G. ZELINKOVÁ1, F. KUKSA2, M. ODLOŽILÍK3
1Privátní veterinární lékařka, Frenštát pod Radhoštěm, 2 Státní veterinární ústav, Brno, 3privátní veterinární lékař, Kojetín
Veterinářství 2002;52:196-198
SOUHRN
Zelinková G., Kuksa F., Odložilík M. Klinické zkušenosti s využitím josamycinu při řešení respiračního syndromu prasat. Veterinářství 2002;52:196-198.
Článek popisuje klinické zkušenosti s využitím makrolidového antibiotika josamycinu v chovu prasat s významným zatížením enzootickou pneumonií prasat (EPP). V této terénní studii, provedené v roce 2001, byl aplikován Alplucine pig premix v dávce 2 kg/t krmné směsi (36 ppm) spolu s oxytetracyklinem v dávce 500 ppm jako doplnění původního medikačního schématu, založeného na kombinaci valnemulin 100 ppm + oxytetracyklin 500 ppm. Skupina Alplucine + OTC zahrnovala 3211 ks prasat ve výkrmu, kontrolní skupinu s medikačním schématem založeným na kombinaci valnemulin + OTC tvořilo 3183 prasat ve výkrmu ustájených ve stejných halách. Skupina Alplucin + OTC vykázala proti kontrolní skupině zlepšení technických a ekonomických ukazatelů chovu: snížení přímých ztrát o 2,85 %, zvýšení průměrného denního přírůstku o 48,4 g, zlepšení konverze krmiva o 0,2234, snížení nákladů na 1 kg přírůstku o 0,2387 Kč a snížení výskytu EPP lézí o 25 %.
SUMMARY
Zelinková G., Kuksa F., Odložilík M. Clinical experience in the treatment of enzootic porcine pneumonia with josamycin. Veterinářství 2002;52:196-198.
The macrolide antibiotic josamycin was used in a pig herd seriously affected by enzootic porcine pneumonia. Both the experimental (n = 3211) and the control (n = 3183) group were fed a diet supplemented with Valmulin (100 ppm) and oxytetracycline(500 ppm). The diet for the experimental group was further supplemented with Alpucine pig premix at 2 kg per ton of feed (36 ppm) and additional oxytetracycline (500 ppm). Compared with controls, the experimental group suffered direct losses lower by 2.85% and showed mean daily weight gains higher by 48.4 g, improvement of food conversion by 0.3234, lower costs per 1 kg of weight gain by 0.2387 CZK, and a decrease in the prevalence of kung lesions by 25%.
Respirační syndrom prasat je multifaktoriální onemocnění, způsobující značné ekonomické ztráty ve velkochovech prasat v celosvětovém měřítku. Podílejí se na něm jak primární patogeni (Mycoplasma hyopneumoniae, Actinobacilus pleuropneumoniae, Bordetella bronchiseptica), tak sekundární patogeni (Pasteurella multocida, Streptococcus suis, Haemophilus parasuis).1-5 Významnou roli hraje technologie chovu (vysoká koncentrace zvířat, kontinuální provoz, nedostatečná ventilace) a zoohygiena.
Jedním z nejrozšířenějších onemocnění z komplexu respiratorních infekcí je enzootická pneumonie prasat (EPP). Původcem je Mycoplasma hyopneumoniae. Způsobuje značné ekonomické ztráty snížením přírustků a zhoršením konverze. Významný z hlediska rozvoje sekundárních bakteriálních infekcí je imunosupresivní vliv Mycoplasma hyopneumoniae.2,4,5 V tomto příspěvku bychom rádi prezentovali naše zkušenosti s využitím josamycinu při řešení EPP.
Farmakokinetika a vlastnosti josamycinu
Josamycin je antibiotikum patřící do skupiny makrolidů druhé generace. Je tvořen jedinou molekulou, což zaručuje plnou účinnost při nízkém dávkování. Dokonale se resorbuje po enterálním podání (více než 80 % josamycinu prochází střevní bariérou) a není destruován v procesu trávení. Vzhledem k nízké vazbě na plazmatické proteiny (pouze 15 %) vykazuje josamycin vysokou biologickou dostupnost. Typická je vysoká intracelulární koncentrace josamycinu. V plicní tkáni nacházíme hladinu 3 - 4x vyšší než v krvi a v plicních makrofázích až 100x vyšší než v krvi. Josamycin prochází enterohepatální cirkulací, což vylučuje riziko nefrotoxicity. Vylučuje se převážně žlučí a trusem.
Josamycin neprojevuje žádnou inkompatibilitu s jinými aditivy, naopak vykazuje synergický efekt v řadě kombinací (chlortetracyklin, oxytetracyklin, potencované sulfonamidy, amoxicilin, chinolony a další). Josamycin je vysoce bezpečným antibiotikem. Terapeutická dávka je 400 - 800x nižší než létální dávka (LD 50). Je stabilní v procesu výroby krmiv. V současné době nebyla prokázána rezistence na josamycin a neexistuje ani zkřížená rezistence s ostatními příbuznými antibiotiky.12
Klinické účinky
Účinek josamycinu je dvojí. Jednak je to antimikrobní efekt a dále efekt imunostimulační.
