B. HOFÍREK, A. PECHOVÁ, L. PAVLATA, R. DVOŘÁK
Fakulta veterinárního lékařství Veterinární a farmaceutické univerzity Brno
SOUHRN
Hofírek B., Pechová A., Pavlata L., Dvořák, R. Klinická kontrola výživy, bachorové fermentace a konverze živin v chovu dojnic. Veterinářství 2002;52:403-410.
Je prezentován metodický postup klinické kontroly výživy, bachorové fermentace a konverze živin v podmínkách zemědělské farmy s chovem dojnic. Klinickým vyšetřováním vybraných skupin zvířat jsou získávány podklady pro zhodnocení úrovně výživy, aktivity bachorové fermentace a konverze živin, které po doplnění některými údaji získanými stájovými testy nebo výsledky laboratorní kontroly jakosti mléka dávají ucelený pohled na kvalitu výživy, její energetickou hodnotu a její vliv na průběh bachorové fermentace. Klinická kontrola je prováděna průběžně během celého reprodukčního cyklu a zjištěné nedostatky tak mohou být pohotově odstraňovány a krmná dávka optimalizována. Využitím tohoto systému kontroly lze dosáhnout odpovídající užitkovosti a zabránit vzniku zdravotních poruch zejména metabolického charakteru a onemocnění na tyto poruchy navazujících (poruchy reprodukce, onemocnění paznehtů a imunosuprese).
SUMMARY
Hofírek B., Pechová A., Pavlata L., Dvořák, R. Clinical evaluation of nutrition of diary cows by the tests of ruminal fermentation and basic nutrients conversion. Veterinářství 2002;52:403-410.
The procedure for clinical evaluation of nutrition along with ruminal fermentation and basic nutrients conversion in a condition of a dairy farm is being presented. By thorough examination of pre-selected groups the general level of nutrition of all animals is established. It can help - by the way of feedback - to adjust proper and well-balanced diet during various stages of gestation. This method should help to achieve optimal production as well as it should prevent developing serious metabolic diseases with all the consequences (fertility impairment, immunosupression, etc.).
Sestavit optimální krmnou dávku pro vysokoužitkové dojnice není úkol nikterak lehký. Krmiva předkládaná skotu jsou z hlediska obsahu a poměru živin, jakož i obsahu efektivní vlákniny velmi různorodá. Při praktickém sestavování krmných dávek a jejich optimalizaci nemusí být dosažený výsledek v podmínkách zemědělských závodů, vzdor maximálnímu úsilí, vždy optimální. Výsledkem je pak zpravidla nižší užitkovost proti očekávání, nebo dokonce nástup zdravotních problémů. Tyto situace jsou pak řešeny za účasti různých poradců, kteří řeší problém zpravidla empiricky pokusy o optimalizaci krmné dávky, nebo jsou prováděna metabolická vyšetření (metabolický test) v různém rozsahu, na jejichž základě je zjednávána náprava, která přichází nezřídka opožděně.
I optimálně sestavenou krmnou dávku je vhodné kontrolovat od samého počátku v tom smyslu, jak je zvířaty přijímána a jaký průběh bachorové fermentace navozuje. Pasivní čekání na to, jaký bude výsledek působení konkrétní krmné dávky, případně zda se objeví nebo neobjeví zdravotní poruchy, není na místě. V tomto příspěvku chceme podat výklad o klinické kontrole výživy, bachorové fermentace a konverze živin, která je založena na sledování zvířat přímo v zemědělském závodě a prováděna vlastními pracovníky za současného vyhodnocení výsledků vyšetření některých biochemických ukazatelů, které jsou získávány při kontrole jakosti mléka nebo při vyšetření moči, bachorové tekutiny, případně krve.V podstatě jde o I. stupeň prevence metabolických a produkčních chorob. Tento způsob kontroly je i po ekonomické stránce pro zemědělské podniky výhodný. Veterinární lékař je svou erudicí přímo předurčen, aby nabízel své služby v rámci provádění klinické kontroly a interpretace získaných výsledků. Nelze totiž předpokládat, že zemědělský podnik bude vždy disponovat dostatečně kvalifikovanými lidmi pro realizaci této metody prevence metabolických a produkčních chorob.
