Starokladrubský kůň je jediné původní plemeno chované na českém území
Zhruba polovina hříbat se narodí ve Slatiňanech, kde chovají starokladrubského vraníka. Starokladrubským klisnám se nikdy nerodí bílá hříbata, jsou vrané a s věkem postupně zbělají. Klisna je březí 333 dnů, po narození je hříbě půl roku s matkou, potom odchází na tři roky do hříběcí školky ve slavické oboře. Po návratu do hřebčína začíná kůň s výcvikem. Hřebčíny v Kladrubech a Slatiňanech chovají okolo 480 až 520 starokladrubských běloušů a vraníků. V současné době není po tomto vzácném plemeni poptávka. V hřebčíně je ustájeno 1500 starokladrubských koní, sto žije v zahraničí. Za počátek založení hřebčína se považuje rok 1579, kdy mu císař Rudolf II. udělil statut císařského dvorního hřebčína. Starokladrubský kůň je jediné původní plemeno chované na českém území. Koně bývají součástí ceremonie oslav hradní stráže nebo se využívají při státních návštěvách. Některé koněčeká sportovní kariéra ve spřežení. Starokladrubáky vlastní i dánský a švédský královský dvůr.
