Slovenská asociácia veterinárnych lekárov malých zvierat (SAVLMZ), Slovenská hipiatrická spoločnosť (SHS) a Združenie veterinárních lekárov hospodárskych zvierat (ZVLHZ) připravily dvoudenní cyklus odborných přednášek na mezinárodní úrovni pod názvem Nová Veterinária 2011.
Výstava proběhla v polovině října o víkendu v M pavilónu Agrokomplexu Nitra. Přítomní posluchači si mohli vybrat některé z témat v následujících sekcích – infekční onemocnění koček, chirurgické, hipiatrické, buiatrické a porcinní, onemocnění plazů a manažment veterinární praxe. Nové poznatky pro veterinární sestřičky byly prezentovány z akutní medicíny a fyzioterapie malých zvířat. Imunologické a farmaceutické produkty, kompletní krmiva a klinické diety, přístroje pro veterinární praxi a jiný sortiment pro veterinární lékaře zde nabízelo více než 50 společností. Generálním sponzorem programu byla SAVLMZ a ZVLHZ, dalšími významnými sponzory byly společnosti Royal Canin, MSD Animal Health, Maria Vet a vitafox.
Infekční onemocnění koček
Podle počtu posluchačů v sále účastníky akce nejvíce zaujaly prezentace prof. K. Hartmann, která se zabývala problematikou infekčních onemocnění u koček. Prof. Hartmann je přednostkou Kliniky malých zvířat na Veterinární univerzitě v Mnichově, prezidentkou Evropské společnosti veterinární interní medicíny a její habilitační práce byla zaměřena na protivirovou terapii FIV.
Stále nejistá diagnostika FIP u koček byla jedním z diskutovaných témat. Efuze v dutině břišní u koček je jen jedním z klinických příznaků a FIP jako její příčina byla potvrzena pouze v 50 % případů. Typicky postižená onemocněním bývají koťata, která jsou přesunuta z chovatelské stanice do prostředí u nového majitele, kde jsou vystavena stresu ze změny, kastraci, vakcinaci apod., u nichž se efuze v dutině břišní objevuje asi za dva až tři měsíce.
Jednou ze spolehlivých diagnostických metod pro potvrzení FIP je Rivaltův test. Jedná se o rychlou a levnou zkoušku, která spočívá ve smíchání destilované vody, koncentrované kyseliny octové (popř. octa) a jedné kapky aspirátu z dutiny břišní. Pokud zůstane kapka aspirátu ve směsi viditelná a klesá ke dnu, jedná se o FIP, pokud kapka zmizí, s velkou pravděpodobností nebude FIP příčinou výpotku v dutině břišní. Vyšetření protilátek v krvi nemá velký diagnostický význam, protože jejich nepřítomnost v krvi onemocnění koronavirem nevylučuje. Testování na přítomnost protilátek má význam jen u zdravých koček. Provedení PCR v krvi nedokáže rozlišit smrtelnou a neškodnou variantu koronaviru, proto ani tato metoda, která je příliš senzitivní i na stopy koronaviru, nemá využití pro potvrzení FIP. Významné je imunohistochemické barvení, kdy v makrofázích, získaných z granulomů nebo z aspirátu z dutiny břišní, sledujeme za použití fluorescenčního mikroskopu přítomnost antigenu felinního koronaviru. Pozitivita uvedeného proteinu potvrzuje diagnózu FIP. U koček s efuzí lze tedy FIP potvrdit pomocí Rivaltova testu a detekcí antigenu v makrofázích. U koček bez efuze (suchá forma FIP) lze definitivní diagnózu stanovit pouze histologicky nebo imunohistochemicky v laparoskopicky odebraném vzorku z postižených orgánů.
Při diagnostikovaném onemocnění však máme k dispozici pouze omezené možnosti terapie. Byly prováděny studie s využitím interferonu omega, imunostimulačních látek a s podáváním kortikosteroidů (intratorakálně a intraperitoneálně), ale výsledkem bylo pouhé prodloužení života v intervalu několika dnů až týdnů s finálním úhynem nebo eutanazií.
Pro FIP má zásadní význam pouze důsledná prevence – nechovat velké množství koček pohromadě, udržovat vysoký hygienický standart, nabídnout kočkám větší počet toalet a zabránit kontaktu infikovaných koček se zdravými zvířaty.
V dalších částech své dvoudenní prezentace se prof. Hartmann zabývala herpes-, kalici- a parvovirovou infekcí u koček, jejich správnou diagnostikou a možnostmi terapie.
V poslední době jsou velmi často diskutovaným tématem adekvátní vakcinační protokoly psů a koček. Imunitní systém má schopnost si při dobře provedené vakcinaci pamatovat správnou odpověď a chránit tak organismus proti rozvoji onemocnění při případné infekci i celý život. Vakcinace však může mít i negativní účinky v podobě krátkodobých reakcí (zánět, teplota) nebo reakcí dlouhodobých. U koček se jedná o vznik postvakcinačních sarkomů a u psů o imunitně zprostředkovaná onemocnění.
Problémem se stává převakcinovanost zvířat, proto je potřeba u každého zvířete individuálně zvážit vhodnost vakcinace a interval mezi jednotlivými vakcinacemi. Prof. Hartmann je členkou mezinárodní komise, která pravidelně vydává nová a aktuální doporučení pro vakcinaci psů a koček. Při své prezentaci posluchačům představila konkrétní a vhodná vakcinační schémata pro jednotlivá onemocnění. Z aktuálních poznatků vyplývá, že většina zvířat by neměla být vakcinována tak často, a že zásadního významu nabývá preventivní zdravotní péče nad každoroční imunizací. Novým cílem úspěšné veterinární praxe malých zvířat by se měl stát včasný záchyt onemocnění a jeho adekvátní terapie.
