Zejména v zimním období je zajisté žádoucí umět hospodařit s teplem. Ovšem nikoli jenom tak, že se „ucpou“ okna a dveře. To zkušení chovatelé velmi dobře vědí. I větrat je třeba, zejména prostory, kde jsou ustájena hospodářská zvířata.
Nejde totiž jen o přísun čerstvého vzduchu, kyslíku, ale i odvod pachů a plynů, jako je oxid uhličitý, ale i plynů vznikajících trávením, ale asi hlavně o odvod vodních par!
Jedním z příznaků špatné izolace a nedostatečného větrání jsou opocené zdi, dveře a okna. A v nadměrném vlhku se nejen špatně dýchá člověku ale i zvířatům, a navíc se daří i plísním a všemožným jiným málo prospěšným mikroorganismům. Vlhkost z nedostatečného větrání může též způsobit znehodnocení uložené píce, popřípadě i sypkého krmiva.
Takže v tomto období je na místě připomenout – nejen topit, ale i větrat. Přičemž, pokud jde o topení, zkušený chovatel si dovede spočítat, jaké množství tepla produkují ustájená zvířata. Všem druhům hospodářských (a nejen hospodářských) zvířat vyhovuje spíše chladnější a větraný ustájovací prostor s čistým vzduchem než prostředí nevětrané a vlhké. Takové prospívá řadě nežádoucích nepatogenních i patogenních mikroorganismů a plísní (např. trichofytóze skotu). Navíc takové nevhodné prostředí může přispět ke klinickému propuknutí subklinicky infikovaných zvířat (virové i bakteriální infekce).
Teplo i odpovídající vlhkost jsou jedněmi ze základních podmínek, které mají vliv na welfare, tj. pohodu chovaných zvířat, a ty kontrolují při svých návštěvách chovů inspektoři krajských veterinárních správ.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
