Komora veterinárních lékařů se stejně jako každá firma či organizace těší z výročí svého založení. Je to důvodem k bilanci a také k „pochlubení se“.
Ano, 25 let činnosti možná není z hlediska lidského věku mnoho, ale právě v dětských letech, dospívání a rané dospělosti se dotyčný jedinec, člověk i zvíře zásadně utváří a formuje. Po dětských nemocech, které doprovázely ustavení profesní komory veterinárních lékařů, se tato organizace stala svébytným, jasným a srozumitelným partnerem pro ostatní profesní komory, se kterými je v úzkém kontaktu. KVL s nimi koordinuje řadu kroků – viz například společná prohlášení ze společných zasedání a jednání, ale také zvláštní témata jako mikrobiální rezistence, to zase s Českou lékařskou komorou.
Komora veterinárních lékařů se významně podílí též na tvorbě veterinární a příbuzné legislativy. Jejích bezmála 4000 členů, veterinárních lékařů, to je docela kompaktní jednotka odborníků, která má co říci jak ke zdraví zvířat, tak lidí, a samozřejmě i k zemědělství.
Jako dobrý příklad z poslední doby lze zmínit důsledky petice, kterou iniciovali veterinární lékaři
a podepsalo ji na 6000 odborníků, nejen veterináři. Navrhovali jednak změny, jednak formulovali připomínky k návrhu veterinárního zákona. Ten nyní předkládá Ministerstvo zemědělství. Lze s uspokojením uvést, že téměř všechny návrhy předkladatel akceptoval tak, že většina stanovisek petentů je součástí návrhu, který byl nyní postoupen do parlamentu do finální fáze schvalování. Čili petice splnila účel.
Samozřejmě je možné bilancovat hlouběji a dále. Soukromí veterinární lékaři, členové KVL, se významně podílejí na ozdravování chovů hospodářských zvířat a například katarální horečka již není v ČR problémem. A totéž platí i o IBR (infekční bovinní rinotracheitida). A to mluvíme jen
o několika posledních letech. Nyní jsou členové KVL připraveni podílet se na krocích proti nodulární dermatitidě skotu atd. Nemluvě samozřejmě o hlavní činnosti většiny veterinárních praxí, kterou je péče o malá zvířata. A určitě je dobré zmínit i zapojení KVL do řešení problémů mikrobiálních rezistencí původců různých onemocnění, organizaci dalšího vzdělávání veterinářů či mezinárodní spolupráci. Jistě nelze pominout ani úzké vztahy se Státní veterinární správou, kdy profesní komora i orgán státního dozoru dokážou velmi dobře spolupracovat.
Bilancování práce a výhled do budoucna budou ostatně předmětem jednání sněmu KVL ČR, který se bude konat na počátku listopadu v Plzni.*
Josef Duben, PR KVL
