Seminář zaměřený na ortopedická onemocnění hrudní končetiny u malých zvířat připravila Komora veterinárních lékařů v hotelu Avanti ve dnech 22. až 23. října.
Odborným garantem programu byl MVDr. J. Slabý. Seminář uvedl první přednáškou na téma diferenciální diagnostika kulhání na hrudní končetinu. Ustálený systém vyšetření pacienta a striktní systematičnost vyhodnocení nálezů umožní praktikovi rychle se orientovat na základě anamnézy, klinického vyšetření a správně lokalizovaného rtg vyšetření. Obtíže pacienta mohou být relativně široké, ze skupiny pravých ortopedických/muskuloskeletálních onemocnění, neurologických nebo ostatních, případně jejich kombinací. Role klinického vyšetření je nezastupitelnou a hlavní prací lékaře, nejen ortopeda: pozorování pacienta v klidu i v pohybu venku před pracovištěm. Systém diferenciální dg je po určení postižené končetiny rozdělen na onemocnění juvenilních a dospělých, malých a velkých plemen.
„Osteochondróza ramenního kloubu se vyskytuje především u psů velkých a obřích plemen“ navázal v další prezentaci G. L. Rovesti, DrMedVet, diplomate ECVS, Clinica Miller, Carviago, Itálie. Je spojená s velkou bolestivostí a poruchou funkce, v některých případech tvoří odloučená chrupavka až polovinu povrchu hlavice pažní kosti. Příčiny jsou multifaktoriální s výrazným vlivem genetiky a výživy. Chirurgický zákrok může být veden artrotomicky nebo artroskopicky. Prognóza tohoto onemocnění bývá obvykle velmi dobrá.
O své zkušenosti z praxe na téma bicipitální tenosynovitis a onemocnění dalších šlach v oblasti ramenního kloubu se podělil s přítomnými posluchači Dr. T. Vlach. Tenosynovitis je zánět ve tkáni šlach a šlachové pochvy, může být infekční nebo neinfekční (aseptický), akutní nebo chronický. Infekční tendovaginitis se musí léčit okamžitě, u ostatních forem onemocnění volíme konzervativní řešení. Polyartritidy malých zvířat mohou být imunitně zprostředkované (erozivní, neerozivní, další imunitně podmíněné) infekčního původu a degenerativní.
Dr. M. Snášil & Dr. R. Snášil přednesli radiologickou diagnostiku dysplazie loketního kloubu, a jeho současnou IEWG klasifikaci, která byla prezentována na jaře letošního roku ve Vídni. Klasifikace dysplazie se opírá o hodnocení primární léze, osteoartritických změn a inkongruity kloubních ploch z nativních rtg ramenního kloubu. Základní doporučení spočívá v provedení tří projekcí každého loketního kloubu (v 35 % jsou postiženy oba loketní klouby):
Klasifikací osteotomií a ostektomií předloktí při řešení inkongruity loketního kloubu a abnormalit antebrachia se zabýval Dr. M. Novák. Patologie souvisí s růstem antebrachia u juvenilních pacientů nebo se jedná o patologie získané u pacientů s ukončeným růstem.*
Podrobnější informace najdete v listopadovém čísle časopisu Veterinářství.
