C. CHARREYRE, C. ANDRÉONI, F. JOISEL
Merial S.A.S., Lyon, France
Veterinářství 2008;58:621-625.
SOUHRN
C. Charreyre, C. Andréoni, F. Joisel: Patogeneze PCVD, důsledky pro vakcinaci proti PCV2.
V příspěvku jsou shrnuty informace o vlastnostech PCV2, o epizootologii, patogenezi a klinických příznacích, které jsou spojeny s infekcí PCV2. Jsou zde také zmíněny důsledky vakcinační strategie a pokus o vysvětlení, jak může vakcinace vyvolat ochranu.
SUMMARY
C. Charreyre, C. Andréoni, F. Joisel: PCVD pathogenesis; consequences in vaccination against PCV2.
The available information on PCV2 characteristics, epidemiology, pathogenesis, and disease signs associated with PCV2 infection are reviewed. The consequences on vaccination strategies and a tentative explanation on how vaccination can induce protection will be proposed.
Úvod
PCV2 je spojován s řadou závažných onemocnění prasat1,2 včetně syndromu multisystémového chřadnutí selat po odstavu (PMWS), proliferativní a nekrotizující pneumonií (PNP), syndromu porcinní dermatitidy a nefropatie (PDNS), komplexu respiračních onemocnění prasat (PRDC), abortů a reprodukčních problémů.
Je odhadováno, že PMWS a onemocnění spojovaná s PCV2 (PCVD nebo PCVAD) stojí evropské producenty 562 až 900 milionů Euro každý rok3 (Tucker A. W. and Donadeu M., 2006) a závažná vzplanutí se stále vyskytují po celém světě.
Vytvoření vakcíny založené na vlastnostech viru a charakteru onemocnění
Epizootologie, klinické příznaky a charakteristika viru
PCV2 je rozšířen v celém světě a v současné době je pouze několik málo chovů bez PCV2. Příznaky onemocnění, které jsou spojované s infekcemi PCV2 jsou extrémně variabilní. Abychom lépe porozuměli prevalenci, závažnosti a vývoji PMWS a PCVD, společnost Merial provedla v letech 2004 – 2006 čtyři velké průzkumy mezi veterinárními lékaři zabývajícími se problematikou prasat, v západní4 a střední Evropě, v USA5 a Asii.6 Tyto průzkumy ukázaly, že prevalence PMWS a PCVD je stále vysoká ve všech částech světa a má značný zdravotní a ekonomický dopad. Zdá se, že chřadnutí je stále dominantním klinickým příznakem. Zvýšila se nejen mortalita, ale i další infekce a jejich přímé následky, včetně použití antibiotik. Projevy onemocnění se vyvíjí.
Když bylo v roce 1995 PMWS poprvé zaznamenáno,7,8 byl tento syndrom popsán s typickými klinickými příznaky jako je progresivní výrazné hubnutí, zvětšené a hmatatelné mízní uzliny, těžké dýchání, bledost a ikterus spolu s výraznými patologicko-anatomickými lézemi a histopatologickým nálezem, jako je lymfoidní deplece a granulomatózní zánět v různých orgánech. Definice PMWS u prasete jako jednotlivce se opírá o klinické příznaky, typické léze a přítomnost velkého množství viru nebo virového genomu v lézích.9 Definice onemocnění na úrovni stáda byla navržena – European PCV2 Research Initiative (6th Framework Programme Priority SSP/5.4.6 – EU Project No.:513928 – Control of Porcine Circovirus Diseases (PCVD) a zahrnuje individuální diagnózu PCVD u prasat a kvantitativní zvýšení mortality (www.pcvd.org.).10 Podobná definice byla také navržena AASV a NPB.
