Mnozí návštěvníci lesa si již zvykli chránit se před klíšťaty speciálním sprejem, zejména v pozdním létě, když vyrazí na houby. Ale po letošní mírné zimě existuje riziko i v intravilánu obcí, na zahradách. Mohou se o tom přesvědčit chovatelé psů či koček. Obrana je možná i zde.
Je možné domácí miláčky opatřit obojkem proti parazitům, nebo je ošetřit speciálními pipetami s prostředkem, který je ochrání před napadením klíšťaty, ale i blechami. Aplikuje se mezi lopatky, kam se vetře a zvířata ochrání podle výrobce na minimálně šest týdnů. Ale existuje i prostředek, který se aplikuje na zahradu.
Není špatné ošetřit i cizí kočky, které na zahradu zabrousí. To, že se v kožichu zvířat klíšťata objevují letos více než v předchozích letech, znamená i riziko pro člověka, nikoli, že by paraziti „přesedali“, ale že se vyskytují v prostředí. Pravda, ošetření něco stojí, ale uvážíme-li, že klíšťata mohou přenášet například encefalitidu, nebo lymeskou boreliózu, jistě to stojí za to.
Pro člověka je možné doporučit očkování proti encefalitidě, ale u boreliózy to zatím možné není. U zvířat je sice možná vakcinace proti borelióze, nicméně je dobré se bránit proti parazitům vůbec.
Pokud jde o nebezpečí encefalitidy, je třeba si při případném odstraňování „zakouslého“ klíštěte uvědomit, že virus encefalitidy je ve slinách klíštěte, tudíž je vhodné po odstranění ranku povrchově dezinfikovat. A bakterie borelie je zase u klíštěte ve střevech, proto je při vytahování nedusit olejem nebo máslem, aby obsah trávicího ústrojí do rány nezvrátilo. Klíště tedy vyviklat a nejlépe je použít speciální pinzety.
Pokud se na místě „zakousnutí“ klíštěte objeví jakékoli zarudnutí, otok, nebo se projeví zvýšená bolestivost, je třeba vyhledat pomoc lékaře. A to platí jak pro lidi, tak pro zvířata.*
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS
