R. TONNESSEN, J. KONVALINOVÁ, V. SVOBODOVÁ
Fakulta veterinárního lékařství Veterinární a farmaceutické univerzity Brno
Veterinářství 2010;60:195-197.
SOUHRN
R. Tonnessen, J. Konvalinová, V. Svobodová Nemoc z kočičího škrábnutí – epidemiologie infekce Bartonella henselae.
Nemoc z kočičího škrábnutí je zoonóza, při jejímž přenosu hrají klíčovou roli kočky. Onemocnění vyvolává bakterie Bartonella henselae, která je schopna přežívat v trusu blech. Kočičí drápy se kontaminují bleším trusem a při poškrábání dochází k průniku infekce do organismu. Článek stručně představuje dostupné informace o původci, průběhu infekce u koček a člověka a prioritní výsledky vyšetřování koček v České republice. Důraz je kladen zejména na prevenci.
SUMMARY
R. Tonnessen, J. Konvalinová, V. Svobodová Cat scratch disease – epidemiology of Bartonella henselae infection.
Cat scratch disease is a zoonotic disease, caused by Bartonella henselae. A cat is the major host reservoir. The bacterium is spread from cat to cat by the cat flea Ctenocephalides felis. The bacteria can survive in the gut of the flea and be excreted in the flea faeces. These can be found in the fur of the cat, and when grooming the cat can get its claws contaminated. Humans are infected by a scratch or bite from such cats. Flea control is a critical step in prevention of this disease. This article provides available information on causative agents, human and cat infection and results of serological examination of a group of cats from the Czech Republic.
Původce a cesty přenosu B. henselae
Nemoc z kočičího škrábnutí (Cat Scratch Disease – CSD) je onemocnění lidí, u něhož hrají důležitou roli domácí kočky v roli přenašeče. Nejčastěji se s ním setkáváme u dětí a dospívající mládeže.1,2 Původcem tohoto onemocnění je Bartonella henselae, případně B. clarridgeia 3,4. Jedná se o kultivačně náročné, hemotropní, gram negativní bakterie.2,5 B. henselae je rozšířena celosvětově2,6 s vyšší prevalencí v teplých a vlhčích klimatických oblastech.2,6 Za hlavní rezervoár B. henselae a zdroj infekce pro člověka jsou považovány domácí kočky1,6 neboť k přenosu infekce ze zvířete na člověka dochází v důsledku kočičího škrábnutí nebo kousnutí. Klíčovou roli v přenosu B. henselae mezi jednotlivými kočkami v přirozených podmínkách má blecha kočičí Ctenocephalides felis,2,7 případně Ctenocephalides canis. B. henselae je schopna se množit v trávicím traktu blech a přežívat v bleším trusu několik dní.5,8 V průběhu péče o srst dochází ke kontaminaci drápů bleším trusem, který obsahuje B. henselae. K přenosu B. henselae na člověka tak dochází po poškrábání zablešeným zvířetem nebo po pokousání.9 Za možný je považován i přenos při sání blechy nebo klíštěte.5,10
Projevy onemocnění u člověka
U imunokompetentních jedinců má toto onemocnění benigní průběh a dochází u nich ke spontánnímu vyléčení.11 Většinou je doprovázeno regionální lymfadenopatií.1,2 Atypický průběh v podobě Perinaudova okuloglandulárního syndromu, encefalopatie, osteomyelitidy, jaterních granulomů a onemocnění plic se však popisuje až u 14 % pacientů s CSD.11 Závažný až fatální průběh má tato infekce u imunodeficitních pacientů,6 u nichž způsobuje nejčastěji bacilární angiomatózu1,2 a peliózní hepatitidu charakterizovanou proliferací cév a tvorbou granulomů v kůži, podkoží nebo vnitřních orgánech.2 Zatímco u imunokompetentních jedinců má tato infekce spíše lokální charakter, u imunodeficitních může dojít k postižení celého organismu.6
Projevy onemocnění u koček
B. henselae je intracelulární bakterie a v kočičích erytrocytech ji lze prokázat ještě mnoho měsíců až let po infekci.1,2 Je možné ji detekovat i v endotelu cév infikovaných koček.6,7 U experimentálně infikovaných koček byla zaznamenána relapsující bakteriemie.7 Celosvětově se popisuje bakteremie u 15 – 55 % zdravých koček, s vyšším výskytem v teplejších klimatických oblastech.2,6 V Evropě se počet bakteremických koček pohybuje od 0 % v Norsku,12 41,1 % ve Francii13 až po 45,6 % v Dánsku.14 Bakterémii častěji zjišťujeme u mladých koček do jednoho roku věku, koček venkovních5 a zablešených.9 Výzkum zaměřený na sledování bartonelózy koček byl dosud proveden jen v několika zemích.
Vzhledem k aktuálnosti „nemoci z kočičího škrábnutí“ a potřebě zjistit výskyt u nás vyšetřujeme vzorky krve koček se zaměřením na infekci B. henselae.3,4 V naší studii bylo vyšetřeno dosud sto koček z České republiky. Sérologickým vyšetřením na přítomnost specifických protilátek proti B. henselae bylo zjištěno 58 % seropozitivních zvířat, což znamená, že byli v kontaktu s tímto patogenem. Z tohoto počtu bylo 74 % koček chovaných v domácnosti. Toto vysoké procento pozitivních koček ukazuje na nutnost ochrany zvířat proti infestaci blechami, což snižuje riziko infekce lidí.
Přirozeně infikované kočky obvykle nevykazují klinické příznaky infekce.6 U experimentálně infikovaných koček byly rovněž zjištěny jen příznaky mírné a přechodné. Nejčastěji se setkáváme s horečkou a periferní lymfadenopatií.2,7 Zvýšená teplota může být doprovázena anorexií a letargií.2,7 Byla zaznamenána také mírná a přechodná anémie,7neurologické potíže, poruchy reprodukce1,2 a bolestivost svalů.2,7 V důsledku působení stresu (trauma, chirurgický zákrok) se mohou projevit přechodné klinické příznaky. 7
Klinické příznaky u přirozeně infikovaných koček jsou obdobné, ale spektrum a výskyt byly vyhodnoceny na větším počtu sledovaných zvířat s různou intenzitou infekce (tab. 3). Je prokázáno, že existuje spojitost mezi výskytem určitých klinických nálezů a séropozitivitou přirozeně infikovaných koček. Mezi tyto klinické nálezy patří horečka, lymfadenopatie, gingivitida, stomatitida,7 urologické potíže,6 endokarditida a uveitida.1,2 Patogenita B. henselae může být zvýšena v důsledku imunosupresivního působení virů FeLV a FIV.7
Diagnostika
Diagnostika kočičí bartonelózy není jednoduchá.7 Většina zvířat jsou asymptomatičtí nosiči.1,2 K průkazu infekce je možné použít serologické vyšetření, bakteriální kultivaci a PCR.7 Vzhledem k tomu, že vysoké procento zdravých koček je seropozitivních, má použití serologických testů jen omezenou diagnostickou hodnotu.2 Serologické vyšetření má význam při zařazování mladých koček do chovu a v případě chovu kočky imunodeficitní osobou.1,2 I když nelze zcela vyloučit přítomnost bartonel v krvi séronegativních koček, jednalo by se o krátkou periodu počátku infekce, kdy se ještě nevytvořila detekovatelná hladina protilátek.2 Vyšetření krve a vzorků tkáně pomocí PCR nebo kultivační vyšetření krve může odhalit probíhající bakterémii. Ačkoliv jsou bartonely pomalu rostoucí a náročné na kultivaci, mohou být úspěšně kultivovány na agaru s přídavkem 5% králičí nebo ovčí krve, při teplotě 35 °C a 5% koncentraci CO2. Kolonie bakterií se většinou objevují od 10. do 56. dne.2 Kultivace z asepticky odebraných vzorků krve je považována za standardní metodu průkazu infekce.11 Toto vyšetření je možné jen ve specializovaných laboratořích. U lidí nebo psů je tato metoda méně vhodná, protože na rozdíl od koček nevykazují vysokou bakteriémii.1,7 V současné době je nejčastější metodou přímého průkazu bartonel PCR, což je metoda, kterou rovněž zavádíme v naší práci, abychom srovnali prevalenci specifických protilátek s přímým průkazem B. henselae u koček v České republice.
Terapie
Používání antibiotik k léčbě nebo prevenci infekce koček B. henselae se běžně nedoporučuje.7,9 Bylo zjištěno, že 2 – 4 týdenní podávání doxycyklinu nebo enrofloxacinu vedlo jen k částečné odpovědi na terapii.7 Antibiotická léčba může snížit množství bartonel v krvi, ale neeliminuje zcela infekci.9
Prevence
Pro snížení nebezpečí přenosu B. henselae mezi jednotlivými kočkami a mezi kočkami a lidmi má zásadní význam likvidace blech a opatření proti infestaci.7,9 Protibleší program by měl být uplatňován celoročně.8 Pokud se budoucí majitel chce vyhnout riziku infekce, doporučujeme pořídit si zdravou kočku, prostou blech a starší jednoho roku.8 U mladých koček je přítomnost bartonel v krvi častější5 a při jejich hrách je pokousání a poškrábání pravděpodobnější. I když se jedná jen o přílišné zaujetí hrou bez zlého úmyslu, není vhodné toto chování podporovat.8 Pokud dojde k poranění, je třeba je bezodkladně ošetřit.8,9 Zvířatům by nemělo být dovoleno olizovat lidem rány nebo poraněnou kůži.2,6 Po každém kontaktu se zvířetem je vhodné si umýt ruce.9 Zejména imunodeficitním osobám zvažujícím pořízení kočky doporučíme provést sérologické vyšetření9 a přísné dodržování pravidel shrnutých v tabulce 4.
Závěr
Majitelé koček se nejlépe uchrání proti této infekci, když budou jejich zvířata bez ohledu na přítomnost bartonel v krvi prostá blech.
Literatura:
1. Boulouis, H. J., Chomel, B., Yamamoto, K. Cat scratch disease and Bartonella infections in domestic cats. In : Merials Guide to Major Vector-borne diseases of pets. 135 - 143.
2. Chomel, B. B., Boulouis, Breitschwerdt, E. B. Cat scratch disease and other zoonotic Bartonella infections. JAVMA 2004;224(8):1270-1279.
3. Melter O., Kinská H. Infekce koček a člověka způsobená Bartonella henselae. Veterinářství 2006;55:39-43.
4. Melter, O., Hercik, K., Weyant, R.S., Janecek, J., Nemec, A., Mecera, J., Gonzorova, L.,
Branny, P. Detection and characterisation of feline Bartonella henselae in the Czech Republic. Veterinary microbiology, 2003;93, 261 - 273.
5. Chomel, B. B., Boulouis, H. J., Maruyama, S., Breitschwerdt, E. B. Bartonella Spp. In Pets and Effect on Human Health. Emerging infectious diseases, 2006;12(3):389-394.
6. Guptill, L. Bartonellosis. In: Vet Clin Small Anim 2003;33:809-825.
7. Breitschwerdt, E. B. Feline bartonellosis and cat scratch disease. Veterinary Immunology and Immunopathology 2008;167-171.
8. Brunt, J., Guptill, L., Kordick, D. L., Kudrak, S., Lappin, M. R. American Assiciation of Feline Practitioners 2006. Panel report on diagnosis, treatment, and prevention of Bartonella spp. Infections. J Feline Med Surg 2006;8:213-226.
9. Boulouis, H. J., Chang, C. C., Henn, J. B., Kasten, R. W., Chomel, B. B. Factors associated with the rapid emergence of zoonotic Bartonella infections. Vet Res 2005;36:383-410.
10. Dehio, C., Sander, A. Emerging bartonellosis. Microbiology Today 2003;30:168-1696.
11. Regnery, R., Tappero, J. Unraveling mysteries Associated with Cat-scratch diseases, Bacilliary angiomatosis and related syndromes. Emerging infectious diseases 1995;1(1):16-21
12. Bergh, K., Bevanger, L., Hanssen, I., Loseth, K. Low prevalence of Bartonella henselae infections in Norwegian domestic and feral cats. APMIS 2002;110:309-314.
13. Gurfield, A. N., Boulouis, H-J., Chomel, B. B., Kasten, R. W., Heller, R., Bouillin, C., Gandoin, C., Thibault, D., Chang, C-C., Barrat, F., Piemont, Y. Vet Microbiol 2001;80:185-198.
14. Chomel, B. B., Boulouis, H. J., Pettersen, H., Kasten, R. W., Yamamoto, K., Chang, C. C., Gandoin, C., Bouillin, C., Hew, C. M. Prevalence of Bartonella infection in domestic cats in Denmark. Vet Res 2002;33:205-21
Adresa autora:
Renate Tonnessen
Klinika chorob psů a koček
FVL VFU
Palackého 1-3
61242 Brno
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Dobrý večer, moc mně zaujal vás clanek o bakterii bartonela henselae. Moje potíže se zacaly před 3 měsícy. Lékaři to považují za nemoc kočičího pazoura. Ted momentalne to vypadá, ze muj starší syn ma to samé. Mam ještě jednoho maleho chlapecka a trošku se obavám. Prosim poraďte mi jaky krok bych mela udelat. Dekuji s pozdravem Iveta