J. LUKÁŠOVÁ
Fakulta veterinární hygieny a ekologie Veterinární a farmaceutické univerzity Brno
Veterinářství 2004;54:474-476
SOUHRN
Lukášová J. Možnosti eliminace salmonel z povrchu skořápkových vajec. Veterinářství 2004;54:474-476.
Byl sledován inhibiční účinek kyseliny octové, kyseliny propionové, sorbátu draselného a trifosforečnanu sodného o různých koncentracích a expozicích na salmonely na povrchu vaječné skořápky. Současně bylo ověřeno působení UV záření na salmonely a účinek porovnán s chemickými látkami. Nejlepší dekontaminační účinek byl zjištěn u trifosforečnanu sodného, kdy 5% roztok po dobu působení deseti sekund eliminoval salmonely z povrchu skořápky. Ostatní prostředky byly málo účinné. UV záření je rovněž možné označit za vhodný prostředek k eliminaci salmonel.
SUMMARY
Lukášová J. Possibilities of Salmonella elimination on the eggshell surface. Veterinářství 2004;54:474-476.
The efficiency of acetate acid, propionate acid, potassium sorbate and natrium trifosfate in an inhibition of Salmonella sp. in various concentrations and expositions on the eggshell surface was monitored. In addition, UV radiation was evaluated and compared with the chemical substances. The best efficiency againts Salmonella was found in natrium trifosfate – 5% solution of the substance eliminated Salmonella on the eggshell surface within 10 minutes. The others appeared to be less efficient. However, UV radiation also seems to be a fine tool to eliminate Salmonella sp.
Salmonely patří k nejzávažnějším patogenům, způsobujícím alimentární onemocnění lidí. Jsou schopny přežívat v zevním prostředí, v produkčních a výrobních systémech a zažívacím traktu zvířat a lidí.
Vejce a vaječné výrobky jsou považovány za významný zdroj infekce a jako původce je nejčastěji izolována Salmonella enteritidis. Vejce mohou být kontaminována salmonelami transovariálně nebo povrch skořápky při průchodu vajec kloakou nebo snesením do nečistého prostředí.1 Na kontaminaci vajec se mohou podílet rovněž prostory balíren vajec.2 Z povrchu skořápek pak mohou salmonely penetrovat do vaječného obsahu.3 Podle literárních údajů se povrchová kontaminace vajec nevyskytuje často. Perales a Audicana4 uvádějí, že pouze pět (0,5 %) z 998 vyšetřených vajec bylo pozitivních na přítomnost salmonel. Slavíčková a Lukášová5 zjistily salmonelu u jednoho vejce z 3949 vyšetřených.
Jednou z cest eliminace salmonel z povrchu skořápky je její dekontaminace. K tomuto účelu byla vyzkoušena řada dezinfekčních prostředků s různým účinkem.6,7 Ověřován byl rovněž účinek UV záření.8,9
Cílem naší práce bylo ověřit účinek vybraných dezinfekčních prostředků v porovnání s UV zářením na salmonely na povrchu skořápkových vajec.
Materiál a metodika
V práci jsme použili následující dezinfekční látky: kyselinu octovou ve 2%, 3% a 4% koncentraci, 1%, 2% a 3% kyselinu propionovou, obě při expozici 30 s, 1 minuta, 2 minuty a 4 minuty, sorbát draselný v 1%, 2% a 3% koncentraci při expozici 1 minuta, 5 minut a 10 minut a 1%, 3%, 5% a 10% trifosforečnan sodný při době expozice 10 s, 20 s a 30 s.
Jako fyzikální metodu jsou testovali UV záření po dobu 10 s, 20 s a 30 s při vzdálenosti předmětu od zdroje 50 cm. Zdrojem záření byla UV lampa. Účinnost zářiče byla prověřena na Biofyzikálním ústavu ČSAV.
K dispozici jsme měli 14 kmenů Salmonella enteritidis a 12 kmenů Salmonella typhimurium.
Při kvalitativním stanovení jsme na povrch skořápky aplikovali suspenzi 24hodinové kultury salmonel v množství 0,01 ml a rozetřeli (hustota suspense 106 – 107 ml-1). Po zaschnutí byly skořápky ponořeny do dezinfekčního roztoku a po expozici opláchnuty destilovanou vodou a položeny na povrch XLD agaru. Inkubace byla prováděna 24 hodin a 48 hodin, při teplotě 37 °C. Posuzoval se nárůst salmonel pod skořápkou.
Při kvantitativním stanovení byla na plochu 1 x 1 cm povrchu skořápky nanesena suspenze salmonel v množství 10 μ a rozetřena. Další postup byl stejný. Opláchnuté skořápky byly vloženy do 2 ml peptonové vody a důkladně vytřepány. 0,5 ml peptonové vody pak bylo kultivováno na XLD agaru. Po inkubaci byly počítány narostlé kolonie. Souběžně byly prováděny i kontroly.
Při prověřování účinku UV záření byl metodický postup obdobný.
Výsledky
Účinek různých koncentrací kyseliny octové na salmonely na povrchu skořápek byl studován u 14 kmenů S. enteritidis a 12 kmenů S. typhimurium. Na stejném počtu kmenů byla zkoušena i účinnost kyseliny propionové. Z dalších preparátů byl zkoušen sorbát draselný, a to na pěti kmenech S. enteritidis.
U všech tří prostředků se inhibiční účinek na salmonely projevil až při vyšších koncentracích a delší době expozice. Zvláště výrazně se to projevilo u sorbátu draselného, který se ukázal jako málo vhodný pro dekontaminaci povrchu skořápky.
Trifosforečnan sodný (Na3PO4 x 12 H2O) byl ověřován v koncentracích 1 – 10% u 10 kmenů S. enteritidis a 8 kmenů S. typhimurium.