Metoda klinické kontroly výživy, bachorové fermentace a konverze živin představuje ucelený soubor sledování v jednotlivých krocích, na jejichž základě můžeme bezprostředně vyslovit závěry o odchylkách v úrovni bachorové fermentace a konverze živin. Bachorový ekosystém je výchozím bodem konverze živin u přežvýkavců a velmi citlivě reaguje na složení krmné dávky a všechny její kvantitativní a kvalitativní nedostatky. Podrobné poznání odchylek od fyziologického stavu umožňuje nejen predikci, ale také prevenci produkčních chorob
v tom nejširším slova smyslu. Navrhovaný způsob klinické kontroly stáda lze chápat jako jednu z možných metod aplikované produkční a preventivní medicíny.1-5
Až dosud jsme se setkávali se skutečností, že jednotlivá klinická sledování byla prováděna samostatně a také tak byla hodnocena, aniž mohl být vysloven souhrnný závěr. Komplexní postup klinické kontroly výživy, bachorové fermentace a konverze živin spočívá v následujících krocích:
posouzení stáda
posuzování zvířat
posouzení výživné hodnoty krmné dávky a jejího dietetického působení
hodnocení tělesné kondice zvířat
hodnocení náplně bachoru
posouzení konzistence trusu
hodnocení složení mléka
závěr
Posouzení stáda
Posuzujeme celkový dojem, kterým na nás stádo působí (chování, apetit, zbytky krmiva ve žlabu, přežvykování, vyrovnanost stáda a jednotlivých skupin) v návaznosti na technologii a zoohygienické podmínky (vše, co vytváří pohodu zvířat).
Posuzování zvířat
Vybíráme a posuzujeme průběžně a skupinově zvířata podle fáze reprodukčního cyklu a podle užitkovosti:
zvířata v závěru laktace a před zaprahnutím
zvířata v období stání na sucho a před otelením (3 až 4krát)
zvířata těsně po otelení
zvířata v laktaci 21., 45., 90., 180., 270. den (případně i v intervalech kratších ) a ve skupinách podle užitkovosti.
O výsledcích posuzování se vedou individuální záznamy u každé dojnice, která byla vybrána ke sledování. Nelze předpokládat, že budou sledována všechna zvířata ve stádě, ale pouze vybrané reprezentantky v indikovaných skupinách. Hodnocení zvířat by měly provádět vždy stejné osoby (nejlépe dvě) znalé věci, aby chyby ze subjektivního posuzování byly minimální. Hodnocení by mělo být prováděno dostatečně často, aby se na ně mohlo reagovat včasnou úpravou krmné dávky.
Posouzení výživné hodnoty krmné dávky a jejího dietetického působení
Hodnocení by mělo být prováděno dostatečně často, aby se na něj mohlo reagovat včasnou úpravou krmné dávky.
Hodnocení tělesné kondice (Body Condition Scoring – BCS)
Bodování tělesné kondice je důležitým nástrojem při hodnocení výživného stavu zvířat, monitoruje výživu dojnic.6,7 Její sledování má velký význam při předcházení vzniku onemocnění souvisejících s chybami ve výživě v různých fázích laktace. Za nejkritičtější jsou považována období závěrečné fáze laktační křivky a období zaprahnutí, kdy často dochází k nežádoucímu tučnění krav, a období poporodní, respektive první fáze laktace, kdy mají dojnice tendenci k negativní energetické bilanci. Podstatou bodování je odhad přiměřenosti energetických (tukových) rezerv těla. Používá se adspekční posouzení a palpace míst výskytu rezerv tělního tuku. Posuzuje se hřbetní krajina, záď, bedra a kořen ocasu. Bodování je založeno na pětibodové stupnici, která se může dělit na nižší úroveň po 0,5 – 0,25 bodech. Bodování l odpovídá vyhublé (nemocné) dojnici a 5 přetučnělé (obézní) dojnici.
Při zjištění BCS 1 hodnotíme zvíře jako velmi hubené a lze očekávat nízkou produkci i poruchy reprodukce. Jedná se v podstatě o stav doprovázející zdravotní poruchy. Hmotnost takovýchto zvířat je nutno stabilizovat i na úkor mléčné produkce - zvýšit příjem energie a odstranit další vyvolávající příčiny. Často je třeba zvíře individuálně léčit.
