U hypertyreózních koček jsou při klinickém vyšetření často zjišťovány kardiologické abnormality (např. šelesty nebo gallop rytmus). Kardiovaskulární změny u koček s hypertyreózou jsou rozmanité a mohou zahrnovat nepatrné, klinicky nedůležité změny myokardu stejně jako změny závažné, které mohou vést k selhání srdce.
U některých pacientů s hypertyreózou může po terapii dojít k úpravě abnormalit, u některých však změny přetrvávají. V celkové populaci koček se poměrně běžně objevují echokardiografické abnormality. Podle nedávné studie mělo 15,5 % zjevně zdravých eutyroidních koček kardiomyopatii. Jiná studie odhalila pomocí EKG hypertrofii levé komory u 34 % zjevně zdravých koček a 40 % zdravých koček se slyšitelným šelestem. Není jasné, zda kardiologické abnormality přetrvávající i po terapii hypertyreózy, jsou jejím důsledkem nebo zda se jedná o konkurentní onemocnění srdce. Nejčastějším primárním onemocněním myokardu u koček je hypertrofická kardiomyopatie. Změny vyvolané hypertyreózou mohou vyvolat podobné změny na EKG jako primární choroby myokardu. Je tedy možné, že stanovení biomarkerů postižení srdce by mohlo pomoci v rozlišení těchto problémů. Konkrétně se jedná o N-terminální frakci mozkového natriuretického peptidu (NT-proBNP, N-terminal probrain natriuretic peptide), který je vylučován v reakci na zvýšené napětí myokardu a troponinu cTNI (cardiac troponin I), jenž je uvolňován z cytosolu poškozených kardiomyocytů. Studie u lidí s hypertyreózou prokázaly zvýšenou plazmatickou koncentraci NT-proBNP. Pracovní hypotézou tedy bylo, že koncentrace NT-proBNP a cTNI jsou vyšší u koček s primárním onemocněním srdce než u koček s hypertyreózou a vyšší u koček s hypertyreózou než u koček zdravých. Cílem této studie byla snaha o zjištění koncentrace těchto markerů u koček s hypertyreózou, u koček s primárním onemocněním srdce a zdravých starších koček. Druhým cílem bylo zjištění, zda lze tyto biomarkery využít v rozlišení primárního onemocnění srdce a změn způsobených hypertyreózou.
Byly vytvořeny tři skupiny koček. V první skupině byly kočky s hypertyreózou, o diagnóze bylo rozhodnuto na základě přítomnosti typických klinických příznaků a zvýšené koncentrace celkové T4 v séru. Do druhé skupiny byly zařazeny eutyroidní normotenzní kočky s diagnózou hypertrofické kardiomyopatie. Třetí skupinu tvořily zdravé eutyroidní normotenzní kočky starší osmi let. O zdraví těchto zvířat bylo rozhodnuto na základě anamnézy, klinického vyšetření, měření tlaku krve, laboratorního vyšetření a EKG. Ze studie byly vyloučeny kočky s azotemií, kočky se srdečním selháním, kočky léčené pro onemocnění srdce a kočky s příznaky jiného systémového onemocnění. U všech koček bylo provedeno klinické vyšetření, hematologické a biochemické vyšetření krve, vyšetření moči, měření tlaku krve a zjištění sérové koncentrace T4, plazmatické koncentrace NT-proBNP a cTNI a echokardiografie. Ve skupině 1 a 2 bylo provedeno i RTG vyšetření hrudníku. Podle současných doporučení pro interpretaci výsledků NT-proBNP u asymptomatických koček znamená koncentrace nižší než 100 pmol/l nepravděpodobnost onemocnění srdce, kdežto hodnota vyšší než 100 pmol/l onemocnění srdce naznačuje.
Do skupiny 1 bylo zařazeno 23 koček (11 kastrovaných kocourů, 12 kastrovaných koček, průměrný věk 12,4 ± 2,2 roku). Ve druhé skupině bylo 17 zvířat (12 kastrovaných kocourů, 4 kastrované kočky a 1 kočka nekastrovaná, průměrný věk 7,7 ± 4,6). Třetí skupina se sestávala z 19 koček (11 kastrovaných kocourů a 8 kastrovaných koček, průměrný věk 10,3 ± 2,2). Skupina 2 byla signifikantně mladší než obě zbylé skupiny. Průměrný systolický tlak byl ve skupině 2 nižší než ve skupinách 1 a 3. Šelest byl přítomný u 61 % koček ze skupiny 1, u 94 % koček ze skupiny 2 a u 21 % koček ze skupiny 3. Koncentrace T4 a srdeční frekvence byla statisticky významně vyšší ve skupině 1 než ve skupině 2. Mediány koncentrace NT-proBNP a cTNI byly signifikantně vyšší ve skupinách 1 a 2 ve srovnání se skupinou 3. Nebyly však zjištěny rozdíly mezi skupinami 1 a 2. O tři měsíce později bylo vyšetřeno 14 hypertyreozních koček po terapii radioaktivním jódem. Došlo u nich ke zmírnění zesílení myokardu a statisticky významnému poklesu koncentrací NT-proBNP a cTNI.
Výsledky této studie potvrzují předchozí výzkumy, kde byly zjištěny vyšší koncentrace NT-proBNP a cTNI u koček s hypertyreózou a koček s hypertrofickou kardiomyopatií. Nicméně stanovení těchto markerů nedokáže odlišit primární onemocnění srdce a kardiovaskulární abnormality způsobené hypertyreózou. Pokud se bude provádět stanovení těchto markerů u starších koček, měla by být současně vyšetřena činnost štítné žlázy pro adekvátní zhodnocení výsledků.*
Sangster, J. K., Panciera, D. L., Abbott, J. A., Zimmermann, K. C., Lantis, A. C. Cardiac biomarkers in hyperthyroid cats. J Vet Intern Med 2014;28:465-472.
Z anglického originálu přeložila MVDr. Simona Králová-Kovaříková