Pro ověření výše uvedených výsledků bylo provedeno kvantitativní hodnocení účinku Na3PO4 x 12 H2O. Při výchozí koncentraci S. enteritidis 6,5 x 103 – 1,6 x 104/cm2 a S. typhimurium 1,1 x 103 – 1,8 x 103/cm2 nebyly při uvedených expozicích salmonely na povrchu skořápky zjištěny (pokus byl opakován 30x). Kvantitativně byl rovněž hodnocen účinek UV záření.
Diskuse
Naše pokusy s organickými kyselinami prokázaly, že tyto látky nejsou nejvhodnějším prostředkem k odstranění salmonel z povrchu vajec. Zkoušené kyseliny byly účinné až při 4% koncentraci (kyselina octová) a 3% koncentraci (kyselina propionová). Podle Banwarta10 již 0,3% kyselina octová působí inhibičně na řadu mikroorganismů včetně salmonel. Dickens a Whittemore11 použili kyselinu octovou k dekontaminaci těl poražené drůbeže a zjistili, že její 1% roztok signifikantně snížil počet mikroorganismů na povrchu těl. Lze tedy předpokládat, že organické kyseliny reagují s povrchem vaječné skořápky a výsledkem může být snížení pH vytvořením málo účinných sloučenin s vápníkem.
Sorbát draselný se používá především proti plísním a kvasinkám v koncentracích 0,1 až 0,2%.12 Je také účinný vůči některým gramnegativním bakteriím. K dezinfekci povrchu vajec však není vhodný, protože k dosažení patřičného účinku je potřeba použít 3% roztok po dobu 30 minut, což je z praktického hlediska nevyhovující.
O použití Na3PO4 x 12 H2O jako dezinfekčního prostředku bylo poprvé referováno v roce 1993,13 kdy byl prokázán jeho vysoký účinek na salmonely na povrhu jatečné drůbeže. Použití tohoto prostředku k dekontaminaci povrchu vajec poukázalo na jeho vysokou účinnost. 5% roztok eliminoval všechny salmonely na povrchu vaječné skořápky. Devitalizačně působí pravděpodobně alkalické pH. Již v roce 1986 Holley a Proulx14 prokázali, že k prevenci šíření salmonel je potřeba použít alkalický prostředek.
Velmi účinným prostředkem eliminace salmonel je UV záření. Používá se především pro dekontaminaci násadových vajec. Jak prokázali Coufal a kol.,9 došlo u kontaminovaných vajec ke snížení počtu S. typhimurium o 4 log řády, přičemž líhnivost nebyla porušena. Námi získané výsledky rovněž poukazují na vysokou účinnost UV záření. Z obou sledovaných druhů se S. enteritidis jevila rezistentnější vůči dekontaminačním postupům.
Provádění dezinfekce vajec ať již UV zářením, nebo použitím roztoku Na3PO4 x 12 H2O má význam v omezeném rozsahu, a to především u chovů zamořených salmonelami, násadových vajec a při výrobách, kde se ručně manipuluje s vejci a vzniká riziko kontaminace vaječného obsahu salmonelami.
Literatura:
1. Humphrey T. J. Contamination of eggshell and contents with Salmonella enteritidis: a review. Int. J. Food Microbiol. 1994;21:31-40.
2. Davies R. H., Breslin M. Investigation of Salmonella contamination and disinfection in farm egg-packaging plants. J.Appl. Microbiol. 2003;94:191-196.
3. Berrang M. E., Frank J. F., Buhr R. J., Bailey J. S., Cox N. A., Mauldin J. Eggshell Characteristics and Penetration by Salmonella Through the Productive Life of Broiler Breeder Flock. Poultry Sci. 1998;77:1446-1450.
4. Parales I., Audicana A. Salmonella enteritidis and eggs. Lancet 1988:1133.
5. Slavíčková M., Lukášová J. Salmonely ve vejcích a vaječných výrobcích. Veterinářství 1999;49:294-295.
6. Hafez H. M., Woernle H., Mandl J. Desinfektionsversuche mit Salmonella senftenberg unter Verwendung von Eischalen als Keimtrager. Dtsch. Tierarztl. Wschr. 1991;98:132-134.
7. Himathongkham S., Reimann H., Ernst R. Efficacy of disinfection of shell eggs externally contaminated with Salmonella enteritidis – implications for egg testing. Int. J. Food. Mcrobiol. 1999;49:161-167.
8. Latala A., Dobrzanski Z. Wplyv promieniowania ultrafioletowego na stan zanieczyszcenia mikrobiologicznego skorup jaj konzumpcyjnych. Med. Weter. 1989;45:420-422.
9. Coufal C. D., Chavez C., Knape K. D., Carey J. B. Evaluation of a method of ultraviolet light sanitation of broiler hatching eggs. Poultry Sci. 2003;82:754-759.
10. Banwart G. J. Basic Food Microbiology Chapman and Hall London 1989:
11. Dickens J. A., Whittemore A. D. Effect of Acetic Acid and Hydrogen Peroxide Application During Defeathering on the Microbial Quality of Broiler Carcasses Prior to Evisceration. Poultry Sci. 1997;76:657-660.
12. Jesenská Z. Mikroskopické huby v poživatinách a v krmivách. Alfa Bratislava 1987:319.
13. Anonymus. Salmonellareduction with TPS. Broiler Ind. 1993;2:64-70.
14. Holley R. A., Proulx M. Use of egg washwater survival of Salmonella at moderate temperature. Poultry Sci. 1986;65:992-998.
Adresa autora:
Prof. MVDr. Jindra Lukášová, CSc.
Ústav hygieny a technologie mléka
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
Palackého 1 – 3
612 42 Brno
e-mail: lukasovaj@vfu.cz
