Ministerstvo zemědělství dokončuje plán rozvoje ekologického zemědělství do roku 2020, tak aby bylo v České republice 15 procent ekologických ploch z výměry zemědělské půdy. V letošním roce dosáhly plochy 12 procent výměry. Podíl českých biopotravin na českém trhu by se měl zvýšit na 60 procent, biopotraviny by se pak měly na celkové konzumaci stravy podílet třemi procenty.
Celkový obrat s biopotravinami včetně vývozu dosáhl v roce 2013 přibližně 2,7 miliardy korun, spotřeba biopotravin u nás se pohybovala okolo 1,95 miliardy. Trh s biopotravinami roste přibližně o pět procent ročně, ekologičtí zemědělci si však stěžují, že málo. Obchodníci pociťují nedostatek českých produktů v kvalitě bio, především u čerstvých potravin. Cena biopotravin je často vysoká kvůli náročnosti výroby, poptávka je pak nižší a nízká poptávka zvyšuje ceny. Největší rozdíl v cenách byl zaznamenán u biodrůbeže.
Je vhodné označovat potraviny slovy „farmářský“, když hlavní surovina produktu pochází z velkovýroby?
Ministerstvo připravuje vyhlášku, podle níž by se mělo zdůvodnit užívání pojmů "domácí", "čerstvý" nebo "přírodní". Podobně by se mělo ustanovení vztahovat i na pojmy, které vyhláška přesně nedefinuje. "Pokud tedy výrobce použije u svého výrobku název 'šunka pro děti' musí být současně schopen toto své tvrzení řádně odůvodnit. Obdobně by mělo jít i o slova jako "babiččina", "dědečkova", "farmářský" nebo "poctivé". Zákazníci se přesně neshodnou, co si mají představovat pod pojmem farmářský. Může to být dodržení welfare zvířat, farmářské řemeslné produkty, český původ a bez zbytečné chemie.
Od začátku roku do září vzrostl v ČR počet ekofarem o více než osm procent, z původních 4188. Ekologičtí podnikatelé hospodařili na 502 374 ha půdy, tj. asi 12 procent celkové výměry půdního fondu v Česku. Za stejné období se zvýšil o 4,5 procenta počet výrobců biopotravin, z původních 529.*
Zdroj: www.ctk.cz
