B. PLACHÁ
Soukromá veterinární lékařka, Praha
Veterinářství 2001;51:110-111
SOUHRN
Plachá B. Nekrotická enteritida a způsoby prevence kokcidiózy u brojlerů. Veterinářství 2001;51:110-111.
Byl porovnán výskyt nekrotické enteritidy ve výkrmu brojlerů, kde prevence kokcidiózy byla zajištěna pomocí živé oslabené vakcíny Livacox® T nebo pomocí antikokcidik. Z dlouhodobého sledování vyplývá,že mezi způsobem prevence kokcidiózy a výskytem nekrotické enteritidy není přímý vztah.
SUMMARY
Plachá B. Necrotic enteritis and prophylaxis of coccidiosis in broiler chickens.
Veterinářství 2001;51:110-111.
Prophylactic efficacies of immunisation with the live vaccine Livacox® and administration of anticoccidial drugs are compared. Results of long-term monitoring did not indicate any direct relationship between either method of prophylaxis and the prevalence of necrotic enteritis.
Nekrotická enteritida (NE) je multifaktoriální onemocnění, které vyvolává Clostridium perfringens typ A a C. Jedná se o anaerobní bakterii, která se nachází v zažívacím traktu i klinicky zdravých kuřat. Onemocnění se může vyskytnout v kterémkoli věku kuřete, i když nejvyšší výskyt spadá do období 2.-3. týdne věku kuřete. Bakterie je schopna vyvolat onemocnění sama o sobě, ale u terénních infekcí je možné prokázat ještě další vyvolávající faktory. Ty lze rozdělit do dvou skupin:
1. Faktory působící zvýšení počtu mikrobů Clostridium perfringens (CP) v zažívacím traktu.
2. Faktory zapříčiňující poškození střevní sliznice.
Zvýšení počtu mikrobů ve střevě je způsobeno např. krmivem nebo podestýlkou silně kontaminovanými sporami CP, vysokou koncentrací energie v krmné dávce, vyšším obsahem rybí moučky v dietě, zvýšeným podílem pšenice v krmných směsích a faktory způsobujícími zpomalení střevní peristaltiky nebo snížení žaludeční acidity. Poškození střevní sliznice mohou způsobit virové enterální infekce a kokcidióza. Antibiotické růstové stimulátory potlačují svým antibakteriálním účinkem výskyt NE. Taktéž u fermentačních ionoforových antikokcidik je popsán jejich účinek na NE.
V současné době, kdy k antikokcidiální prevenci jsou používány vakcíny (jako alternativa antikokcidik), tento pozitivní účinek z hlediska potlačení NE chybí. Dokonce se setkáváme i s názorem, že právě predispozičním faktorem NE je vakcinace pomocí živých oslabených vakcín proti kokcidióze. Avšak tento názor není možné podpořit literárními údaji. Naopak, z literatury je známa práce zabývající se vlivem vakcíny Paracox® na užitkovost brojlerů.1 Autor neprokázal souvislost mezi použitím živé oslabené vakcíny proti kokcidióze kuřat a výskytem NE.
Materiál a metodika
V průběhu let 1996-1999 byl sledován na jedné farmě ve středních Čechách výskyt NE. Jednalo se o farmu, která má 4 výkrmové haly o celkové kapacitě 86 000 kuřat. Na této farmě byla jako antikokcidiální prevence používána jak antikokcidika, tak i živá oslabená vakcína Livacox®T proti kokcidióze kura domácího.
Kuřata (masný hybrid Ross 208) pocházela z líhně Xaverov-Slavětín a od ledna 1999 z líhní Mach-Litomyšl, z různých rozmnožovacích chovů.
Výkrm kuřat probíhá v přebudovaných halách, ve kterých byla dříve vykrmována prasata. Vždy 2 haly jsou spojeny manipulační chodbu. Větrání je plně automatizováno. Teplovzdušné vytápění hal A a B je zajištěno pomocí kotlů umístěných vně hal a pomocí lokálního vytápění (typ Bios 500), v hale C je instalováno teplovodní podlahové vytápění a na hale D jsou umístěny plynové hořáky.
Světelný režim - 24 hodin světla. Podestýlka byla tvořena vždy směsí slámy a hoblin. Před každým turnusem byla provedena chemická dezinfekce pomocí chlorových preparátů a formalínu. Pravidelně před každým zástavem byly prováděny mikrobiologické stěry ze stěn a dezinfekce byla hodnocena vždy jako účinná.
V halách A a B je automatický napájecí systém (závěsné průtokové napáječky), v halách C a D je automatický kapátkový systém.
Drcená krmná směs BR1 byla krmena do 12.-14. dne stáří kuřat, pak byla kuřata krmena granulovanou směsí BR2. Pro lepší přechod byl ještě první návoz směsi BR2 drcený. Doba zkrmování směsi BR3 odpovídala ochranné lhůtě použitého antikokcidika. Vakcinovaná kuřata byla krmena směsí BR3 až 10 dní.