Na začátku propuknutí onemocnění mortalita kulminuje na 35 – 40 %, v některých turnusech je někdy dokonce vyšší2 a vyskytovala se zejména ve stáří 6 – 14 týdnů. V současné době se mortalita objevuje mezi 6 – 20ti týdny nebo i později, a klinické příznaky se mohou objevit opožděně a mohou být méně výrazné. V minulosti se u jednoho prasete nacházely typické morfologické léze. Nedávno, a to v mnoha zemích, byla pozorována zvýšená variabilita ve velikosti prasat, v počtu zakrslíků a zvýšení počtu neprodejných prasat. Nyní je častěji pozorován pokles v průměrných denních přírůstcích a v konverzi živin, respirační a trávicí poruchy, které neodpovídají na terapii antibiotiky a příznaky PMWS nejsou tak zřetelné. Když chceme potvrdit diagnózu PCVD, ne všechny typické anatomické a histo-patologické léze jsou nalézány u jednotlivce. Tato různost typických klinických příznaků a lézí může ztížit diagnostiku PCVD a onemocnění může probíhat latentně. Proto se nyní doporučuje provést komplexní pitvu třech až pěti podezřelých prasat, odebrat více orgánů pro histo-patologické vyšetření a detekci PCV2.11 V nedávné studii provedené v Itálii použití této metody ukázalo, že z 21 stád podezřelých na PCVD bylo jen 17 skutečně postiženo.12
PCV2 je nejmenší známý virus u savců, jeho malá struktura bez obalu je velmi odolná k dezinfekci a inaktivaci.13 Všechny izoláty PCV2 zkoumané na celém světě jsou velmi blízce příbuzné. Aktuální dostupná data navrhují rozlišení PCV2 do dvou genotypů, starší genotyp 2 a mladší genotyp 1. Tato změna přirozeně proběhla v celém světě v letech 2003 – 2004. Studie antigenů podporují tuto klasifikaci a rozdělují dále několik PCV2 sérotypů. A přesto se předpokládá, že PCVD jsou multifaktoriální onemocnění. Velká variabilita pozorovaná v klinických příznacích a epidemiologii není kvůli genetickým nebo antigenním variacím mezi PCV2 izoláty, ale hlavně kvůli dalším faktorům samotného viru. Konkrétně dodnes nejsou zaznamenány změny v sekvencích PCV2, které by mohly vysvětlit vzplanutí PCVD nebo by mohly být spojovány se zhoršeným průběhem onemocnění.
Pozorovaná účinnost různých vakcín, které jsou všechny připraveny z PCV2 genotypu 2, zatímco současná terénní populace patří ke genotypu 1, svědčí proti existenci patotypů. Vakcinace stád prasnic vakcínou Circovac® (obsahuje genotyp 2 PCV2) měla za následek významný pokles onemocnění spojených s PCV2 a celkové mortality a to i přesto, že PCV2 genotyp1 nyní převládá.14
Protože je infekce perzistentní a široce rozšířená v populacích prasat a virus je rezistentní, bude potřeba vakcín pravděpodobně trvalá a bude součástí managementu ve stádech prasat na všech úrovních ekonomiky života prasete.
Patogeneze a patologie
PCV2 působí imunosupresivně a vyvolává léze v lymfoidních tkáních a progresivní zaostávání v růstu u infikovaných prasat.
Projev infekce PCVD závisí na včasné expozici mladých selat PCV2. Když se selata setkávají s výraznou PCV2 čelenží v raném stádiu života, průběh onemocnění je výraznější.15-18 Konečný klinický výsledek a projevy onemocnění během celého života prasete tak závisí na této rané fázi.
Prvotní cílové buňky pro PCV2 replikaci nebyly doposud přesně identifikovány, ale velká množství PCV2 viru jsou zjišťována brzy po infekci v dendritických buňkách, což je specifický druh buněk, které jsou odpovědné za prezentaci antigenů lymfocytům. V dendritických buňkách je PCV2 schopný uniknout lýze a zůstat nepostižen ve velkých množstvích dlouhou dobu,19 dále PCV2 blokuje schopnost dendritických buněk zahájit imunitní reakce a tímto napadá centrální kontrolu prasečích imunitních mechanismů.20,21 Bylo prokázáno, že PCV2 infekce navozuje nižší regulaci produkce mitogenem indukovaného interferonu gama, IL2 a IL4, zatímco stimuluje produkci imunosupresivního faktoru IL10.22 V akutních fázích kolabuje vrozená a získaná imunita a infikovaná prasata se stávají cílem pro snadnější regulaci PCV2 a příležitostné patogeny.
Jako důsledek této imunosuprese nás nepřekvapuje, že infekce PCV2 je typická růzností klinických příznaků výše popsaných, a to výraznou ztrátou hmotnosti, ikterem, respiračními a trávicími poruchami s různou intenzitou a mortalitou.23-26
Féty jsou vnímavé k PCV2 infekci, ačkoli aborty způsobené PCV2 jsou spíše výjimečné. Počáteční odhady spojovaly PCV2 s fatálními lézemi na myokardu u zmetků, ale nenašlo se mnoho případů.27-29 Důkaz, že PCV2 je schopen projít placentární bariérou není vždy přesvědčivý.30,31 Na druhé straně nedávná pozorování na farmách postižených PCV2 ukázala, že infekce PCV2 v chovných stádech může hrát určitou roli ve zhoršení reprodukčních funkcí a PCV2 může být odpovědný za přebíhání, výskyt mrtvě narozených selat a rození slabých selat.
