Malí strongylidé způsobují u koní onemocnění zvané cyathostomóza. Toto onemocnění je vyvoláno larválními stadii malých strongylidů a jejich schopností encystace ve stěně tlustého střeva. Encystované larvy, přežívající v inhibované formě, mohou ve stěně střeva přetrvávat i několik let. Větší kumulace larev a poté jejich migrace do lumen kolonu a céka způsobují vážně zdravotní potíže, končící nezřídka úhynem. Podle většiny odborníků je v současnosti cyathostomóza nejzávažnější parazitózou u koní. Cyathostomóza se vyznačuje problematickou diagnostikou a poměrně značnou šíří rezistence vůči mnoha rutinně používaným antiparazitikům.
Inhibice
Mechanismus, kterým dochází k inhibici larev není přesně znám, ale předpokládají se dva odlišné mechanismy :
1. Vlivem nepříznivých podmínek prostředí na podzim, se larvy uvedou ve stěně střeva do hypobiotického stavu, který umožní parazitům snadnější přežití zimy.
2. Imunologická odezva organismu, která „uvězní“ larvy ve stěně střeva.
Výsledek obou uvedených mechanismů vedoucích k encystaci je prakticky stejný, proto se používá termínu Larvální inhibice.
Larvální stadia
Encystované larvy malých strongylidů se nacházejí ve střevní stěně ve dvou odlišných stadiích :
1. Ve stadiu inhibované encystované larvy L3 ( EL3, neboli „časné“ larvální stadium). Podle dostupných studií je jejich podíl asi 85 %.
2. Ve stadiu „vyvinuté“ encystované larvy ( neboli LL3, „pozdní“ larvální stadium). Jejich podíl je přibližně 15 %. V tomto stadiu opouští larva střevní stěnu a přechází do L4 stadia.
Účinnost antiparazitik na inhibované larvy
Z dostupných antiparazitik jsou v současnosti účinné proti encystovaným larvám malých strongylidů moxidectin a fenbendazol. Jejich účinnost je ovšem rozdílná.
Zatímco účinnost fenbendazolu na LL3 a L4 stadia malých strongylidů je 99 %, účinnost moxidectinu je cca 80 %.
Účinnost fenbendazolu na EL3 stadia malých strongylidů je 92 %, účinnost moxidectinu na toto stadium cyathostom není potvrzena.
Tedy při propočtu účinnosti na obě stadia encystovaných larev je terapeutický efekt moxidectinu jen cca 12 %, zatímco účinnost fenbendazolu je cca 93 % .
Klinické příznaky
Nejčastějším příznakem cyathostomózy je průjem, často chronický, někdy intermitentní, doprovázený horečkou, případně i kolikovými stavy. Při chronickém průběhu pacient hubne a ztrácí kondici. Nejčastějším nálezem v krvi je hypoalbuminemie, doprovázená příp. jinými nespecifickými nálezy (např. neutrofilie). Koprologické vyšetření bývá často negativní (přítomnost jen encystovaných larev). Často se anamnesticky uvádí rutinní odčervování. Příznaky onemocnění se objevují u všech věkových kategorií s nejvyšším výskytem od konce podzimu až do předjaří.
Patologický nález představuje granulomatózní kolitidu a tyflitidu s různým stupněm edému střevní stěny. Při masivní infestaci parazity může dojít k těžkému zánětu kolonu a céka s fatálním koncem.
Diagnostika
Potvrzení diagnózy je možné jen histologickým vyšetřením bioptátu sliznice kolonu nebo céka. Vzhledem k tomu, že larvy nevylučují vajíčka do trusu, nelze brát negativní koprologické vyšetření jako směrodatné.
Terapie
Při podezření na cyathostomózu se doporučuje jako jeden z prvních diagnosticko-terapeutických kroků provést odčervení larvicidními dávkami antiparazitik. Larvicidní efekt vykazuje fenbendazol v dávce 7,5 –10 mg/kg ž.hm./1x denně po dobu pěti po sobě následujících dnů. Při těžkém průběhu se doporučuje další symptomatická terapie (kortikosteroidy, rehydratace atd.).
Prevence
Ve světle výše uvedených skutečností se doporučuje zahrnout do antiparazitárního programu i pravidelné odčervování fenbendazolem mimo letní, pastevní sezónu. Nevhodnější dobou pro odstranění encystovaných larev je pozdní podzim (listopad), a předjaří ( únor ), před začátkem pastevní sezóny, kdy dochází k aktivaci cyklu cyathostom a průchodu do střevního lumen a tím i k možnému výskytu vážných klinických příznaků. Zabráněním dokončení cyklu malých strongylidů odčervením fenbendazolem v předjaří se také výrazně redukuje zamoření pastvin parazity. Fenbendazol je šetrný pro hříbata i březí klisny. Je dostupný v České republice pro použití u koní ve třech aplikačních formách : pasta, granulát, 10% suspenze.
Literatura :
1. Craig R. Reinemezer and Charles H. Courtney (2001) :Chemotherapy of Parasitic Diseases. 2. In H.R. Adams : Veterinary Pharmacology and Therapeutics. Iowa State University Press
3. Reilly G A C, Cassidy J P Taylor S M (1993), Vet.Record 132 267-268
4. Eysker M, Jansen J,: Res Vet Sci 1984 37 355-356
5. Eysker M, Boersma J H, Kooyman F N J, Berghen P,: 1988 Am.J.Vet Res 49 (7) 995-999
6. Eysker M, Boersma J H, Kooyman F N J: Vet. Parasitology 1990 36 259-264
7. Eysker M, Boersma J H, Kooyman F N J: Vet. Parasitology 1991 38 33-39
8. Eysker M, Boersma J H, Kooyman F N J: Vet. Parasitology 1992 42 295-302
9. Eysker M, Boersma J H, Kooyman F N J: Vet. Parasitology 1997 70 165-173
10. Duncan J L, Bairden K, Abbott E M: Veterinary Record 1998 142 268-271
11. Proudman C J, French N P, Trees A J (1998) Eq.Vet. J. 30 (3) 194-199
Autor článku: MVDr. David Hanzlíček
Intervet s.r.o., Praha
