Péči o drůbež bude řešit až do roku 2010 následující finské předsednictví.
Také welfare zvířat včetně drůbežích brojlerů mělo na programu nedávné bruselské jednání rady ministrů zemědělství. Zejména novým členským zemím se nelíbí záměry Bruselu zpřísnit standardy unie platné pro chov hospodářských zvířat. Oprávněně se obávají dopadů takovýchto opatření na svou konkurenceschopnost.
Návrh směrnice týkající se zlepšení podmínek chovu kuřecích brojlerů chce například omezit hustotu brojlerů maximálně na 30 kilogramů na metr čtvereční, eventuálně v případě zvlášť příznivých podmínek na 38 kilogramů. Akční plán počítá třeba se zavedením jednotného značení pro výrobky z chovů, splňujících zvyšující se unijní standardy. Podle komise ukazují spotřebitelské průzkumy, že skoro tři čtvrtiny evropských spotřebitelů jsou ochotny si připlatit za lepší péči o zvířata. Příznivce má toto opatření zejména v severských státech. Podle polského ministra by zavedení směrnice o brojlerech znamenalo v praxi snížení počtu vykrmovaných kuřat o pětinu, což by se odrazilo v nákladech chovatelů a v jejich konkurenceschopnosti s producenty ze třetích zemích. Ztráty konkurenceschonosti se obávají i představitelé dalších států, například Francie či Slovenska. Mají obavy z toho, zda si opravdu budou jejich spotřebitelé ochotni si na zakoupení kuřete chovaného za navrhovaných podmínek ochotni připlatit nebo nakonec dají přednost levnějším dovozům drůbeže chované mnohdy za drastičtějších podmínek, než jaké dnes panují v evropských chovech. Český ministr zemědělství doporučuje, aby státy, které jsou pro zpřísnění požadavků, si je nejdříve zavedly do své legislativy. Jejich občané by pak mohli ukázat svou vůli nejen nezávazným vyjádřením průzkumu, ale tím, že budou opravdu ochotni zaplatit vyšší cenu - nevyhýbáme se zlepšování péče o zvířata, ale musí být v souladu s ekonomickými možnostmi, protože jinak by mohla stát hodně pracovních míst, a to v sektoru, který ptačí chřipka nepovzbudila.
