se konala ve dnech 20. – 21. října v Brně.
Konference byla organizovaná českou větví WPSA, WVPA, FVL a KVL. Veterinární a chovatelská odborná veřejnost si vyslechla zajímavé referáty, týkající se nebezpečí a z toho vyplývajících opatření před zavlečením aviární influenzy do České republiky (Dr. K. Vondrka SVS). Vzhledem k tomu, že se vysoce patogenní kmen ptačí influenzy H5N1 koncem července (2005) rozšířil do jihovýchodní Asie, Rusko a Kazachstán ohlásily ohniska ptačí influenzy začátkem srpna. Další ohniska byla hlášena z Mongolska a Tibetu a nález ve Finsku se týkal u racků s nízce patogenním kmenem. Přes veškerá opatření je v této oblasti virus detekován již ve Vietnamu, Indonésii, Kambodži, Číně, Thajsku a Laosu, Japonsku, Malajsii a Korejské republice.
Případy onemocnění u lidí byly prokazatelně potvrzeny po přímém kontaktu s nemocnou drůbeží ve čtyřech zemích: Vietnam, Thajsko, Kambodža a Indonésie. Veterinárními opatřeními byl v postižených oblastech vydán zákaz dovozu do zemí EU u živé drůbeže, včetně ostatních ptáků, vajec, masa a neopracovaného peří.
Velkým nebezpečím se pro evropské země může stát migrující volně žijící ptactvo. Prof. Zdeněk Pospíšil (VFU) podal aktuální informace z „Druhé evropské konference o chřipce“ se zaměřením na aviární influenzu.
Migrující vodní ptáci jsou rezervoáry vysoce patogenních virů aviární influenzy, které u drůbeže vyvolávají těžké, většinou letální formy onemocnění. Donedávna se předpokládalo, že tyto viry nejsou bezprostředním nebezpečím pro člověka, ale po jeho infekci musí dojít k rekombinaci s jinými chřipkovými viry v prasatech. Proto se prase donedávna označovalo jako „mixážní nádoba“ influenzových virů. V roce 1997 však v Hong Kongu onemocnělo 18 lidí přímo virem aviární influenzy A(H5N1) a šest jich zemřelo. Od té doby byl přímý přenos aviární influenzy opakovaně prokázán u 120 lidí, z nichž polovina zemřela. Zatím však nebyl prokázán přímý přenos infekce z člověka na člověka, ale nemocných stále přibývá, rovněž tak ohnisek infikované drůbeže v různých zemích. Proto byly preventivně utraceny miliony kusů drůbeže, byly zakázány dovozy masa z ohnisek výskytu a rovněž tak masa a masných drůbežích produktů.
Salmonelózy drůbeže (Dr. Pavel Šatrán, SVS), představují stálé zdravotní riziko pro člověka a proto po vstupu do EU se musí legislativa harmonizovat dle směrnice Rady 92/117/EHS. Nařízením komise 1003 / 2005 byl stanoven cíl, že u reprodukčních hejn musí byt do 31. prosince 2009 snížen počet pozitivních chovů pod 1 %. SVS musí proto do šesti měsíců vypracovat národní program. Obdobný postup bude stanoven v chovech nosnic z produkcí konzumních vajec. V rámci studie sledující skutečný stav v registrovaných chovech nosnic v České republice byly odebírány vzorky trusu a prachu. Celkem bylo vyšetřeno 70 hospodářství a odebráno 490 vzorků. Ze 70 chovů bylo 45 pozitivních (64 %). Nejčastěji izolovaným sérovarem byla Salmonella enteritidis (41 chovů). Poměrně vysoký počet chovů nosnic s pozitivním nálezem salmonel poukazuje na nutnost zavedení programu na jejich postupné snižování. Obdobná studie podporovaná EU zaměřená na výskyt salmonel v chovech brojlerů, se uskuteční rovněž v letošním roce.
Dr. Vondrka informoval o nových legislativních normách EU na úseku drůbeže, zejména nařízení Komise č.1003/2005, která rozšiřuje sledování invazivních serovarů na pět druhů; zvýší se počty odebíraných vzorků trusu během snášky reprodukčních hejn, nebude se již vyšetřovat mekonium v líhních, frekvence vyšetření v komerčních chovech nosnic se prodlouží na 15 týdnů a nově se zavede vyšetření na salmonely ve výkrmu brojlerů a krůt.
Prof. M. Hafez (DEU) informoval o nových legislativních opatřeních EU na úseku salmonelových infekcí u drůbeže a jejich dopad na ekonomiku chovů v Německu. Aktuálně vystoupil s referátem „Influenza ptáků“ a vhodně doplnil referát prof. Pospíšila.
Dr. F. Šišák (VÚVeL) zdůraznil ve své přednášce, že nezbytnou součástí každého programu tlumení salmonel v chovech drůbeže je zajištění mikrobiologické bezpečnosti krmiv a napájecí vody.
V EU je procento pozitivních salmonel po jejich finalizaci v kontrolovaných krmivech pod 1 %. Sekundární kontaminace na farmách, včetně rizikových biofilmů s patogeny v krmném a napájecím systému přispívají k přežívání salmonel a jejich opakovanému přenosu na drůbež pomocí krmiva a vody. K omezení výskytu salmonel v krmivech je ověřováno použití vhodných acidifikátorů pro okyselení krmiva a vody.
