Každý obor má svá žhavá témata. Občas se však stane, že stejné téma vnímá jako žhavé více oborů.
A právě nyní je takovým tématem mikrobiální rezistence. Týká se nejen veterinárních lékařů, humánních lékařů, chovatelů, zemědělců, výrobců léčiv, potravinářů, ale samozřejmě celého resortu zemědělství.
Zdálo by se, že hrozbu mikrobiální rezistence v poslední době upozaďují politické kauzy, ve kterých jde doslova o život. Avšak všichni kompetentní odborníci, kteří se na 7. středoevropském veterinárním kongresu v Brně účastnili kulatého stolu k tomuto tématu, varují, že nárůst rezistence patogenů v globalizovaném světě již ohrožuje životy lidí a bude je ohrožovat ještě více. Jestli se něco nepodnikne. Odborníci ze státního i soukromého sektoru, z ČR ze zahraničí, konstatovali, co vidí jako nezbytné:
Jiří Šír, Ministerstvo zemědělství – podporovat vlastní stanovisko na půdě EU, zdůrazňovat ekonomiku zdraví zvířat i welfare, pokračovat v novelizaci veterinární legislativy s důrazem na prevenci a dále podpořit činnost pracovní skupiny k řešení problémů mikrobiálních rezistencí.
Zbyněk Semerád – Státní veterinární správa – používání ATB v chovech řešit komplexně, pokračovat v Národním programu sledování rezistence významných patogenů, klást důraz na vzdělávání včetně úředních veterinárních lékařů působících na regionálních úrovních. SVS sbírá řadu dat – je potřeba propojení databází, omezení duplicity s důrazem na elektronizaci hlášení a online zasílání.
Jozef Bíreš, Štátna veterinárna a potravinová správa SR – výzkum, inovace, vývoj, harmonizace podmínek a požadavků se třetími zeměmi, injekčně aplikovat léčiva smí na Slovensku pouze veterinární lékař.
Václav Dostál, Česká lékařská komora – problém s ATB rezistencí je celosvětový a může eskalovat
i s ohledem na nově objevené, zatím neznámé bakterie s odlišnou DNA. Je nutno klást důraz na precizní anamnézu a klinické vyšetření – a odtud na správnou indikaci. Ocenil spolupráci a společnou řeč s veterinárními lékaři při nedávném setkání ČLK a KVL.
Karel Daniel – Komora veterinárních lékařů – pozor na dezinterpretace médií, uvědomit si sílu statistických dat. Pouze KVL má zatím data dynamická – „živá“. Důležité je dodržování režimu léčby
a dávkování. Nezbytná bude rovněž regulace přeshraničního internetového prodeje. Komora organizuje e-learningový kurz „Odpovědný uživatel antibiotik“. Veterináři jsou řešením!
Helena Žemličková, Státní zdravotní ústav – nejde rozdělovat problematiku rezistencí na veterinární a humánní, je prokazatelné, že na vrub multirezistentních patogenů jde několikrát vyšší mortalita pacientů než v případě onemocnění patogeny vnímavými na ATB.
Josef Kučera, Českomoravská společnost chovatelů – chovatelé vnímají veterinární lékaře jako partnery, podporují a připravují centrální sběr dat o léčení a používání ATB (možná křížová kontrola).
Olivier Espeisse, pracovní skupina pro antibiotika, EU (IFAH) – východiskem jsou inovace, kterým ovšem nová legislativa reagující na změny a vývoj v oblasti veterinární i humánní příliš nepřeje.
Miroslav Koberna, Potravinářská komora – přestože problematika ATB rezistencí se potravinářů přímo nedotýká, lze upozornit na možná rizika u nelegálních dovozů a obchodu s potravinami
a surovinami.
Jiří Bureš, Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (ÚSKVBL) – důraz na odbornost a respektování biologických zákonů, nevytvářet umělé problémy, spolupráce, sběr dat, jasný právní rámec, bránit ilegální praxi.
Lucie Pokludová, Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (ÚSKVBL) – sběr dat je zásadní věcí, ale je třeba jim rozumět, umět je správně číst a vyvozovat souvislosti.
Ota Huml, Komora veterinárních lékařů – vzhledem k nárůstu rezistencí vzdělávat majitele zejména pet zvířat (psů, koček).
Alfréd Hera, Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (ÚSKVBL) – aktualizovat studijní plány, a to zejména studentů ČZU a VFU.
Tibor Brauner, slovenská komora veterinárních lékařů – důraz na inovaci léčiv ve vztahu k rychlému rozvoji rezistencí i s ohledem na návratnost prostředků.
Petr Šatrán, Stálé zastoupení ČR při EU, Brusel – ČR nechce nové platformy, nové akční skupiny, nové orgány. Je třeba stanovovat měřitelné cíle vývoje mikrobiální rezistence a realistická opatření
k jejímu snížení (podpora ČR ze strany DE a UK i dalších). Velké téma je preventivní používání antimikrobik a jeho případný zákaz. EU je na špičce v boji s mikrobiální rezistencí patogenů, ale je třeba rozšířit aktivní opatření i na třetí země a především vyžadovat stejné standardy na produkty a zvířata dovážená do EU.
Mikrobiální rezistence je sice hrozbou, ale dá se jí čelit odborným používáním antibiotik, odpovídající péčí o welfare a zdraví zvířat a tím zajišťovat produkci bezpečných potravin
a chránit zdraví lidí.*
Josef Duben
PR KVL ČR
