Feohyfomykóza je plísňová infekce vyvolaná plísní z rodu Cladosporium, Phialophora, Alternaria aj.
Feohyfomykóza je plísňová infekce vyvolaná hnědě pigmentovanou plísní patřící do jednoho z několika rodů zahrnujících Cladosporium, Phialophora a Alternaria. Tyto mikroorganismy obecně známé jako kožní plísně, jsou obvykle půdními saprofyty, kteří vyvolávají sporadické infekce kůže a subkutánních tkání u zvířat a lidí. Infekce dutiny nosní u koček vyvolané filamentózními houbami nejsou běžné a mohou někdy zůstat nediagnostikované nebo se mohou spontánně zahojit, případně progradovat a poškodit funkci dýchání. Výskyt feohyfomykózy vyvolaný rodem Alternaria byl dokumentován u dvou koček.
První případ, kocour domácí, krátkosrstý, stáří 15 let, kastrovaný, byl prezentován s příznaky šelestů v horních cestách dýchacích, kašlem a kýcháním. Výtok z nosu ani žádná deformita nebyly pozorovány a původně podávaný marbofloxacin neměl žádný účinek. Došlo ke zhoršení respiračních potíží a ani po podání prednisolonu a dexamethazonu po dobu pěti dní, se klinické příznaky nezlepšily. Kocour byl poslán do nemocnice k dalšímu vyšetření; hematologické vyšetření odpovídalo normě, ale biochemický nález indikoval mírné zvýšení globulinů (52,3 g/l, ref. hodnoty 26 - 51 g/l). Laboratorním vyšetřením metodou ELISA byl felinní virus leukémie (FIV) a felinní imunodeficientní virus (FIV) negativní. Radiologickým vyšetřením lebky a hrudníku nebyly prokázány žádné abnormality a v nosní dutině nebyly při rhinoskopickém vyšetření odhaleny žádné léze. Z pravé nosní dírky byl vykultivován skrovný počet bakterií z druhu Bordetella. Z oteklého pravého nosního křídla a z pravé nosní dírky byl odebrán bioptát.
Histopatologickým vyšetřením kůže pravého nosního křídla byla odhalena ložisková expanze epitelioidních makrofágů v dermis s menším počtem neutrofilů, plazmatických buněk a lymfocytů. Uvnitř cytoplazmy makrofágů a mezi nimi prorůstaly četné nerozvětvené hyfy se septy, 5 – 10 μm v průměru, kvasinkového vzhledu. Opakované barvení dle Schiffa (PAS) na průkaz hyf bylo pozitivní, ale negativní při obarvení mucikarmínem; toto barvení na přítomnost hyf nebylo shodné s infekcí vyvolanou Cryptococcus neoformans. Nebyly zaznamenány zánětlivé změny ani hyfy u intranazálních vzorků.
Stěry lézí z dutiny nosní byly kultivovány na Sabouraudově agaru s chloramfenikolem (50 μg/l) při teplotě 27 oC a 37 oC. Při teplotě 27 oC byly zaznamenány četné kolonie reprezentující růst filamentózních hub po pěti dnech inkubace; při teplotě 37 oC byl jejich růst potlačen. Kolonie byly původně krémovitě oranžové, později šedé s tmavou pigmentací na spodní straně stélky. Po 21 dnech inkubace při 27 oC byly zjištěny odlišné struktury a byla provedena subkultivace na agar s kukuřičnou moučkou; za další čtyři týdny narostla malá černá centra spór, které byly po obarvení (lactophenol cotton blue) identifikovány jako druh Alternaria.
Kocour byl léčen orálně itraconazolem v dávce 50 mg 1x/den. Klinický stav dýchacích cest a zdravotní stav se v dalších týdnech zlepšil, léze však nejsou v současné době kompletně vyléčené. Po šesti měsících léčby nebyl pozorován žádný vedlejší účinek.
Druhý případ, domácí krátkosrstý kocour, sedm let starý, kastrovaný, neměl v minulosti žádné dermatologické potíže. Uprostřed osrstěného dorsum nasi se objevily krusty o velikosti 1 - 2 mm. Tyto léze byly po dobu čtyř měsíců malé; po testu na vnímání kožní bolesti začaly krusty pomalu růst až do 4 mm v průměru. Na pokousanou ránu na tlapce byl aplikován enrofloxacin šest měsíců po vzniku léze na nose. Léze se nezlepšily, proto byla jehlovou aspirací odebrána tekutina. Laboratorním vyšetřením byly prokázány poškozené epiteliální buňky, makrofágy a malý počet nedegenerovaných neutrofilů, lymfocytů a plazmatických buněk; byl zjištěn také vysoký počet částic plísní (okrouhlé, oválné spóry nebo hyfy o délce asi 7 – 14 μm. Plísně rostly při teplotě 27 oC, při 37 oC se růst zastavil. K indukci tvorby spór byla nutná kultivace na agaru s kukuřičnou moučkou, která umožnila identifikaci druhu Alternaria. Histopatologickým vyšetřením byly odhaleny především těžší zánětlivé změny dermis. Ve srovnání s předcházejícím případem po chirurgickém zákroku byl po dobu deseti dnů podáván amoxycillin potencovaný klavulanátem a léze se dobře hojila. Za rok po léčbě nebyla zaznamenána recidiva.
Infekce koček plísněmi není relativně běžná. Tyto ubikvitární saprofytické plísně jsou oportunní patogeny s nízkou virulencí, schopné vyvolat vážné a těžko zvládnutelné onemocnění. Faktory, které kočky predisponují k těmto infekcím mohou být např. terapie imunosupresivy, současně probíhající nemoc nebo nespecifická ztráta imunity související s věkem. Imunosuprese nebyly v anamnéze koček uváděny.
Systémové šíření plísňových infekcí u nosičů má špatnou prognózu. Podle zkušeností z humánních infekcí je druh Alternaria při diseminaci u imunokompetentních koček méně častý než ostatní příbuzné plísně, např. Cladosporidium. Terapie spočívá v chirurgii, protiplísňové terapii nebo v kombinaci obou metod. Podle některých autorů byly léze úspěšně léčeny itraconazolem, ale jeho toxické účinky byly příčinou chirurgické volby. Chirurgické odstranění lézí bylo úspěšné, zatímco dlouhodobá protiplísňová terapie může být požadována pro zabránění recidiv. Itraconazol může mít ve srovnání s ketoconazolem vedlejší účinky projevující se horečkou. Podle jiných odborných sdělení byl itraconazol úspěšně aplikován při léčbě plísňových onemocnění koček.
Identifikace druhu Alternaria se provádí na základě mikroskopického průkazu charakteristických spór s četnými septy, které rostou pomalu na izolačních mediích, zejména na agaru s kukuřičnou moučkou. Druh Alternaria je jedním z určitých rodů plísní, které se mohou přizpůsobit kolonizaci in vivo a následně potlačit sporulaci. To potvrzují kmeny izolované z obou případů vyžadující čas a kultivaci ve vhodném médiu, aby se mohly spóry vytvořit. Identifikace tohoto druhu plísní vyžaduje precizní morfologický popis. Informace o kožní infekci vyvolané druhem Alternaria a dřívější zprávy o granulomatózních zánětlivých lézích dutiny nosní vyvolaných stejným agens jsou důležité pro diferenciální diagnózu nazálních dermatitid.
Tennant K., Patterson-Kane, J., Boag A. K. Nasal mycosis in two cats caused by Alternaria species. Vet Rec 2004;155:368-370.
