Onemocnění virem západonilské horečky (West Nile Fever, WNF) se na člověka nejčastěji šíří pobodáním komáry. Výskyt případů onemocnění virem západonilské horečky u lidí nebyl dosud na území České republiky zaznamenán.
Proti onemocnění není k dispozici vakcína. Léčba onemocnění virem západonilské horečky je pouze symptomatická. Většina infikovaných osob nemá příznaky. Snížit riziko onemocnění virem západonilské horečky lze používáním kvalitních repelentů a nošením oděvů s dlouhými rukávy a dlouhými nohavicemi.
Původcem onemocnění je virus západonilské horečky (Flaviviridae). Poprvé byl virus identifikován v roce 1937 u opic v Ugandě. Rezervoárem viru jsou zejména divocí ptáci. V přírodě se virus udržuje v enzootickém cyklu mezi komáry a ptáky. Inkubační doba obvykle trvá 2–14 dní. Období nakažlivosti začíná v časných fázích virémie. Virémie dosahuje vrcholu v době objevení se prvních příznaků, během následujících 4 až 6 dní dochází k postupnému snižování koncentrací viru na nevýznamné hodnoty. K přenosu na člověka dochází při pobodání komáry, především rodu Culex, Aedes, Anopheles a Culiseta. Dalším koncovým náhodným hostitelem jsou zejména koně. Přenos z člověka na člověka může nastat, a to prostřednictvím krve, tkání a transplacentárně (z matky na plod), výjimečně během porodu nebo kojení. Onemocnění se nešíří kašláním, kýcháním nebo kontaktem. Předpokládá se, že imunita po překonání nákazy trvá celoživotně, byl však prokázán postupný pokles titru specifických ochranných protilátek. Klinický obraz odpovídá horečnatému onemocnění s neurologickými příznaky, v rozsahu od silných bolestí hlavy a svalů až po aseptický zánět mozkových blan nebo mozku (meningitida, encefalitida).
Při typickém průběhu onemocnění trvá 2 až 7 dní.
Prevence: Prevence a kontrola onemocnění spočívá hlavně ve snižování rezervoárů komárů prostřednictvím omezení jejich zdrojů, tj. likvidace míst rozmnožování - líhnišť komárů, a snížení kontaktu mezi komáry a lidmi. To lze provést pomocí repelentů; je potřeba nosit oblečení (nejlépe světlé barvy), které pokrývá co největší část těla. K opatřením patří i fyzické bariéry, tj. ochrana dveří a oken sítěmi proti hmyzu a spaní pod moskytiérami. Preventivní opatření u dárců plné krve a krevních složek zajišťují zařízení transfúzní služby na základě platné legislativy.
V rámci sledování infekčních onemocnění byly zaznamenány pouze ojedinělé importované případy západonilské horečky. Výskyt případů onemocnění virem západonilské horečky u lidí na evropském území je zaznamenáván od roku 1950.*
Zdroj: www.szu.cz
