé členské země. Bude tomu tak ve vyšší míře i v budoucnu, jak při příležitosti Konference o evropském potravinovém právu řekl evropský komisař David Byrne v Bruselu na konci června.
