Má vůbec smysl komentovat údajné nařčení ze zdravotní závadnosti chovaných lososů? Zřejmě ano, neboť se zákazníci dožadují odpovědi.
Na trhu se objevuje převážně maso z lososů chovaných, ale i z lososů ulovených. Pro oba případy platí stejné požadavky na zdravotní nezávadnost tohoto masa, a tu zaručuje veterinární autorita země původu. Tak to také požaduje naše Státní veterinární správa při povolování dovozů, a taková je pochopitelně praxe i v členských zemích EU.
Pokud někdo hovoří o tom, že při chovu zvířat, v tomto případě chovu lososů, hrozí nějaká rizika kontaminace některými nebezpečnými cizorodými látkami, má obecně pravdu. Právě proto, aby tato rizika byla eliminována, existuje státní veterinární dozor, který sleduje, jak jsou naplňovány správné podmínky chovu, zejména s ohledem na krmení, ale i na pohodu chovaných zvířat, poté dozoruje způsob zpracování, průběžně sleduje možné kontaminanty a poté může potvrdit zdravotní nezávadnost.
Naše dovozní podmínky pro dovoz ryb, a tudíž samozřejmě i lososů, přímo citují povolené limity dané vyhláškami ministerstva zdravotnictví ( č. 53/2002, č. 456/2002 a č. 106/2002). Pro podmínky pro dovoz z nečlenských zemí EU, jako je například Norsko, Státní veterinární správa přikládá výslovně vyjmenovaný přehled těchto limitů nebezpečných látek, a to počínaje DDT, přes hexachlorbenzen, přes těžké kovy po PCB (polychlorované bifenyly).
Kromě tohoto postupu na základě našeho Plánu monitoringu cizorodých látek i odebíráme k vyšetření vzorky. A v případě podezření tak může orgán státního veterinárního dozoru učinit kdykoli.
Snad lze tedy shrnout, že náš zákazník může mít důvěru ve veterinární dozor, že tedy i v případě lososů uváděných na trh platí, že jejich maso prošlo veterinární kontrolou.