Cokoliv jste chtěli vědět o kolenním kloubu a báli jste se zeptat
V sekci chirurgické popsal prof. H. van Bree, dipl ECVDI, dipl ECVS (Univerzita Ghent, Belgie) diagnostické zobrazovací metody poraněného kolena u psa, fraktury v jeho okolí a jejich léčbu. Základní radiografie je po desetiletí nedělitelnou a v mnoha případech jedinou alternativou zobrazení pro stanovení diagnózy a následujícího průběhu rozvoje kloubních abnormalit. Umožňuje vyšetření nejen kostních tkání, ale i rozmanitosti změn tkání měkkých. Ke zobrazení kostí a svalů je k dispozici artrografie, scintigrafie, počítačová tomografie (CT),magnetická rezonance (MRI), ultrasonografie (US) a artroskopie. Dr. J. Beránek, ECVS (Velká Británie) uvedl luxaci pately, klasifikaci luxace pately a přehled terapie zkřížených vazů kolena. Dále se věnoval onemocněním kolena – osteochondrosis dissecans, na jehož vzniku se podílí rychlost růstu, hormonální rovnováha, trauma, genetika a morfologie kloubu, a vysokoenergetická krmiva s nadměrnou suplementací vápníku, lymfocytární-plazmocytární gonitidě a onemocněním předních zkřížených vazů. Dr. Mikulica představil novou endoprotézu kyčelního kloubu pro psy.
Manažment v praxi malých zvířat
Dr. Baralon zmínil marketingové modely a strategii růstu, rozvoj praxe pomocí metody adresování specifických potřeb, navrhnutí senior pet programu, a další trendy v manažmentu veterinární práce ve střední Evropě. Správnou komunikaci ve veterinární praxi a každodenním životě prezentoval Dr. Smatana. Dr. Slamka podal informace o pojištění psů na Slovensku.
Infekční nemoci plazů
Infekční nemoci plazů úspěšně léčí Dr. M. Halan (UVLF). Plazi mohou být rezervoárem četných bakteriálních (lymeská borelióza, salmonelóza aj.), virových (koňská encefalitida, klíšťová encefalitida aj.), parazitárních a plísňových infekcí nebezpečných pro člověka. Plazi mají zcela odlišný metabolismus ve srovnání s teplokrevnými savci a ptáky, a při terapii je proto nutné dodržovat teplotní optimum léčeného zvířete.
Sestřičky – akutní medicína a fyzioterapie v malé praxi
Kolektiv kliniky Medipet (Zlín), Dr. J. Jahoda, Ing. V. Polomíčková a Dr. L. Dušková představili specifika akutní medicíny, komunikaci v krizových situacích, akutní stavy v praxi malých zvířat a jejich úspěšné řešení. Přednášky Dr. A. Tomka, DECVN (Veterinární klinika Jaggy) byly věnovány fyzioterapii, rehabilitaci pacientů s onemocněním kolenního kloubu a rehabilitaci neurologických a ortopedických pacientů z vlastní praxe.
Diagnostika a terapie kolik v terénní praxi
Problematikou kolik v hipiatrické praxi se zabývali dva specialisté z Univerzity veterinárního lekárstva a farmacie v Košiciach (UVLF), dr. M. Mihály a dr. M. Boldižár. Uvedli vyšetřovací postup a diferenciální diagnostiku kolik, medikamentózní a infuzní terapii, vyšetření dutiny ústní, jícnu a rekta. Jejich nedělní přednášky byly zaměřeny na rizikové faktory pro vznik kolikových onemocnění a odčervovací programy v chovech koní.
Průjmová onemocnění hovězího dobytka a PCV2 u prasat
Sobota patřila sekci buiatrické, prof. P. Mudroň (UVLF) přednesl syndrom chronického průjmu hovězího dobytka. K nejčastějším příčinám průjmu patří paratuberkulóza, endoparazité, dislokace slezu, hepatózy, nefrózy, bachorová acidóza, salmonelóza, BVD, nekróza abdominálního tuku, nedostatek mědi a mykotoxíny. Chronickým průjmům v chovech je nutné věnovat zvýšenou pozornost. Mohou signalizovat přítomnost závažných příčin, které jsou rizikem pro další ekonomickou existenci celého stáda. Klinickým vyšetřením je možné zjistit většinu z nejčastějších příčin, ostatní dokážeme diagnostikovat na základě laboratorních vyšetření. Mnohým lze předejít účinnou prevencí. Prof. J. Pistl zmínil současnou problematiku viru BVD a jeho význam pro chov skotu, Dr. M. Koubková (MSD Animal Health) popsala postup ozdravování od BVD v terénní praxi. Dr. W. Baumgartner (Univerzita Vídeň, Rakousko) upozornil na vzrůstající nebezpečí paratuberkulózy skotu ve světě.
Přednášky z porcinní medicíny proběhly v neděli. Prof. J. Pistl (UVLF) charakterizoval syndrom poodstavového multisystémového chřadnutí selat a jeho prevalenci v populaci prasat na Slovensku – vakcinace nezabránila vzniku této cirkovirové infekce ale signifikantně zkrátila dobu viremie a zamezila protrahované infekci prasat. Prof. P. Mudroň podal přehled nemocí předžaludků. K nejzávažnějším onemocněním předžaludků řadíme bachorovou acidózu, recidivující anebo chronické zdutí telat na mléčné výživě, traumatickou retikuloperitonitidu a Hoflundův syndrom.
Petra Miklišová, Irena Sekaninová
Obr - Prof. K. Hartmann zaujala prezentací o infekčních onemocněních koček