Při tělesné kondici hodnocené 2 lze mluvit o výsledku negativní energetické bilance. Je sice možno u takovéto krávy docílit plnou produkci, ale tento stav hodnotíme jako hraniční. Pokud je toto hodnocení skupinovým průměrem, dochází k určité ztrátě potenciálu mléčné užitkovosti. Taková kráva nemá tělesné energetické rezervy a už slabé nedokrmení způsobí pokles užitkovosti a problémy s plodností.
Při hodnocení 4 zejména ve skupinovém průměru se jedná o nadměrnou kondici s možnými potenciálními problémy - zejména při telení a hubnutí v poporodním období s následným negativním dopadem na užitkovost.
Hodnocení 5 označuje závažně nadměrnou kondici s možným výskytem syndromu tučných krav a steatózy jater.
Období stání na sucho: Krávy v období stání na sucho by měly ve skupině vykazovat průměrné BCS blízko 3,5 (3,25 - 3,75). Je známo, že dojnice obnovuje tukové rezervy účinněji během druhé fáze předchozí laktace, než během zaprahlosti. Obecně by při stání na sucho krávy neměly ztrácet kondici, ani bychom se neměli pokoušet dostat krávy do kondice, respektive dopustit jejich tučnění. Ve výživě podvyživených dojnic se však samozřejmě musí pokračovat tak, aby zlepšené kondice dosáhly.
Telení: I při telení se za přijatelné rozmezí BCS považuje 3,25 - 3,75. Krávy s BCS méně než 3,0 mají sice méně zdravotních problémů v době telení, ale nemají přiměřené tělesné zásoby energie, aby mohly dosáhnout vysokého vrcholu laktace a udržet vysokou úroveň mléčné produkce. Jejich následná produkční a reprodukční schopnost je tedy snížená oproti očekávaným možnostem. Hodnota BCS 4 je v období telení často doprovázena obtížemi při porodu s následným zadržením plodových obalů, záněty mléčné žlázy a dělohy. To je dáváno do souvislosti se zhoršenou imunologickou odezvou v poporodním období. U takových krav se zjišťuje snížení spotřeby sušiny a nadměrná mobilizace tuku způsobující až závažné poruchy metabolismu.
Raná laktace: Jako přijatelné rozmezí BCS v rané fázi laktace je uváděno 2,5 - 3,5, průměr skupiny by měl být 3. Jako maximální ztráta kondice se v prvních 80 dnech laktace uvádí 1,0 bodu u jednotlivých zvířat a 0,5 bodu u skupiny dojnic.
Toto období je charakterizováno negativní energetickou bilancí v důsledku opožďování příjmu sušiny krmiva za rozvojem vrcholu laktace (k němu dochází ve 4 - 6 týdnech laktace, příjem sušiny vrcholí v 9. - 11. týdnu). Tento deficit je tedy přirozeně vykrýván využíváním dostupných tělních tukových rezerv. U dojnice v dobré kondici a při dobrém zdraví lze očekávat denní ztrátu 0,5 - 1 kg hmotnosti během prvních 60 - 80 dnů laktace. Uvádí se, že jeden kilogram tělesného tuku může poskytnout energii k produkci 7,1 kg mléka. Využití 70 kg tělesného tuku dojnicí představuje tedy produkci okolo 500 kg mléka nad množství dotované energetickým příjmem krmiva.
Okolo desátého týdne laktace by se mělo kondiční skóre stabilizovat a od 90. dne se začíná obnovovat. Zkušenosti ukazují, že dojnice získávající v této době na hmotnosti mají vyšší procento zabřeznutí, BCS 2,5 - 3,5 je považováno za dobrý indikátor reprodukčních schopností. Dojnice, u kterých se projeví jen malá nebo žádná ztráta hmotnosti při dostatečně vysoké produkci, jsou velmi dobře konvertibilní. Dojnice získávající na kondici i v tomto období mají většinou nízkou užitkovost.
Střední období laktace: Okolo 180. dne laktace by se mělo provést kontrolní posouzení. V tomto období by se mělo potvrdit, že dojnice obnovují tělesné rezervy spotřebované v období ranné laktace. Kondiční skóre by mělo dosahovat hodnoty 3,0 u vysokoprodukčních zvířat a 3 - 3,5 u dojnic průměrně užitkových. Pokud průměrně užitkové dojnice dosahují BCS 3,5 musí se jejich krmení omezovat, aby nedocházelo k jejich dalšímu tučnění.
