Zájem o biopotraviny roste
Na Vysočině přibývají zpracovatelé biopotravin, a to díky rostoucí spotřebitelské poptávce po plodinách a mase z ekologických farem. Podle údajů ministerstva zemědělství se před pěti lety výrobě biopotravin v kraji věnovalo 12 podniků, na konci minulého roku se jí zabývaly už dvacet farem. Dříve si zemědělci v kraji stěžovali na nedostatek zpracovatelských kapacit pro svou bioprodukci, teď už prý většinou mají dostatečný odbyt.
Na Vysočině se v biokvalitě vyrábí mouka, pečivo, mléčné výrobky i nápoje. Nechybí ani jatka a provozy na zpracování ovoce a zeleniny.
Šetrně hospodařící farmáři mají vyšší výrobní náklady, než jsou v tradičním zemědělství. Protože nepoužívají chemické postřiky a průmyslová hnojiva, nemohou mít tak velké hektarové výnosy. Farma se věnuje chovu ovcí, produkuje také brambory a obilí.
Mezi výrobce biopotravin na Vysočině patří některé farmy a malé podniky. Bioprodukcí se ale zčásti zabývají i zpracovatelské giganty, jako je masokombinát Kostelecké uzeniny, a také obchodní řetězec Interspar. Biopotraviny zařadily do výrobního programu například i podniky Amylon Havlíčkův Brod, Drůbež Vysočina Moravské Budějovice a Agro Měřín. Svou mlékárnu má kozí farma Dvůr Ratibořice. Ekofarma v Sasově na Jihlavsku je známá biouherákem, teď dodává do obchodů i výrobky z brambor.
Biomlýn Březník na Třebíčsku se zpracováním šetrně pěstovaného obilí zabývá dva roky. Pro tuto výrobu má vyčleněnu část výrobních kapacit. Mezi mlýny v tomto oboru není zatím moc velká konkurence, obilí z ekofarem zpracovává jen několik málo provozů v zemi.
Podle jednatele si zákazníci teprve zvykají na vyšší cenu takové mouky. Ve mlýně se mele pšeničná, žitná a špaldová biomouka, prodávají se i biootruby. Největší zájem o tyto výrobky mají obchodní řetězce; obchodníci z menších sídel o ně prý moc nestojí. Ve mlýně se balí i další biopotraviny - lidé si tam mohou koupit třeba i cukr, rýži, těstoviny a rozinky.
Na Vysočině loni přibylo 50 ekofarem a na začátku tohoto roku bylo v kraji 113 šetrně hospodařících zemědělců. Do ekologického zemědělství patřilo přes 4000 hektarů pozemků, dalších 2860 hektarů půdy bylo na zařazení do tohoto systému připravováno.
