Janczyk P., Wiechetek M. Ethylene glycol poisoning in dogs and cats. Medycyna Weterynaryjna 2002; 58(7):501-506.
Etylenglykol je oleózní bezbarvá tekutina nasládlé chuti. Je dobře rozpustný ve vodě i organických rozpouštědlech. Bývá součásti barev, kosmetických přípravků, brzdové a chladicí kapaliny a také náplní pěnových hasicích přístrojů.
Toxokinetika: V Polsku tvoří intoxikace psů a koček etylenglykolem 10 % všech otrav. K otravám nejčastěji dochází v důsledku vypití brzdové nebo chladicí kapaliny. Místem otrav jsou proto obvykle areály autoservisů, garáží a také letišť, kde služební psi mají přístup k vodě kontaminované etylenglykolem používaným k rozmrazování přistávacích ploch. Vyšší frekvence otrav je v zimních měsících. Etylenglykol je pro zvířata chuťově atraktivní. Pro ilustraci je LD50 pro psa 4,2 - 6,6 ml/kg, pro kočku 1,5 - 4 ml/kg a pro člověka 1 - 1,5 ml/kg etylenglykolu. Do organismu se nejčastěji dostává alimentární cestou, ale otrava je možná i inhalací.
K absorpci z GIT dochází velmi rychle po příjmu látky. Etylenglykol (stejně jako etanol) je vstřebáván již v dutině ústní. Maximální plazmatické koncentrace je dosaženo po 1 - 4 hodinách od požití. Plazmatický poločas etylenglykolu je průměrně 2,5 hodiny a po 18 - 24 hodinách se v organismu prakticky nenachází. Naopak velmi dlouhý poločas mají jeho metabolity, např. šťavelany jsou přítomny v moči po několik týdnů od otravy. Při biotransformaci etylenglykolu je důležitý jeho metabolit kyselina glyoxalová, která se dále transformuje na kyselinu šťavelovou, kyselinu hipurovou a kyselinu mravenčí. Při přítomnosti vitaminů B1, B6 , Mg2+ se kyselina glyoxalová z 60 % mění na kyselinu mravenčí a CO2, na což je vhodné pamatovat při léčbě.
Mechanismus účinku: Etylenglykol má narkotický účinek bezprostředním působením na buňky CNS, což se projevuje neurologickými příznaky, jako jsou poruchy rovnováhy, nystagmus, klonické křeče, poruchy vědomí až koma. Dále dochází k rychlému nástupu metabolické acidózy s těžkým deficitem bazí a také k narušení metabolismu glukózy cestou glykolýzy a glukoneogeneze. Tím se zintenzivňuje proces lipolýzy s tvorbou ketolátek a dochází k prohloubení acidózy. Snížení pH o 0,01 sekunduje vzestup koncentrace K+ v extracelulární tekutině o 0,5 - 1,0 mmol/l. Hyperkalemie se tak stává příčinou bradykardie a poruch srdečního rytmu (rozšíření QRS komplexu, zkrácení ST úseku, elevace T vlny, oploštění až výpadek P vlny) s možnou zástavou srdce. Zvláštní úlohu v toxickém působení etylenglykolu hraje kyselina šťavelová, která je nefrotoxická. Depozita šťavelanu vápenatého v nefronech a cévách vedou k renální insuficienci. Dlouhodobý příjem etylenglykolu vede ke vzniku urolitů, chronickému selhání ledvin a tukové degeneraci jater.
Klinické příznaky: Při expozici organismu výparům dochází k podráždění spojivek a zánětu horních cest dýchacích. Potřísnění kůže se projeví začervenáním, které spontánně mizí. V první fázi otravy se objevují neurologické poruchy, polyurie, polydipsie, hypotermie, zvracení, průjem, dehydratace. Ve druhé fázi dochází k selhávání kardiovaskulárního a respiračního systému. Třetí fáze nastupuje po 24 - 72 hodinách od otravy a dochází v ní k bradykardii, poruchám rytmu, klonickým křečím, hyperventilaci a k postupující anorexi a depresi.
Terapie: Výplach žaludku má smysl pouze do 30 minut po požití. Aplikace živočišného uhlí nemá význam, jelikož neabsorbuje etylenglykol. Terapie metabolické acidózy spočívá v i. v. podávání 0,5 - 1 mmol/kg bikarbonátu sodného po dobu 30 minut v případě, že nemáme k dispozici laboratorní výsledky. Jiní autoři doporučují intraperitoneální aplikaci 5% roztoku bikarbonátu v dávkách: pes 8 ml/kg 5x ve 4hodinových intervalech a následně 4x v 6hodinových intervalech, kočka 6 ml/kg 5x v 6hodinových intervalech a následně 4x v 8hodinových intervalech. Orientačně je možno stanovit pH moči, které by se mělo pohybovat mezi 7,5 - 8.
Specifická terapie spočívá v inhibici metabolismu etylenglykolu etanolem (např. 20% roztok v 0,9% NaCl v dávce 5,5 ml/kg i. v dle schématu: 5x ve 4hodinových intervalech, poté 4x v 6hodinových intervalech). U psů nemá smysl jeho aplikace, pokud uplynulo více než 10 - 12 hodin od otravy. U koček se jedná o 1 hodinu od otravy. Při terapii etanolem je potřeba pamatovat na nutnost jeho dlouhodobé aplikace, protože inhibice metabolismu etylenglykolu významně prodlouží čas jeho eliminace. Současně dochází k zesílení depresivního působení etanolu. Doporučuje se podání vitaminů B1a B6. V pozdní fázi otravy je vhodné provést hemodialýzu nebo peritoneální dialýzu.
Janczyk P., Wiechetek M. Ethylene glycol poisoning in dogs and cats. Medycyna Weterynaryjna 2002; 58(7):501-506.
MVDr. Stanislav Cienciala
