Snad není přílišným rouháním zvolat: Kéž bychom byli přísnější na zpracovatelské závody, než jsou v EU, to bychom zcela jistě při inspekci evropských komisařů nezaznamenali žádných problémů! Předpokládám, že je dostatečným argumentem na dotazy typu, zda nejsme papežštější než papež to, že při lednové misi byly zjištěny u sedmi kontrolovaných subjektů takové závady, že jim bylo nutné okamžitě odebrat schválení. To znamená, že okamžitě u nich skončil veterinární dozor a nesmějí vyrábět do té doby, dokud své závady neodstraní.
Kromě těchto sedmi případů inspektoři z Potravinového a veterinárního úřadu Evropské komise (Food and Veterinary Office) zjistili i řádku drobnějších problémů, z nichž mnohé již byly už vyřešeny. Nicméně inspektoři systém našeho státního veterinárního dozoru hodnotili jako dobrý a byli si vědomi toho, že zmíněné problémy měla na svědomí zejména časová tíseň, kdy většina provozů byla hodnocena zejména v posledních dvou týdnech loňského prosince.
Lze opravdu zodpovědně říci, že nyní, po přijetí novely veterinárního zákona, č. 131/2003 Sb., která nabyla účinnosti loňského prvního července a poté po přijetí všech prováděcích vyhlášek, máme veterinární legislativu zcela srovnatelnou s veterinární legislativou EU. A toto je právě ta podmínka, která umožňuje, aby v rámci EU probíhal obchod již bez hranic. Proto je také na místě, aby si uvědomili naši zpracovatelé, jakou výhodu získají, splní-li ty veterinární, hygienické a technologické podmínky, na které Státní veterinární správa ČR upozorňovala v podstatě od konce roku 1999.