Pozdní laktace: Při kontrole BCS okolo 270. dne bychom měli zjistit, že průměrné dojnice dosahují skóre 3,5. Nízkoprodukční dojnice někdy dosahují BCS až 4. V tomto období je již nutné kontrolovat příjem větších množství kukuřičné siláže a koncentrátů a ve volných technologiích důsledně dělit zvířata do skupin, aby nedocházelo k jejich tučnění.
Při hodnocení tělesné kondice je vhodné zachytit moč a screeningovým vyšetřením reagenčními papírky určit semikvantitativně pH a ketolátky. Pokles pH pod 7,5 signalizuje acidózu a výskyt ketolátek energetický deficit s možnou alterací jater.
Klinické hodnocení náplně bachoru
Klinickým vyšetřením a ohodnocením náplně bachoru můžeme posoudit množství přijatého krmiva, vlákniny a její fyzikální strukturu v krmivech, a z toho dedukovat působení konkrétní krmné dávky na bachorovou fermentaci a na to navazující počátek konverze živin.8 Množství přijatých živin je funkcí příjmu sušiny a koncentrací živin v konkrétní krmné dávce. Výživná hodnota krmných dávek, jejich kvalita a fyzikální struktura jsou rozhodující faktory pro optimální rozvoj fermentačních procesů v předžaludku a počínající konverzi živin. Vzhledem k velké variabilitě působení uvedených faktorů není snadné vždy taxativně vyjádřit správnou predikci o množství přijaté sušiny a efektivní vlákniny, které jsou rozhodující pro správnou motoriku předžaludků, optimální dobu přežvykování, uplatnění pufrové kapacity slin a zajištění fyziologických podmínek v bachorovém ekosystému.
Klinické hodnocení náplně bachoru provádíme adspekcí, palpací a perkusí. Posuzujeme:
konfiguraci dutiny břišní
náplň bachoru v oblasti hladové jámy
vrstvení obsahu bachoru (palpací a perkusí)
V případně nutnosti doplňujeme palpaci bachoru rektálním vyšetřením. Skóre náplně bachoru se hodnotí od l do 5 stupňů.
Auskultací ověřujeme také motoriku bachoru a případně stanovíme bachorový kvocient (fyziologická hodnota 2,3 – 2,7). Náplň bachoru je vhodné posuzovat i z dynamického pohledu, kdy sledujeme, jak se v časovém intervalu od nakrmení do dalšího krmení mění náplň předžaludku. Zdravá dojnice v průběhu laktace by měla vykazovat skóre náplně bachoru 3 – 4. Jako doplňující vyšetření poslouží odebrání bachorové tekutiny, její smyslové posouzení, stanovení pH, celkové acidity, amoniaku, případně TMK. Tato vyšetření potvrdí poruchy bachorové fermentace ve smyslu určení acidózy nebo alkalózy bachorového obsahu i v subklinických formách. Stanovení TMK a jejich proporcí je významné pro určení syndromu nízké tučnosti mléka. Posuzování bachorové tekutiny provádíme vždy u zvířat, která jsou současně posuzována bodově (skóre).
Odběr bachorové tekutiny lze provádět dvěma způsoby, per os sondou nebo punkcí ventrokaudalního vaku bachoru přes kůži a stěnu bachoru jehlou.9 Prokázali jsme experimentálně, že složení bachorové tekutiny vykazuje při uvedených způsobech odběru určité rozdíly, které nemohou být pominuty. Podle našich závěrů9,10 statisticky významné výsledky byly zjištěny u pH, celkové acidity a těkavých mastných kyselin celkově. Pro potřeby interpretace výsledků vyšetření bachorové tekutiny lze naše experimenty zobecnit.
Klinické hodnocení konzistence výkalů
Klinické posuzování konzistence a složení výkalů umožňuje poměrně rychle odhadnout charakter krmné dávky co do obsahu sušiny, vlákniny a její fyzikální struktury, lehce stravitelných sacharidů a případně i dusíkatých látek. Získáme tak také informace o obecné funkci trávicího ústrojí, obzvláště předžaludků, a také o úrovni napájení zvířat.7,8 Za fyziologických podmínek, kdy krmná dávka ve svém složení a fyzikální struktuře vyhovuje normám, by hrubé částice výkalů neměly přesáhnout délku 5 mm. Jejich délka závisí na přežvykování, aktivitě bachorové mikroflóry, mechanismu třídění v předžaludku a době tranzitu potravy předžaludkem.
