Uterine Health 2011
Více než 260 odborných veterinárních lékařů z ČR, Slovenska, Maďarska, Rakouska, Švýcarska a dalších zemí se zúčastnilo Mezinárodního sympozia o reprodukci skotu UTERINE HEALTH 2011, které připravila společnost Intervet, s. r. o., MSD Animal Health 25. října v Mikulově.
Prof. Martin Sheldon (Institute of Life Science, College of Medicine, Swansea University, Velká Británie) zaměřil svou první přednášku na praktické aspekty nemocí dělohy u skotu: diagnostiku, klasifikaci a prevalenci. Infekce pohlavního ústrojí u krav v Evropské unii jsou příčinou ztrát 1,4 miliard € ročně. Infekcí dělohy po porodu trpí až 90 % krav, klinická metritis se rozvine až u 40 % jedinců, endometritida klinická nebo subklinická se projeví až u 20% krav. U těchto zvířat pak nemusí probíhat přirozený proces cyklické aktivity vaječníků, involuce dělohy, regenerace endometria a likvidace mikroorganismů správně. Hrozí riziko vzniku metritid, klinických a subklinických endometritid, na nichž se podílí především endometriálně patogenní E. coli (EnPEC), Arcanobacterium pyogenes, anaerobní bakterie a BoHV4. Při diagnostice je široce užívána cytologie, ale histologické nálezy jsou prioritní. Mezi rizikové faktory vyvolávající endometritidy patří retence lůžka, předčasný porod, dvojčata, komplikovaný porod aj.
Ve své druhé přednášce prof. Sheldon probral proces děložních infekcí ve vztahu k imunologickým dějům a jejich vliv na plodnost. Vrozená imunita je dána receptory, které rozpoznávají patogenní struktury. Lipopolysacharidy (LPS) gram-negativních bakterií se vážou na Toll-like receptory (např. TLR4) na povrchu makrofágů, aktivují je a spouští produkci cytokinů. Endometriální buňky granulózy reagují zánětlivou odpovědí na molekulární struktury spojované s patogeny (LPS, peptidoglykan aj.) akumulací cytokinu IL-6 a chemokinu IL-8. Chemokiny stimulují neutrofily a makrofágy k eliminaci bakterií. Krávy trpící uterinními infekcemi mají poruchy reprodukčních cyklů, protože růst dominantních folikulů v ovariu je po porodu pomalejší, koncentrace estradiolu v periferní plazmě je nižší, dochází k poruše hypotalamo-hypofyzární funkce.
Antimikrobiální terapie poporodních metritid spočívá v systémovém podávání cefalosporinů nebo potencovaných penicilínů. Symptomatická léčba spočívá v aplikaci antiflogistik (NSAIDs proti bolesti, nikdy nepoužívat kortikoidy), výplachy dělohy se doporučují pouze ve specificky indikovaných případech (na podporu evakuace obsahu). Při endometritidách (po 14. – 21. dnu po porodu) aplikujeme PGF (vyvolání involuce CL), když jsou vaječníky bez CL, aplikujeme intrauterinní cefalosporiny. U chronických lézí zvažujeme aplikaci povidon jodidu jako druhou volbu po antibioticích, neboť jodové preparáty snižují reprodukční schopnost endometria.
Premiérově byly na symposiu uvedeny nové poznatky o dopadu endometritidy na činnost vaječníků. Bakterie a zvláště jejich zplodiny z dělohy přestupují krví do ovarií a narušují jejich funkci: postihují buňky včetně oocytu (defekty chromozómů), snižují tvorbu pohlavních hormonů, ovlivňují cyklus s dalšími důsledky snižujícími reprodukci. Nejčastější a nejzávažnější poporodní komplikace se přitom vyskytují u vysokoprodukčních dojnic a u krav s metabolickými poruchami.
