Většina pozdních abortů prasnic nebo prasnic bez říje v Německu je v poslední době přičítána leptospiróze
Možným důvodem může být hluboká podestýlka při skupinovém ustájení prasnic, která je rezervoárem choroboplodných zárodků. Protilátky v séru lze diagnostikovat pomocí imunofluorescenčního testu nebo mikroskopickým aglutinačním testem (MAT). Při sanaci je možné prasnicím podávat po delší časový úsek krmivo obsahující antibiotika. Kojící prasnice a kanci mohou být navíc ještě ošetřeni injekční dávkou antibiotik.
Aby se zbránilo zavlečení a dalšímu rozšíření původce onemocnění (existuje více než 200 sérovarů – např. nejrozšířenější Leptospira Bratislava (41,3 %), L. Copenhageni (11,5 %) a L. Australis (4,4 %) je nutné u nakoupených zvířat provádět analýzu krevního séra a případného přenašeče ihned izolovat od ostatních zvířat. Protože však nakažené zvíře zpravidla přicházelo dlouhý čas do styku s exkrementy a podestýlkou, je nutné stáj, výběhy a dopravní prostředky určené k převozu zvířat velmi pečlivě vyčistit, popř. vydezinfikovat a je rovněž nezbytné pravidelně provádět deratizaci a dezinsekci.