Antibakteriální účinek testovaných přípravků na VÚVeL je rovněž závislý na jejich složení a použité koncentraci. Nové typy acidifikátorů obsahují těkavé mastné kyseliny s krátkým řetězcem mastných kyselin (SCFA) – mravenčí, propionová, octová, máselná, nebo jejich směsi a soli. Přípravky mají na gramnegativní bakterie včetně salmonel, bakeriostatický nebo bakeriocidní účinek. Ze šesti testovaných přípravků, byl pouze u přípravku Bio-Add NC zjištěn baktericidní účinek v testované koncentraci 0,5 % při časové expozici 24 hod u pokusně kontaminovaného krmiva pro nosnice. Doc. D. Zendulková (VFU) prezentovala mykoplazmata u drůbeže jako stále zdravotně nedořešený problém. I přes dostupné vakcíny a použitá antibiotika nelze zcela eliminovat mykoplazmata z makroorganismu, které v něm po infekci i nadále přetrvávají a proto zůstává jedním z dalších důležitých opatření v chovech drůbeže kvalitní zoohygiena a pravidelné prošetřování hejna serologickými metodami doplněné kultivačními a identifikačními laboratorními metodami. Prof. Hess (AUT) poukázal na nutnou harmonizaci mezilabolatorních testů a jejich spolehlivosti pro identifikaci infikovaných hejn Mycoplasma gallisepticum a Mycoplasma synoviae, které mají při vzniklých laboratorních chybách vážný vliv při jejich interpretaci jak z hlediska zdravotního tak i ekonomického.
Dr. A. Lublin (ISR) demonstroval atypický průběh aviární encefalomyelitidy u krůt v Izraeli, a to i přes dodrženou vakcinaci pitnou vodou v 22 a 26 týdnu stáří. Dr. R. Juranová (VFU), poukázala na stále častěji se vyskytující myopatie brojlerových kuřat, které je spojovány s jejich intenzivním výkrmem; tento výskyt je rovněž podporován vysokým obsahem tuků a nenasycených mastných kyselin. Onemocnění se projevuje zejména pohybovými potížemi a může dojít i k ochrnutí končetin.Při pitvě se zjišťuje atrofie svaloviny, někdy i zmnožení tekutiny v perikardu a ascites. Histologickým vyšetřením se zjišťují hyalinní degenerace. Onemocnění může postihnout kosterní svalstvo, srdeční sval i svalnatý žaludek. O zákazu používání antibiotických růstových stimulátorů v Evropě referoval Dr. G. Tice (GFB). Evropský parlament podepsal návrh Evropské komise a Rady s tím, že od 1. ledna 2006 již nebudou moci chovatelé drůbeže v Evropě používat avilamycin a flavomycin. V Anglii byly růstové stimulátory u drůbeže dobrovolně vyloučeny; v důsledku toho došlo k narušení intestinální integrity a zvýšenému výskytu bakteriálních eneteritid. To vedlo ke zhoršení ekonomiky chovu i k nutnosti aplikace vyšších terapeutických dávek antibiotik. Použití kombinace narazinu a nikarbazinu vedlo k jejich výrazné spotřebě a rovněž tak se zvýšila snaha zkracovat ochranou lhůtu před porážkou brojlerů. O strategii použití antimikrobiálních léčiv referoval prof. A. Hera (ÚSKVBL). Evropská léková agentura EMEA v dubnu r. 2005 aktualizovala strategii v oblasti antibiotik na kontrolu rezistence autorizovaných antimikrobiálních veterinárních léčiv. Prevence je zaměřena především na restrikci použití fluorochinolinů u potravinových zvířat, zejména u drůbeže a doporučení k omezení šíření rezistence na tuto důležitou skupinu antimikrobiálních látek.
MUDr. A. Přívorová (ZÚ) uvedla, že nejčastější zoonózy v ČR u lidí a to salmonelóza a kampylobakterióza představovaly v roce 2004 více než 85 % všech akutních enteritid infekční etiologie. Prevalentním sérovarem u salmonel zůstává i nadále S. Enteritidis. V posledních dvaceti letech dochází i u nás ke změně struktury postižených osob. Vysoký počet hlášených salmonelóz u lidí nám zajišťuje smutné prvenství v rámci EU. Kampylobakteriózy si v ČR stále zachovávají vzestupný trend a při přepočtu na 100.000 obyvatel se před nás v EU dostává pouze Skotsko. U obou nákaz výrazně stoupá počet importovaných onemocnění ze zahraničí a rovněž přetrvává jejich vyšší výskyt v moravských krajích ve srovnání s českými. V české chovatelské větvi WPSA, Dr. F. Mates ze Sdružení drůbežářských podniků informoval, že drůbeží maso v ČR zaujímá významné postavení z hlediska zájmu spotřebitele. Po vstupu do EU vzrostla spotřeba drůbežího masa, v r. 2004 dosáhla 24,3 kg na osobu a v r. 2005 by měla dosáhnout 25,5 kg . Avšak růst domácí spotřeby drůbežího masa je od roku 2003 z podstatné části vykrýván rostoucím dovozem ze zahraničí, a to jen při mírném nárůstu domácí produkce. Dr. D. Pospíšilová (SK) a Dr. A. Soubustová (CR) informovali o svých praktických zkušenostech v novém přístupu k prevenci a léčbě chorob ve velkochovech drůbeže bez použití antibiotik, bez antibiotických stimulátorů a antikokcidik.