Antimikrobní efekt zahrnuje mykoplazmata, dále G+ bakterie (streptokoky, stafylokoky) a Lawsonia intracelularis. Josamycin vykazuje velice nízké minimální inhibiční koncentrace (MIC) k mykoplazmatům.12,13Při MIC má bakteriostatický účinek, ale běžně dosahované terapeutické hladiny (2 - 3x vyšší než MIC) vykazují účinek baktericidní.
Imunostimulační efekt se projevuje zvýšením celkového počtu makrofágů, zvýšením jejich fagocytární aktivity a jejich schopnost lýzy.7,9-11 Kromě stimulace nespecifické imunity byla prokázána i stimulace imunity specifické, konkrétně nárůst titrů postvakcinačních protilátek u zvířat medikovaných josamicinem v době vakcinace.14
Klinické zkušenosti
Klinická testace byla provedena v chovu s 1850 prasnicemi, o celkové kapacitě 21 500 ks prasat v uzavřeném obratu stáda. Všechny kategorie zvířat jsou chovány v jednom areálu. Vzrůst incidence mykoplazmózy v chovu byl zaznamenán v období před 3 - 5 lety. Josamycin ve specialitě Alplucine premix for pigs byl medikován celkem u 3211 prasat na 4 halách v kombinaci s OTC. Jako kontrolní skupina byly vyhodnoceny předchozí turnusy na stejných halách, celkem 3183 ks prasat. Alplucine byl zařazen u prasat ve výkrmu do původního medikačního schematu (valnemulin + OTC), a to v dávce 2 kg/t krmné směsi (36 ppm) spolu s OTC v dávce 500 ppm. Medikace trvala pět až sedm dnů, v období před očekávaným zvýšením incidence respiračního syndromu, na základě klinických zkušeností z jednotlivých hal.
Hodnoceny byly následující ekonomické ukazatele: procento úhynů, procento brakace, průměrný denní přírůstek, konverze krmiva, celkové náklady na 1 kg přírůstku a procentické vyjádření výskytu EPP lézí u plic prasat, vyšetřených přímo v chovu.
Závěr
Josamycin se v chovu s vysokým zatížením EPP projevil zlepšením ekonomických ukazatelů chovu (denní přírůstek vyšší o 48 g a náklady na kg přírůsku nižší o 0,24 Kč) a výrazným snížením výskytu EPP lézí (o 25 %). Proto jej lze považovat za antibiotikum, které může významně přispět k řešení enzootické pneumoniae v našich podmínkách.
Literatura:
1. Rahway N. J. Mycoplasmal pneumonia. In: Anonym: Merck Vet. Manual. Philadelphia; Merck & Co.,1991:746-753.
2. Ross R. F. Mycoplasmal diseases. In: Leman A. D. et al. Diseases of swine, 7th ed. Iowa; Iowa State University press, 1992:537-551.
3. Anonym: Vademecum veterinárneho lekára. Bratislava; Príroda, 1991:1182.
4. Ciprian A. a kol. Mycoplasma hyopneumoniae increases the suspectibility of pigs to experimental Pasteurella multocida pneumonia. Can J Vet Res 1988;52:434-438.
5. Yagihashi T. a kol. Effect of Mycoplasma hyopneumoniae infection on the development of Haemophilus pleuropneumoniae in pigs. Jpn J Vet Sci 1984,46:705-713.
6. Buxton A., Fraser G.: Animal Mikrobiology. Oxford; Blackwell Sci. Pub., 1997:357.
7. Goasduf B. Immunity-keeping the balance. Pig progress 1998;14:5.
8. Pellerin J. L. Le systéme immunitaire du porc. 1997, nepubl.
9. Privitera G a kol. Effet de la josamycine sur les fonctions phagocytaires et microbicides des polymorphonucléaires humains. Méd Mal Inf 1985;15:49–51.
10. Harf R. a kol. Etude in vitro de la pénetration de la josamicine dans les cellules phagocytaires humaines. Méd Mal Inf. 1985;15:46–48.
11. Wildeuer A. Josamycin and host defence. In: Proceedings of the 14th Intern.Congr. Chemother., University of Tokyo Press, 1985:1502–1504.
12. Archimbault Ph. a kol. La josamicine. Bull Soc Vét Prat De France 1982;4:267 – 286.
13. Kuksa F. Citlivost aktuálních mykoplazmových kmenů na josamicin. SVÚ Brno, nepubl.
14. Sasipreeyajan J., Goasduf B. Antibiotic stimulates IBD vaccination response. Asian Poultry magazine 1999;9.
Adresa autora:
MVDr. Gabriela Zelinková
Záhuní 1167
744 01 Frenštát pod Radhoštěm
e-mail: zelinkova@atlas.cz
Kompletní text včetně obrazového materiálu naleznete ve Veterinářství 2002;52:196-198.