V uplynulém týdnu se Josef Holejšovský, ústřední ředitel Státní veterinární správy ČR, zúčastnil jednání šéfů veterinárních správ členských zemí EU a zemí kandidátských. Asi jedním z nejdůležitějších témat, které chce Itálie za svého předsednictví Unii vyřešit, je problém welfare, tj. pohody zvířat, především pak dlouhodobých transportů jatečných zvířat. A to přesto, že tyto problémy se týkají ve velké míře i samotné Itálie.
Podle Josefa Holejšovského se jednalo o připravovaném znění Nařízení Rady a Parlamentu, které by mělo povolenou délku transportů drakonicky omezit nebo ji u jatečných zvířat zkrátit a přepravu chovných zvířat řešit tak, aby určitá část ložné plochy přepravního prostředku nebyla v průběhu transportu obsazena zvířaty, ale byla během odpočinku využita zejména pro napájení a krmení přepravovaných zvířat.
K dohodě sice nedošlo, ale je dobře, že se toto téma otevřelo. Členské státy se v podstatě rozdělily na dvě skupiny, na ty, které jsou pro omezení času a vzdálenosti, mezi ně patří skandinávské země, Švédsko, Finsko, Dánsko, dále Německo a Rakousko. Proti jsou země jako Portugalsko, Španělsko a Řecko, které jsou ochotny diskutovat o podmínkách přepravy, především pokud se týká vybavení transportních prostředků, nikoli však o zkrácení přepravní doby. Argumentují tím, že jsou vůči EU z pohledu zeměpisného „ultraperiferní“ a tudíž je od nich do všech ostatních členských zemí dále než z ostatních „centrálních“. Ostatní nejmenované země nezastávají vyhraněné stanovisko.
Naše republika problém s dlouhodobými transporty v podstatě nemá, protože cesta zvířat na jatka se u nás na hodiny počítá jen výjimečně a množství zahraničních transportů, například přes část našeho území právě do Itálie, se kvůli zpřísněnému odbavování na hranicích snížilo na méně než čtvrtinu, ve srovnání se stavem před dvěma lety než byla tato opatření přijata.
Pokud by nebyla včas harmonizovaná legislativa řešící welfare včas, mohla by naší republice hrozit určitá ochranná opatření. To znamená, byla-li by ohrožena požadovaná platnost půl roku před přijetím ČR do EU. Jde o novelizovaný zákon na ochranu zvířat proti týrání, který je v současné době projednáván v Parlamentu a dále také o prováděcí vyhlášky k němu. Problém tkví v tom, že náš zákon na ochranu zvířat proti týrání řeší současně nejen problematiku welfare hospodářských zvířat, která je v EU harmonizovaná, ale i problematiku welfare zvířat chovaných v zájmovém chovu, jejíž přijetí do našeho zákona je problematičtější, a která je v členských zemích řešena na úrovni národní legislativy.
Jak řekl Josef Holejšovský, zdá se, že nedávná návštěva komisaře Davida Byrna v ČR může proces schvalování této potřebné legislativy žádoucím způsobem uspíšit. Bylo by totiž škoda, kdyby se naši zemědělci a producenti potravin živočišného původu museli potýkat s omezeným, až uzavřeným přístupem na komunitární trh EU, jen proto, že ostře sledovaná legislativa týkající se přepravy zvířat nebude transponována do naší legislativy. A můžeme si být jisti, že toto nás omezující opatření by přišlo velmi vhod evropským producentům a vývozcům.
