z důvodů nebezpečí zavlečení a rozšíření této nákazy.
Ústřední ředitel státní veterinární správy vyhlásil 14. 2. 2006 mimořádná veterinární opatření z důvodů nebezpečí zavlečení a rozšíření vysoce patogenní formy ptačí chřipky, způsobené virem H5N1. Opatření se vztahují na chovatele, kteří chovají drůbež jako podnikatelé a jsou platná od 16. 2. 2006 do odvolání. Vzhledem k nákazové situaci, se doporučuje přijmout obdobná opatření i v drobnochovech a zájmových chovech, na které se povinnost zavést tato opatření nevztahuje.
Virus ptačí chřipky je vylučován výkaly a k infekci dochází především kontaminovanou potravou nebo vodou. Z tohoto poznatku se odvíjí strategie preventivních opatření, která mají za cíl zamezit přímému či nepřímému kontaktu drůbeže s volně žijícími ptáky a zabránit přenosu infekce kontaminovaným krmivem, příp. vodou.
Proto v chovech, kde to je možné, by se měla drůbež chovat v uzavřených objektech a mělo by být zajištěno dodržování obecných preventivních opatření. Především by se mělo dbát na funkčnost a účinnost dezinfekčních rohoží, zabránit dětem hrát si s drůbeží, zasíťování oken a zabránění vniknutí volně žijících ptáků do budov. Dále by měla být dodržována obecně platná zoohygienická pravidla jako je pravidelné provádění desinfekce, dezinsekce a deratizace, zabránění kontaminace krmiva ve skladech, sledování a zaznamenávání spotřeby krmiva, užitkovosti a úhynů. Pro chovatele potom povinnost provádět pravidelnou kontrolu zdravotního stavu drůbeže a o změně zdravotního stavu neprodleně informovat veterinárního lékaře.
Pokud se chovají kachny a husy společně s jinou drůbeží mělo by se zajistit, aby kachny a husy byly chovány odděleně od ostatní drůbeže. Pokud to okolnosti umožní, je nejlépe ustájit ptáky do oddělených hal. To nemusí být vždy možné, proto minimálně by mělo být zajištěno oddělené krmení a napájení a měl by být zamezen kontakt drůbeže s trusem kachen a husí (např. oddělení těchto dvou skupin pletivem s malými oky).
Samozřejmě ne ve všech chovech je možno zajistit ustájení drůbeže uvnitř budov. V chovech kde není možno zajistit chov v uzavřeném objektu, by měla být přijata opatření, která v nejvyšší možné míře zabrání kontaktu s volně žijícími ptáky.
Jedná se o tato opatření:
- krmivo a voda jsou uvnitř budovy, v krajním případě pod přístřeškem
- pokud možno zamezit pobytu na vodních plochách kde jsou i volně žijící vodní ptáci
- pokud možno nenapájet neošetřenou vodou z povrchových vodních, nádrží ke kterým mají přístup volně žijící ptáci
- venkovní vodní nádrže jsou dostatečně chránit před volně žijícími ptáky (sítě, ploty, zábrany)
- pokud je to možné a vhodné využít plašičů např. silueta, nebo maketa dravce
- dodržovat výše zmíněná obecná pravidla
Další informace lze získat na internetových stránkách SVS ČR. Opatření jsou obecného charakteru a umožňují v chovech přijmout alternativní opatření s ohledem na technologii chovu a místní podmínky. Opatření pouze snižují riziko přenosu nákazy z volně žijících ptáků na domácí, proto je nutné aby byla přijímána v co největším rozsahu. Čím přísnější opatření, tím nižší možnost zavlečení infekce. Žádná opatření neochrání chov stoprocentně a proto je nezbytné stále sledovat zdravotní stav a užitkovost drůbeže.
