V listopadu roku 2010 se na velké komerční mléčné farmě čítající 500 krav holštýnského a jerseyského plemene či jejich kříženců vyskytly u 3- až 14denních telat případy nechutenství, průjmy, abnormální chůze, záchvaty a úhyny. Během čtyř měsíců uhynulo 90 % novorozených telat.
Podle systému zavedeného na farmě jsou telata po porodu umístěna do individuálních ohrádek v oddělené stáji a napojena kolostrem, poté 3 až 5 dní dostávají mléko a do stáří 8 až 12 týdnů jsou krmena mléčnou náhražkou. Čistá voda je nabízena až od jednoho měsíce věku. U telat krmených výhradně mlékem nebo kolostrem nebyly úhyny pozorovány.
Terapeutický protokol zahrnující přídání elektrolytového prášku k již připravené mléčné náhražce, doplnění lasalocidu sodného (mléčná náhražka již lasalocid sodný obsahovala) a kombinaci antibiotik byl neúspěšný. K doplnění energie v zimních měsících bylo telatům do objemu vody určené pro chladné období přidáváno zvýšené množství mléčné náhražky. V té době byla také studna zásobující farmu vodou prohloubena a kvalita vody byla zvýšena přidáním chlornanu sodného.
Týden před začátkem vyšetřování těchto úhynů se zdravotní stav telat začal zlepšovat a jedinou změnu v managementu představovalo převedení telat na výhradní mléčnou výživu.
Při návštěvě veterinárního lékaře na farmě tři telata z celkového počtu 29 vykazovala apatii, široké postavení a mírnou ataxii. U sedmi telat se projevovaly příznaky postižení respiračního aparátu, třináct telat mělo průjem. Na prvním místě v diferenciální diagnostice byla zvažována hypernatremie, dále meningoencefalitida, intoxikace lasalocidem, bovinní virová diarea, kolibacilóza a salmonelóza.
U tří telat s neurologickými příznaky byla vyšetřením krve odhalena výrazná hypernatremie a zvýšené chloridy. Vyšetřením trusu sedmi telat nebyla prokázána E. coli ani Salmonella enterica, avšak byl nalezen rotavirus, koronavirus a Cryptosporidium spp. Postmortální vyšetření čtyř telat neodhalilo žádnou významnou lézi ani nebyl identifikován žádný patogen. Extrémně vysokých hodnot dosahovala salinita studniční vody, taktéž byla vysoká koncentrace sodíku v mléčné náhražce připravené z této vody.
Analýzou krve, mléčné náhražky a vody používané k její přípravě byla potvrzena těžká hypernatremie telat způsobená kombinací vysoké salinity studniční vody, používání koncentrovanějších mléčných náhražek, přidávaného lasalocidu a omezeného přístupu k čisté vodě.
Dvě telata s hypernatremií uhynula. Tele, které přežilo, bylo napájeno mlékem se zamezením přístupu k vodě a byl mu po sedm dní nabízen elektrolytový nápoj ve snižujících se koncentracích. Až osmý den byl u telete obnoven přístup k čisté vodě.
V minulosti byly popsány případy otrav skotu solnými lizy bez možnosti neomezeného přístupu k vodě, otravy dobytku pasoucího se na mořském pobřeží a u krav, které pronikly do skladu s proteinovými doplňky obsahujícími chlorid sodný, avšak toto je první publikovaný případ otravy solí ve stádě telat.
Dysbalance sodíku mohou být způsobeny dysfunkcemi v regulaci tohoto prvku nebo v regulaci vody. Na koncentraci sodíku v séru telat mléčného skotu má z dietních faktorů vliv především obsah sodíku v mléčné náhražce, v mléce a v přijímané vodě. Méně běžnými zdroji sodíku pro telata může být voda s vyšším obsahem soli, orální elektrolytové práškové přípravky, různá krmná aditiva nebo léky jako lasalocid. Nepřiměřeně vysoká koncentrace mléčné náhražky způsobená nesprávnou přípravou, nedostatečný přístup k pitné vodě, dehydratace v důsledku nemoci nebo kombinace těchto faktorů mohou také vyústit v hypernatremii.
Hypernatremie je příčinou zvýšené osmolality plazmy. Při vyrovnávání osmotického gradientu mezi intracelulárním a extracelulárním prostředím se neurony smršťují v důsledku ztrát tekutin do extracelulárního prostoru. Hypernatremie také způsobuje v neuronech imobilizaci glykolýzy a tím depresi centrálního nervového systému. Výsledkem hypernatremie způsobené nadbytkem sodíku je expanze extracelulární tekutiny na úkor relativní dehydratace intracelulárního prostředí. Hypernatremie způsobená deficitním příjmem čisté vody nebo ztrátou hypotonické tekutiny je příčinou absolutní dehydratace v důsledku celkové ztráty vody v organismu. Charakter dehydratace je důležitý při volbě terapie. Korekce hypernatremie může být obtížná, protože zvířata jsou predisponována k dalšímu poškození neuronů při vniknutí vody do intracelulárního prostoru a vznikem edému buněk či případnou herniací mozku do foramen magnum.
Je pravděpodovné, že u testovaných zvířat došlo k relativní dehydrataci, protože primárním faktorem hypernatremie byl zvýšený příjem soli. Patogeneze otrav solí u skotu zahrnuje především nadměrný příjem sodíku v důsledku chyb v přípravě krmiva, nadměrné ztráty vody nebo prolongované intravenózní aplikace izotonických krystaloidů bez neomezeného přístupu k čisté vodě.
Zmiňovaný případ otravy poukazuje na význam dodržování doporučení výrobců na obalech a provádění rozborů vody určené k napájení zvířat se zaměřením na její salinitu.*
Ollivett, T. L., McGuirk, S. M. Salt Poisoning as a Cause of Morbidity and Mortality in Neonatal Dairy Calves. J Vet Intern Med 2013;27:592-595.
Z anglického originálu přeložila MVDr. Petra Malátková