V laboratorních experimentech jsou embrya citlivá k infekci PCV2, jakmile zmizí zona pellucida.32 Embryonální odůmrť může vést k přebíhání, což je často zřejmé z terénních pozorování. V této fázi je nejpravděpodobnějším zdrojem PCV2 semeno a v některých případech byly zjištěny vzorky semene pozitivní na PCV2.33,34 Ukazuje se, že získávání semene přímo na farmě je rizikový faktor pro PCVD.35 Kontaminace semene může být buď v důsledku vylučování viru kancem36 nebo náhodnou kontaminací během přípravy semene. Experimentálně infikované semeno PCV2 může vyvolat embryonální odúmrť.30 U prasat, experimentálně infikovaných, se akutní klinické příznaky vyskytly s vyšší než 50% incidencí jen tehdy, když byla selata mladší než tři až čtyři týdny a většinou u zvířat, která byla stimulována nebo infikována dalšími patogeny. Téměř 100% incidence je jen u třídenních gnotobiotických stimulovaných selat. U starších prasat má infekce PCV2 mírnější klinické příznaky. Nejstarší prasata experimentálně infikovaná s příležitostnými akutními klinickými příznaky byla šesti týdenní konvenční selata koinfikovaná Mycoplasma hyopnemoniae.37
Proto musí být konstrukce vakcíny zaměřena na ochranu prasečího imunitního systému, a to zvláště u mladých zvířat s dozrávajícím imunitním systémem.To je obzvláště složité provést, protože účinek vakcíny je založen na aktivaci stejného imunitního systému a samotná imunostimulace je zatěžující faktor pro projev PCVD. Ideální vakcinace by měla umožnit nově narozeným selatům získat a udržet 100% schopnost svého imunitního systému.
Vakcinace by rovněž měla ochránit reprodukční a gestační fáze.
Imunitní reakce
Několik případových studií určilo jako rizikový faktor nízký příjem kolostra pro klinické projevy PMWS a selata, která získala vysokou pasivní imunitu k PCV2 se jeví jako dobře chráněna před čelenží PCV2.35, 38-40 Normální aktivní imunitní reakce proti PCV2 jsou i u prasat s imunitním systémem, který není příliš poškozen.41
PCV2 infekce obecně vyvolává výraznou produkci protilátek. Protilátková odpověď je dobře vyvážená vzhledem k subtypům imunoglobulinů41 a je hlavně zaměřena proti kapsidovému proteinu.42 Za definovaných laboratorních podmínek mohou být hladiny protilátek spojovány s ochranou proti čelenži nebo infekci, ale v terénních podmínkách se brzy zjistilo, že sérologická ověřování klamou, a že jasný vztah s onemocněním nemůže být často stanoven. Mnoho prasat je séropozitivních a např. mateřské protilátky klesají v širokém rozmezí od 2 – 15 týdnů věku.43 Dostupné sérologické testy jsou značně variabilní a porovnávání studií je složité.44,45 To vedlo k přesnějším stanovením kvality protilátkových odpovědí. Již v roce 2000 byly navrženy testy, které detekují neutralizační protilátky a předpokládalo se, že neutralizační protilátky nebyly tvořeny v závažných případech PMWS,46 což bylo široce potvrzeno a rozšířeno nedávnými studiemi.41,47 Je logické předpokládat, že virus neutralizační protilátky budou více účinné v rané fázi infekce, které chrání proti cirkulaci PCV2 a dalším příznakům.
Nedávno byly také navrženy testy, které hodnotí IgM protilátky.48-50 Tento typ testu může pomoci lépe detekovat aktivní sérokonverzi u prasat a ve stádech, ačkoli to neumožní kompletní a přímé zhodnocení cirkulace viru a jeho množství.
V subklinických případech PCV2 je infekce spojována s ranou produkcí interferonu alfa, a proto vývoj buněčné imunity může limitovat nebo omezit závažnost onemocnění.47 Vývoj buněčné imunity specifické pro PCV2 nebyl zatím jasně dokumentován,51 ale byl dokázán u prasniček vakcinovaných Circovacem®.52 Poněvadž PCV2 je tak dobře chráněn v makrofázích a dendritických buňkách, úloha buněčné imunity může být významná k omezení šíření viru v těle prasete. Proto pasivní nebo aktivní imunita může ochránit prasata proti infekci PCV2. Protilátky, zvláště neutralizační, ale také buněčná imunita jsou tvořeny a mohou chránit proti PCV2 infekci. Tato pozorování poskytla všechny nezbytné teoretické důvody, abychom se domnívali, že vakcinace bude užitečný nástroj k prevenci PCVD.
Jak ukazují epidemiologické a patogenetické studie, klíč k porozumění projevům PCVD záleží na rané expozici virem PCV2 na mladá selata.
