U hypertyreózních koček jsou při klinickém vyšetření často zjišťovány kardiologické abnormality (např. šelesty nebo gallop rytmus). Kardiovaskulární změny u koček s hypertyreózou jsou rozmanité a mohou zahrnovat nepatrné, klinicky nedůležité změny myokardu stejně jako změny závažné, které mohou vést k selhání srdce.
U některých pacientů s hypertyreózou může po terapii dojít k úpravě abnormalit, u některých však změny přetrvávají. V celkové populaci koček se poměrně běžně objevují echokardiografické abnormality. Podle nedávné studie mělo 15,5 % zjevně zdravých eutyroidních koček kardiomyopatii. Jiná studie odhalila pomocí EKG hypertrofii levé komory u 34 % zjevně zdravých koček a 40 % zdravých koček se slyšitelným šelestem. Není jasné, zda kardiologické abnormality přetrvávající i po terapii hypertyreózy, jsou jejím důsledkem nebo zda se jedná o konkurentní onemocnění srdce. Nejčastějším primárním onemocněním myokardu u koček je hypertrofická kardiomyopatie. Změny vyvolané hypertyreózou mohou vyvolat podobné změny na EKG jako primární choroby myokardu. Je tedy možné, že stanovení biomarkerů postižení srdce by mohlo pomoci v rozlišení těchto problémů. Konkrétně se jedná o N-terminální frakci mozkového natriuretického peptidu (NT-proBNP, N-terminal probrain natriuretic peptide), který je vylučován v reakci na zvýšené napětí myokardu a troponinu cTNI (cardiac troponin I), který je uvolňován z cytosolu poškozených kardiomyocytů. Studie u lidí s hypertyreózou prokázaly zvýšenou plazmatickou koncentraci NT-proBNP. Pracovní hypotézou tedy bylo, že koncentrace NT-proBNP a cTNI jsou vyšší u koček s primárním onemocněním srdce než u koček s hypertyreózou a vyšší u koček s hypertyreózou než u koček zdravých. Cílem této studie byla snaha o zjištění koncentrace těchto markerů u koček s hypertyreózou, u koček s primárním onemocněním srdce a zdravých starších koček. Druhým cílem bylo zjištění, zda lze tyto biomarkery využít v rozlišení primárního onemocnění srdce a změn způsobených hypertyreózou.
Byly vytvořeny tři skupiny koček. V první skupině byly kočky s hypertyreózou, o diagnóze bylo rozhodnuto na základě přítomnosti typických klinických příznaků a zvýšené koncentrace celkové T4 v séru. Do druhé skupiny byly zařazeny eutyroidní normotenzní kočky s diagnózou hypertrofické kardiomyopatie. Třetí skupiny tvořily zdravé eutyroidní normotenzní kočky starší osmi let. O zdraví těchto zvířat bylo rozhodnuto na základě anamnézy, klinického vyšetření, měření tlaku krve, laboratorního vyšetření a EKG. Ze studie byly vyloučeny kočky s azotemií, kočky se srdečním selháním, kočky léčené pro onemocnění srdce a kočky s příznaky jiného systémového onemocnění. U všech koček bylo provedeno klinické vyšetření, hematologické a biochemické vyšetření krve, vyšetření moči, měření tlaku krve a zjištění sérové koncentrace T4, plazmatické koncentrace NT-proBNP a cTNI a echokardiografie. Ve skupině 1 a 2 bylo provedeno i RTG vyšetření hrudníku. Podle současných doporučení pro interpretaci výsledků NT-proBNP u asymptomatických koček znamená koncentrace nižší než 100 pmol/l nepravděpodobnost onemocnění srdce, kdežto hodnota vyšší než 100 pmol/l onemocnění srdce naznačuje.
Do skupiny 1 bylo zařazeno 23 koček (11 kastrovaných kocourů, 12 kastrovaných koček, průměrný věk 12,4 ± 2,2 roku). Ve druhé skupině bylo 17 zvířat (12 kastrovaných kocourů, 4 kastrované kočky a 1 kočka nekastrovaná, průměrný věk 7,7 ± 4,6). Třetí skupina se sestávala z 19 koček (11 kastrovaných kocourů a 8 kastrovaných koček, průměrný věk 10,3 ± 2,2). Skupina 2 byla signifikantně mladší než obě zbylé skupiny. Průměrný systolický tlak byl ve skupině 2 nižší než ve skupinách 1 a 3. Šelest byl přítomný u 61 % koček ze skupiny 1, u 94 % koček ze skupiny 2 a u 21 % koček ze skupiny 3. Koncentrace T4 a srdeční frekvence byla statisticky významně vyšší ve skupině 1 než ve skupině 2. Mediány koncentrace NT-proBNP a cTNI byly signifikantně vyšší ve skupinách 1 a 2 ve srovnání se skupinou 3. Nebyly však zjištěny rozdíly mezi skupinami 1 a 2. O tři měsíce později bylo vyšetřeno 14 hypertyreozních koček po terapii radioaktivním jodem. Došlo u nich ke zmírnění zesílení myokardu a statisticky významnému poklesu koncentrací NT-proBNP a cTNI.
Výsledky této studie potvrzují předchozí výzkumy, kde byly zjištěny vyšší koncentrace NT-proBNP a cTNI u koček s hypertyreózou a koček s hypertrofickou kardiomyopatií. Nicméně stanovení těchto markerů nedokáže odlišit primární onemocnění srdce a kardiovaskulární abnormality způsobené hypertyreózou. Pokud se bude provádět stanovení těchto markerů u starších koček, měla by být současně vyšetřena činnost štítné žlázy pro adekvátní zhodnocení výsledků.
Sangster, J. K., Panciera, D. L., Abbott, J. A., Zimmermann, K. C., Lantis, A. C. Cardiac biomarkers in hyperthyroid cats. J Vet Intern Med 2014;28:465-472.
Z anglického originálu přeložila MVDr. Simona Králová-Kovaříková