Klinické posuzování skóre konzistence trusu se provádí obdobně jako předcházející posuzování náplně bachoru nebo tělesné kondice ve stupnici l – 5. Charakteristika jednotlivých stupňů je uvedena v tabulce IV. Konzistence výkalů u zdravých dojnic s optimální bachorovou fermentací by neměla vybočit z rozmezí skóre 3 až 4. Skóre l a 2 naznačuje tendenci k průjmu, zatímco skóre 4 a 5 obstipaci a je nutno je pokládat za nežádoucí.
Při nálezu většího počtu delších částic (1 až 2 cm) můžeme usuzovat na poruchy přežvykování a zrychlenou pasáž zfermentovaného krmiva předžaludky. V trusu můžeme také prokázat zrna , nejčastěji kukuřice. Interpretaci nálezů je třeba provádět komplexně s ohledem na ostatní výsledky klinického vyšetření. Je třeba také vzít v úvahu dobu, po kterou zažitina prochází trávicím traktem.
Při klinickém hodnocení výkalů provádíme také měření pH suspenze trusu ve vodě (15 g trusu do 100 ml destilované vody). Podle našeho zjištění se pH trusu při krmení výhradně senem pohybuje okolo 7,0. Při zvyšování podílu jadrných krmiv klesá,8 ale nemělo by klesnout pod pH 6,0, což by naznačovalo tendenci k acidóze bachorového obsahu.
Hodnocení složení mléka
Složení mléka reaguje relativně citlivě na množství a kvalitu krmné dávky a na zdravotní stav dojnic. Trend sledování složení mléka lze pozorovat v posledním desetiletí (mléčný profilový test) zejména v souvislosti s diagnostikou a prevencí produkčních chorob.11 Mléko se jeví jako vhodné médium pro hodnocení výživy, bachorové fermentace a konverze živin a má tu výhodu, že vzorky jsou odebírány pravidelně a rutinně zasílány do laboratoře mlékárny. Zpětně lze tak získat pravidelně a poměrně levně řadu užitečných informací, které, jsou li správně vyhodnoceny, dávají v komplexu s předcházejícími způsoby hodnocení zvířat dobrý podklad pro hodnocení výživy a zdravotního stavu stáda. Vedle užitkovosti (produkce mléka) lze doporučit k hodnocení metabolismu následující ukazatele složení mléka:
hodnota tuku v mléce
hodnota bílkoviny v mléce
kvocient tuk/bílkovina mléka
hodnota močoviny v mléce
hodnota kyseliny citronové v mléce
počet somatických buněk v bazénových vzorcích mléka
Koncentrace tuku v mléce je důležitým ukazatelem úrovně výživy a její změny mohou naznačovat i vážnější poruchy bachorové fermentace a konverze živin. Obsah tuku v mléce je v podstatě odvislý od optimálního pH v bachorové tekutině, aktivity celulolytických bakterií, které při poklesu pH odumírají, což má za následek pokles tvorby kyseliny octové a následně snížení obsahu tuku v mléce (syndrom nízké tučnosti mléka).
Obsah bílkoviny v mléce je podmíněn obsahem energie v krmné dávce. Při zvyšování energie krmné dávky může být dosažena vyšší koncentrace bílkoviny v mléce a naopak. K tomu je však třeba dodat, že přídavek bílkoviny do krmné dávky nemá zpravidla signifikantní efekt a totéž platí také o nadbytku dusíkatých látek v krmné dávce.
Pro posouzení úrovně výživy, konverze živin a metabolismu má však význam sledovat poměr obsahu tuku a proteinu. Za optimální lze považovat koeficient T/B = 1,2 – 1,4. Při poklesu pod toto rozmezí lze předpokládat ve stádě výskyt acidóz bachorového obsahu,vysokou acidogenní zátěž vnitřního prostředí, ohrožení reprodukční výkonnosti dojnic, nebezpečí vzniku poruch minerálního metabolismu a sníženou odolnost proti antigenní zátěži. Zvýšení koeficientu nad hodnotu 1,4 signalizuje energetický deficit.
Množství močoviny v mléce závisí na množství amoniaku v bachoru a sledování tohoto parametru umožňuje posoudit úroveň výživy, zda nedochází k alteraci zdravotního stavu tím, že nadbytek amoniaku vede k zbytečné zátěži jater a ohrožení reprodukční výkonnosti dojnice. Fyziologické hodnoty močoviny v mléce (stejně jako v krvi) by se měly pohybovat v rozmezí 2,5 – 5,0 mmol/l, při čemž u dojnic s vysokou užitkovostí až do 5,5 mmol/l.
