Je třeba, aby koncepce vzešla na politickém poli, nikoliv na základě diskuse úředníků s nevládními organizacemi
Vize českého zemědělství by měla být hotova do konce letošního května. Materiál bude analyzovat současný stav českého agrárního sektoru a příbuzných oborů, identifikuje jejich silné a slabé stránky a ukáže, kam by měl obor z hlediska dlouhodobé perspektivy směřovat. Nová koncepce má být stručnější a konkrétnější než podobné materiály z minulosti.
Nevládní zemědělské a potravinářské organizace již delší čas upozorňují, že tuzemskému agrárnímu a potravinářskému sektoru chybí dlouhodobý koncepční dokument. Pro vytvoření materiálu, který by vytýčil dlouhodobý směr celého odvětví, se koncem loňského roku vyslovili také politici z levé i pravé strany politického spektra, přestože v pohledu na řadu problémů oboru se jejich názory výrazně rozcházejí.
Ministerstvo zemědělství má v současné době dokumenty s koncepcí agrární politiky i potravinářství pro období let 2004 až 2013, oba materiály jsou veřejně přístupné na webu úřadu. Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby je existující koncepce jenom nic neřešící soubor obecných, popisných a neadresných traktátů, které nemají na české zemědělství valný vliv.
Podle Velebových představ by nová koncepce zemědělství měla například sdělit, na jak velké ploše si stát představuje pěstování zemědělských plodin pro potravinářské a nepotravinářské užití, produkci kterých plodin bude stát podporovat a jakých prostředků k tomu využije. "Je třeba, aby koncepce vzešla na politickém poli, nikoliv na základě diskuse úředníků s nevládními organizacemi. Tam může vzniknout pouze inspirující materiál," míní předseda sněmovního zemědělského výboru Jiří Papež (ODS).
Připravovaný dokument by měl přinést oproti svým předchůdcům konkrétnější závěry, být stručnější a mít odlišnou strukturu. Odeznívající ekonomická krize sice není hlavním důvodem pro vytvoření nové koncepce, nedobrá ekonomická situace v zemědělství přesto posiluje potřebu jejího vzniku.
Ekonomická krize se v zemědělství projevuje zejména nízkými výkupními cenami, které trápí farmáře již více než rok. Přes mírný nárůst cen mléka v posledních měsících zůstává tato komodita pro jeho producenty ztrátová, ceny obilí jsou na úrovni počátku 90. let minulého století, rekordně nízké jsou výkupní ceny jatečných prasat i dalších komodit.
Kromě vize poběží paralelní práce na aktualizaci pozic k reformám Společné zemědělské politiky EU a na resortním příspěvku k pozici České republiky pro jednání o reformě rozpočtu EU.
Unijní dotační politika je stále štědřejší k zemědělcům ze starých členských zemí než k jejich kolegům ze států, které do ní vstoupily až po roce 2004. K jejímu vyrovnání by mělo dojít po roce 2013, vůle k tomuto kroku ze strany původních členů unie není však příliš veliká. Na společnou zemědělskou politiku v současné době směřuje zhruba 40 procent veškerých výdajů EU, do budoucna by se měla tato částka snižovat.
Celá skupina se bude scházet zhruba jednou měsíčně. Týmy, které se budou zabývat dílčími otázkami, budou pracovat průběžně. Několik otázek bude zveřejněno na webu ministerstva, kde se budou do ankety moci zapojit i další lidé, které budoucnost českého zemědělství zajímá.
Na přípravě dokumentu budou pracovat představitelé zemědělských, potravinářských a dalších zájmových organizací, zástupci státní správy, parlamentu, regionů, výzkumných institucí či univerzit.