Endometritidy a jejich řešení na úrovni stáda uvedla prof. Martina Hoedemaker (Porodnicko-gynekologická klinika, University of Veterinary Medicine, Hannover, Německo). Velká část její přednášky se zaměřila na statistické vyhodnocení reprodukčních ukazatelů ve vazbě na poporodní záněty dělohy. Rizikovými faktory pro vznik metritidy jsou dystokie, retence sekundin, NEFA 0,6 mmol/l a nízký příjem sušiny před porodem, stejné faktory plus porodní komplikace, kondice a metabolické poruchy jsou příčinou endometritid. Jsou to hlavně důsledky výživy v předporodním období, přitom vliv čistoty prostředí nebyl prokázán.
Další část přednášky byla zaměřena na terapeutické postupy řešení zánětů dělohy. Při zadržené placentě se doporučuje měření teploty až do 10 dní po porodu a terapii celkově podanými ATB. Preventivní podání PGF nemá průkazný efekt, lepší výsledky reprodukce se dostavily po aplikaci GnRH (10-12 dní pp) nebo PGF podaný 10 dní po GnRH.
Prof. Hoedemaker doporučuje tento přístup k endometritidám krav: Neexistují univerzální terapeutické postupy, je třeba léčit podle klinického vyšetření dělohy a vaječníků, preferovat ATB přípravky nitroděložně (po aplikaci PGF u cyklujících), tlumit endogenní produkci PG flunixin megluminem. Prevence je postavena na správné výživě suchostojných krav a adekvátnosti pomoci při porodu.
Integrovanými metodami terapie endometritid a jejich ekonomickým přínosem se zabývala M. Ptaszynska (odborná ředitelka oboru reprodukce Global Marketing MSD Animal Health, Boxmeer, Nizozemsko). Ačkoli se mnohé endometritidy spontánně vyléčí samy, nelze se na to spoléhat, neboť toho jsou schopny jen krávy v dobré kondici. Čím výraznější jsou klinické projevy (větší výtok), tím menší je šance na samovyléčení. Ekonomika reprodukce je základním parametrem po posuzování efektivity veterinárních zásahů. Na jedné misce vah jsou přitom náklady na terapii, na druhé tzv „prázdné dny“, které byly vyčísleny v USA na 3,19 $ a v Británii na 5,41 $ na jeden den.
V další části přednášky byly probrány terapeutické postupy při použití přípravků Metricure a Estrumate při klinických zánětech a preventivní podání Metricure 8-12 hod po inseminaci, který případně vyléčí subklinickou endometritidu.
Na závěr programu proběhla živá diskuse, ze které mimo jiné vyplynulo, že v EU a ve Velké Británii zejména, se striktně dodržují pravidla a zákony o experimentech na zvířatech. Nestandardní postupy či použití neregistrovaných přípravků zde mohou být trestně stíhány. Program byl ukončen slavnostní večeří s ochutnávkou vín a cimbálovou muzikou, doprovázenou sborovými zpěvy přítomných veterinárních lékařů.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Se zájmem jsem si přečetl zprávu o reprodukci skotu.Pracuji již 50 let jako inseminační technik/je mi 70let/a mé povolání se mi stalo i koníčkem.Se zájmem studuii veškerou dostupnou literaturu,která pojednává o problematice reprodukce skotu.V současné době pracuji v jednom družstvu/mají 320 krav/a s příchodem nového veterinárního lékaře a nového hlavního zootechnika ,přišel i na mě požadavek,abych před inseminací vyšetřoval každou plemenici zasunutím ruky do pochvy a následně prohlédl hlen.Na mé upozornění,že vyšetřovat se má tímto požadovaným způsobem jen v oprávněných případech,jinak že hrozí zanesení infekce do pohlavního ústrojí narazilo na neskuteční odpor.Na závěr bych Vám chtěl sdělit že v současné době mám 55% březosti u krav a u jalovic 68%.Prosím Vás sdělte mi svůj názor na problematiku,kterou jsem Vám popsal.
S pozdravem
Vlastimil Forman