Kyselina citronová v mléce je důležitou součástí pufračního systému mléka a je úzce spjata s energetickým metabolismem. Její fyziologická hodnota činí 8,0 až 10,0 mmol/l při fotometrickém stanovení, čemuž odpovídá 0,120 – 2,155 g/l pro optické stanovení. Hodnocení energetického deficitu při snížení hodnot je možné jen v individuálních vzorcích.
Počet somatických buněk v bazénových vzorcích mléka lze považovat za určitý indikátor výskytu metabolických poruch ve stádě. K jejich zvýšení totiž dochází prakticky při všech metabolických poruchách (acidóza, alkalóza, ketóza apod.) a také při karenci některých prvků (zinku a selenu). Při jejich hodnocení je však nutno brát ohled na funkci dojícího zařízení, míru latentních infekcí mléčné žlázy ve stádě a výskyt subklinických mastitid (tato problematika však není součástí tohoto článku).
Závěr
Klinická kontrola výživy, bachorové fermentace a konverze živin je metodický návod klinického posuzování skupin zvířat se zřetelem na jejich klinické projevy při procesu příjmu potravy a celého průběhu trávení. Odchylky od fyziologického stavu jsou hodnoceny klinicky (bodovým skóre) a pomocí vybraných parametrů z vyšetření bachorové tekutiny, moči, trusu a kontroly mléka. Kontrola se provádí průběžně, aby mohly být zachyceny odchylky od fyziologického stavu, odhaleny chyby ve výživě, poruchy bachorové fermentace a konverze živin, a včas napraveny optimalizací krmné dávky a preventivně se zabránilo vzniku zdravotních poruch, zejména metabolického charakteru, a onemocnění na tyto poruchy navazující (poruchy reprodukce, onemocnění paznehtů a imunosuprese).
Definice jednotlivých stupňů BCS u mléčného typu skotu
1 Všechny obratle jsou zřetelné a ostré, viditelné jako jednotlivé kosti.
Kyčelní a sedací hrboly jsou ostré a mezi nimi jsou patrny hluboké propadliny.
Oblasti po obou stranách kořene ocasu jsou propadlé, mezi pánví a kořenem ocasu jsou kožní sklady.
2 Páteř je snadno viditelná, ale nevyvstává jako jednotlivé obratle, konce výběžků jsou ostré na pohmat
Kosti kyčelní a sedací vystupují a krajina mezi sedacími hrboly je propadlá, avšak kostní struktura nepostrádá svalové pokrytí.
U kořene ocasu je jen málo tkáně.
3 Obratle se jeví jako zaoblený střešní hřeben, trnové výběžky jsou rozeznatelné při mírném tlaku.
Kyčle a sedací hrboly jsou hladké a zaoblené.
Krajina mezi sedacími hrboly a kořenem ocasu se jeví jako hladká.
4 Hřeben páteře v krajině hřbetu je zaoblený a vyhlazený, krajina beder a zádě je plochá, trnové výběžky jsou palpovatelné až při pevném prohmatání.
Kyčle jsou zaoblené a rozpětí mezi kyčlemi je ploché.
Krajina kolem kořene ocasu a sedacími hrboly je zaoblená a prokazuje uložení podkožního tuku.
5 Struktura kostí páteře a trnové výběžky nejsou znatelné.
Kyčle a krajina sedacích hrbolů nejsou znatelné a vykazují výrazné uložení podkožního tuku.
Kořen ocasu se zdá být ponořený do tukové tkáně.
Ztráta jednoho bodu BCS znamená úbytek tělesné hmotnosti o 50 – 60 kg.
Hodnocení skóre náplně bachoru
l Nenaplněný, prázdný bachor, hladová jáma je hluboce vpadlá v celém rozsahu, má tvar pravoúhelníku. Při perkusi v krajině hladové jámy zjišťujeme v celém rozsahu tympanický poklepový zvuk, při palpaci tamtéž teprve v hloubce naráží prohnutá stěna břišní na málo naplněný bachor. Takové krávy přijímají potravu velmi málo nebo vůbec. Situace je typická pro nemocná zvířata.
