Vinkristin je jedním z nejčastěji užívaných chemoterapeutik pro léčbu lymfomu u psů.
Mezi vedlejší účinky aplikace vinkristinu u psů s lymfomem patří gastrointestinální příznaky a myelosuprese. Hematologické abnormality (typicky neutropenie a trombocytopenie) mohou způsobit zpoždění v terapii nebo vyžadovat redukci dávky. Tyto změny v protokolu však nejsou žádoucí, protože mohou snižovat pravděpodobnost dosažení remise, omezit ochotu majitele pokračovat v terapii nebo zkrátit dobu trvání remise. Komplikace jako je sepse spojená s neutropenií může zvýšit morbiditu a mortalitu.
U lidí byla popsána variabilita v reakci na vinkristin a je z velké části přisuzována farmakogenetickému polymorfismu. Farmakogenetický polymorfismus se vyskytuje u psů a může tak přispívat k odlišným reakcím na aplikaci vinkristinu. Ty se mohou vyskytovat individuálně a nebo mohou být spojené s určitým plemenem. Polymorfismus genu ABCB1 zvyšuje riziko hematologických abnormalit po aplikaci vinkristinu u psů. Mezi plemena, u nichž se ví, jsou nosiči mutace genu ABCB1, patří některá ovčácká plemena (včetně border kolie) a dvě plemena loveckých psů. Heterozygoti nebo homozygoti mají větší riziko výskytu hematologických abnormalit a to zejména neutropenie a trombocytopenie po terapii vinkristinem.
Gen ABCB1 kóduje P-glykoprotein. P-glykoprotein je membránový přenašeč, který aktivně přenáší léky do žluče a moči k vyloučení z těla. Působí současně jako důležitá součást hematoencefalické bariéry a přenáší léky zpět do lumina kapilár. Mezi látky, které jsou přenášeny pomocí P-glykoproteinu, patří antiparazitika (avermektiny), loperamid a mnoho protinádorových léků včetně vinkristinu. Inhibice P-glykoproteinu u krys vede ke čtyřnásobnému snížení vylučování vinkristinu žlučí a 30% snížení vylučování močí.
Cílem této studie tak bylo posouzení, zda jsou border kolie náchylnější k rozvoji myelosuprese po aplikaci vinkristinu.
Do studie bylo v první fázi zařazeno 26 psů s lymfomem (5 border kolií a 21 psů jiných plemen) léčených pomocí vinkristinu. V druhé fázi bylo doplněno dalších 10 border kolií. U všech psů byla odebrána krev na DNA vyšetření. U psů léčených byla zaznamenána dávka vinkristinu a případné hematologické abnormality. Hodnoty neutrofilů a trombocytů byly zahrnuty do statistické analýzy. Psi léčení jiným typem chemoterapeutika mimo kortikoidů byli vyřazeni ze studie.
U border kolií byla zjištěna vyšší pravděpodobnost výskytu myelosuprese (3/5) po aplikaci vinkristinu oproti jiným plemenům (0/21). Nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi průměrnou dávkou vinkristinu podávanou border koliím a ostatním plemenům. U všech border kolií bylo provedeno DNA vyšetření, ale nebyla zjištěna mutace, která by způsobovala myelosupresi.
Byla tak sice zjištěna vyšší pravděpodobnost výskytu myelosuprese po aplikaci vinkristinu, ale ta nebyla spojena s mutací genu ABCB1. Veterináři by tak při léčbě vinkristinem měli brát ohled na plemeno léčeného pacienta a u border kolií zvažovat riziko výskytu myelosuprese. Nicméně k přesnému objasnění mechanismu jsou nutné další studie.
Lind, D.L., Fidel, J.L., Gay, J.M., Mealey, K.L. Evaluation of vincristine-associated meylosuppression in Border Collies. Am J Vet Res 2013;74:257-261.
Z anglického originálu přeložila MVDr. Simona Králová-Kovaříková
