Ministři zemědělství formálně odsouhlasili reformu polečné zemědělské politiky a přechodná opatření reformy pro rok 2014. Na dvoudenním jednání, jež dnes skončilo v Bruselu, se zabývali také otázkou nového návrhu, který řeší propagační opatření, a jako každým rokem v této době nastavením rybolovných práv.

Evropská komise na tomto jednání představila návrh nařízení o propagačních    a informačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu  a ve třetích zemích. Cílem nové propagační politiky má být zvýšení konkurenceschopnosti evropského zemědělsko-potravinářského sektoru, propagace tzv. vyšší přidané hodnoty, zaměření na vysokou kvalitu evropské produkce a zvýšení exportních příležitostí na trzích třetích zemí.

 „Mohu říci, že v návrhu spatřuji řadu pozitivních aspektů, především podporu kvalitních a regionálních potravin, kterou vnímám jako klíčovou, a dále pak větší podporu vývozu do třetích zemí. Jsou však i takové oblasti návrhu, se kterými se nemůžeme úplně ztotožnit. Jde zejména o vyřazení členských států z rozhodovacího procesu o propagačních programech        a případné možnosti národního spolufinancování,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

 Ministři zemědělství rovněž formálně schválili legislativní texty reformy společné zemědělské politiky, včetně přechodných opatření pro rok 2014. Ty bylo nutné přijmout s ohledem na zpoždění ve vyjednávání o reformované zemědělské politice. Tímto krokem tak  definitivně posvětili budoucí směřování evropského zemědělského modelu, jehož podoba byla dohodnuta po téměř tři roky trvajících debatách v evropských institucích.

 „České republice se podařilo obhájit a prosadit řadu priorit. Rozhodující z našeho pohledu byla opatření, která mají pro konkurenceschopnost českého zemědělství klíčový význam, jako například prosazení dobrovolnosti cappingu či výrazné snížení původně navržené degresivity přímých plateb,“ uvedl ministr Toman.

 V této souvislosti je třeba zmínit také úspěšné vyjednávání v případě vázaných podpor, nižší franšízy v rámci finanční disciplíny nebo opatření spojených s II. pilířem, jako zahrnutí velkých podniků do investičních podpor.  Rada však v rámci dosažení kompromisu musela učinit i některé ústupky, mj. zvýšení stávající míry kofinancování méně rozvinutých a nejvzdálenějších regionů v rámci rozvoje venkova ze 75 na 85 %, což s sebou do budoucna přinese méně peněz na rozvoj venkova.

 Ministři řešili také například přístup na trh Ruské federace týkající se vývozu rostlin a rostlinných produktů z EU, „hybridní“ systém nutričního označování doporučený v některých členských státech či zprávu o pokroku ohledně projednávání tzv. balíčku (zdraví zvířat a rostlin; osiva; kontrola; výdaje).

 Příští setkání ministrů zemědělství se uskuteční ve dnech 17. a 18. února 2014, a to již za řeckého předsednictví v Radě EU.*

 Dana Večeřová

ředitelka Odboru komunikace MZe