2 Vpadlá hladová jáma, bachor je naplněn nedostatečně. Při perkusi zjišťujeme tympanický poklepový zvuk v horní třetině bachoru, vrstva fermentační masy (vlákniny) je zúžená, dolní třetinu bachoru vyplňuje bachorová tekutina. Hladová jáma má tvar trojúhelníku. V prvním týdnu po porodu je normální, později je příznakem špatného příjmu krmiva.
3 Vyplněná hladová jáma, jejíž plocha je jen mírně konkávní. Při perkusi prokazujeme v horní části bachoru tympanický poklepový zvuk v šíři cca 15 cm, střední třetina bachoru je vyplněna fermentační masou (vlákninou), která je prokazatelná palpací, dolní třetina bachoru je vyplněna bachorovou tekutinou, prokazatelnou rovněž palpací. Toto je žádané skóre u laktujících krav s adekvátním příjmem sušiny a efektivní vlákniny.
4 Hladová jáma je vyplněná a její plocha je rovná, vrstva plynů v horní části bachoru je zúžená, pod ní je mohutná vrstva fermentační masy (vlákniny) palpací velmi dobře prokazatelná a lokalizovaná na vrstvě bachorové tekutiny, která vyplňuje dolní třetinu bachoru. Takovou náplň bachoru mají krávy v závěru laktace nebo krávy zaprahlé.
5 Plocha hladové jámy je konvexní a mírně prominuje dorzolaterálně nad úroveň posledního žebra a příčných výběžků bederních obratlů, dolní třetina bachorového prostoru je vyplněna bachorovou tekutinou, střední a horní část bachorového objemu je vyplněna fermentační masou (vlákninou). Takový stav pozorujeme často u zaprahlých krav.
Literatura:
1. Andrews A. A. The Health of Dairy Cattle. Oxford; Blackwell Science Ltd., 2000:368.
2. Brand A., Noordhuizen J. P. T. M., Schukken Y. H. Herd Heal and Production Management in Dairy Practice. Wageningen; Wageningen Pers, l996:543.
3. De Kruif A., Mansfeld R., Hoedemaker M. Tierärztliche Bestandsbetreuung beim Milchrind. Stuttgart; Ferdinand Enke Verlag, 1998:299.
4. Radostits O. M. Herd Health, Food Animal Production Medicine. Philadelphia; W. B. Saunders Company, 2001:884.
5. Škarda J., Škardová O. Program péče o produkci a zdraví stáda dojnic (studijní zpráva).Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha, Živočišná výroba, 2000;5:68.
6. Podmanínský D., Kováč, G., Šťastný P., Lacková D., Novotný J. Hodnotenie kondičného stavu kráv vo vzťahu k výživě a úžitkovosti dojníc. Zborník prednášok z II. Stredoeurópského bujatrického kongresu Vysoké Tatry 2000:46-50.
7. Zaaijer D., Noordhuizen J. P. T. M. Dairy Cow Monitoring in Relation to Fertility Performance. Cattle Practice 2001;9:205-210.
8. Rollin F. Tests de terrain pour la mise en evidence des pathologies subcliniques de la vache laitiere. Journées Européennes organisées par la Société Francaise de Buiatrie, Paris, CNIT-La Défence 28, 2001;29:l8-32.
9. Hofírek B., Haas D. Metody odběru bachorové tekutiny a jejich vliv na složení bachorové tekutiny u vysokoužitkových dojnic. Zbornik prednášok z II. Sterdoeurópskkeho bujatrického kongresu Vysoké Tatry 2000:l22-124.
10. Hofírek B., Haas D. Comparative studies of ruminal fluid collected by oral tube or by puncture of the caudoventral ruminal sac. Acta Vet Brno 2001;70:27-33.
11. Pechová A., Illek J., Pavlata L. Složení mléka dojnic ve vztahu k metabolickému profilu. Sborník referátů semináře Zdravotní problematika přežvýkavců, Brno, 2000:57-66.
Adresa autora:
Prof. MVDr. Bohumír Hofírek, DrSc.
Klinika chorob přežvýkavců
Sekce chorob velkých zvířat
Fakulta veterinárního lékařství VFU Brno
Palackého 1-3
61242 Brno
e-mail: hrubai@vfu.cz
Kompletní text včetně obrazového materiálu naleznete ve Veterinářství 2002;52:403-410.