Jako antikokcidiální prevence byla ve výkrmových halách A a B použita následující antikokcidika:
V roce 1997 BR1 halofuginon
BR2 lasalocid
Od března 1998 BR1 robenidin
BR2 salinomycin
Od března 1999 BR1 lerbek
BR2 maduramycin
Od srpna 1999 BR1 narazin s nikarbazinem
BR2 narazin
Ve výkrmových halách C a D byla použita vakcína Livacox®T.
Ve všech halách se vyskytovala v průběhu výkrmu NE již v předchozím období než bylo provedeno toto sledování. Onemocnění bylo diagnostikováno klinickým vyšetřením pitvou uhynulých kuřat, laboratorním vyšetřením – PA, bakteriologickým vyšetřením, stanovením citlivosti vůči antibiotikům. Laboratorní vyšetření byla provedena v SVÚ Praha. V rámci prováděných laboratorních vyšetření byly diagnostikovány i jiné skutečnosti (virologická depistáž prokázala vysoké titry protilátek proti infekční burzitidě, CAA a REO – SVÚ Brno). Tyto nálezy byly ale na všech halách a tak nemohlo dojít k ovlivnění zdravotního stavu jen na některé hale. Terapie byla prováděna antibiotiky (podle stanovené citlivosti (amoxicilinové preparáty a linkomycin). Efekt terapie byl velmi rychlý, ale u některých turnusů se onemocnění opakovalo ve stáří 22-28 dnů. Terapie preparáty ovlivňující kokcidiozu nebyly použity.
Byl sledován klinický výskyt nekrotické enteritidy a porovnáno procento úhynu kuřat vakcinovaných a ošetřených antikokcidiky.
Výsledky a diskuse
Výskyt NE byl zaznamenán ve všech turnusech vždy v období mezi 12.-18. dnem stáří kuřat (tab. I). Průměrná užitkovost kuřat za celé sledované období se v jednotlivých halách neliší (tab. I). Dosažené hmotnosti vakcinovaných kuřat a kuřat ošetřených antikokcidiky jsou stejné, v podstatě obě skupiny dosáhly i stejné konverze krmiva. Avšak významný rozdíl byl zaznamenán v procentu uhynulých kuřat. U vakcinovaných kuřat byl zaznamenán o 1,2-2,4 % nižší úhyn v porovnání s kuřaty ošetřenými antikokcidiky.
Obecně je možné konstatovat, že onemocnění se projeví jako následek poškození střevní sliznice za současné přítomnosti dostatečného množství klostridií. Pro vznik NE je určující porušení střevní mukózy. Bakterie rodu Laktobacillus a Streptococcus kolonizují zažívací trakt zdravých kuřat a interferují s uchycením nežádoucích bakterií na sliznici střeva. Změny v dietě, jako je vyšší poměr hrubé vlákniny, méně stravitelný materiál, rybí moučka, přítomnost pšenice, může zapříčinit fyzikální poškození střeva. Avšak poškození sliznice může být zapříčiněno také přítomností bakteriálních toxinů, hlavně produkovaných Clostridium perfringens.
Nejdůležitějším poznatkem je to, že počet zástavů s výskytem NE je 100% shodný s celkovým počtem zástavů. Nebylo rozhodující, jaká byla použita antikokcidiální prevence. Přestože použitá ionoforová antikokcidika vykazují antibakteriální účinek, nedokázala zabránit propuknutí NE. I když se jedná o multifaktoriální onemocnění, vysvětlení, proč došlo ve všech zástavech u kuřat krmených směsí s antikokcidiky k propuknutí onemocnění, může být to, že Clostridium perfringens je vůči těmto preparátům rezistentní.
Závěr
Z uvedených výsledků vyplývá, že výskyt nekrotické enteritidy nesouvisí s použitým způsobem prevence kokcidiózy, ale je ovlivňován zřejmě jinými faktory (složením krmné dávky, zoohygienické podmínky výkrmu apod.).
Literatura:
1. Waldenstedt L. Coccidial and Clostridial Infections in Broiler Chickens – Influence of Diet Composition. Doctoral thesis. Uppsala;Swedish University of Agricultural Sciences, 1998:1-100.
Adresa autora:
MVDr. Barbora Plachá
Sládkovičova 1201
142 00 Praha 4
Kompletní text včetně obrazového materiálu naleznete ve Veterinářství 2001;51:110-111.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Úhyn kuřat a drůbeže všeobecně může omezit, pokud budou pít synchronizovanou vodou. Ještě účinnější bude, pokud synchronizovanou vodu budou pít slepice a kohouti, z jejichž vajíček se kuřata líhnou. Technologii pro získání synchronizované vody prodáváme, její instalace je velmi jednoduchá a každý ji zvládne.