Když sele čelí silné infekci PCV2, pak nově narozené sele s nízkou maternální imunitou bude podrobeno ranému imunitnímu kompromisu, který ohrožuje jeho imunitní schopnosti. Toto přinutí selata využít svůj imunitní buněčný potenciál tak, aby mohla čelit dalším mnohým infekcím a patogenům. Při dalších kontaktech s více viry PCV2 a kofaktory zůstane zachována schopnost selete produkovat správnou imunitní odpověď, ale bude méně výrazná a účinná.
Pokud je sele chráněno účinnou mateřskou imunitou, nebude tak zatěžováno a může se daleko lépe připravit na další infekci. Na další kontakty s více PCV2 a kofaktory bude sele připraveno s plnou přirozenou schopností odpovědět. V mnoha případech se tato raná ochrana plně rozšíří po celý život prasete, jak ukazuje úspěšné použití vakcíny Circovac® v Evropě.
Profylaxe a kontrola: jak působí vakcíny?
Vysoce kvalitní mateřská imunita předaná selatům pokryje citlivou ranou fázi života selete. U druhů, které mají epiteliochoriální placentu, jako u prasete, je známé že kolostrum vakcinovaných prasnic obsahuje antigenně specifické mateřské globuliny, které hrají důležitou roli v pasivní ochraně nově narozených selat. Kolostrum obsahuje nejen protilátky, ale také imunokompetentní T a B lymfocyty. Nedávné experimenty u SPF selat jasně prokázaly, že kolostrum od prasnic vakcinovaných vakcínou Circovac® obsahuje interferon gama produkující PCV2 specifické CD8+T buňky, zatímco v kolostru od nevakcinovaných prasnic nejsou žádné interferony gama.52 Tyto údaje spolu s předchozími informacemi ukazují, že leukocyty izolované z kolostra mohou procházet střevní bariérou u nově narozených selat a jasně potvrzují, že mateřské antigen specifické leukocyty mohou přecházet k selatům kolostrem. Toto představuje velmi účinný nástroj aktivní ochrany proti infekcím u nově narozených selat.53
Proto selata chráněná kvalitní pasivní imunitou budou daleko schopnější si vytvořit své vlastní kvalitní imunitní reakce a po zbytek života se vyrovnávat s PCV2.
Vakcinace stád prasnic Circovacem® ukázala značné zlepšení zdravotního a ekonomického stavu farem a pokles onemocnění spojovaných s PCV2, celkové mortality, omezení medikací (zvláště antibiotik) a výrazné zvýšení denních přírůstků ve všech fázích života prasete.
Abychom přesněji zhodnotili povahu a předvídatelnost účinku Circovacu®, byl použit lineární regresivní model ke srovnání výsledků získaných před a během vakcinace v Německu, kde nejvíce údajů existuje nejdelší dobu (233 farem, 67 tisíc prasnic, více než dva miliony prasat od roku 2005).
Pro každou farmu byl pokles v mortalitě po vakcinaci srovnáván s původní mortalitou před vakcinací.
Výrazné pozitivní lineární korelace byly zjištěny v mortalitě před a po vakcinaci. Čím vyšší byla mortalita před vakcinací, tím bylo zlepšení po vakcinaci a farmy se vrátily téměř k normální hodnotě mortality u odstavených selat a výkrmových prasat. Tyto výsledky ukazují, že selata narozená od vakcinovaných prasnic byla chráněna před škodlivým účinkem PCV2 během celého života. Podobné výsledky byly zjištěny ve Francii a Kanadě.
Kromě toho, poslední předběžné studie na farmách prasat vakcinovaných Circovac® za použití francouzského programu Gestion Technique des Troupeaux de Truies (GTTT) ukázala zvýšení živých selat ve vrhu o 0,44 a zkrácení intervalu odstav – zabřeznutí o 1,35 dní u vakcinovaných matek. Toto zlepšení ukazuje lepší přežívání embryí a plodů během březosti u samic vakcinovaných Circovacem®.
Interference mateřských protilátek s vakcinací selat byla demonstrována u MLV vakcíny.54
Tato interference může být prokázána rovněž u inaktivovaných vakcín. Dokonce, i když přetrvávající mateřské protilátky zcela nebrání aktivní sérokonverzi,11,43 bylo dokázáno, že hladina protilátek v době vakcinace významně ovlivní výsledek vakcinace.55
Abychom překonali nebo obešli mateřsky získanou imunitu je nutné buď posunout vakcinaci, až mateřské protilátky dostatečně klesnou nebo použít opakované vakcinace. Vysokým dávkám vakcíny nebo silným adjuvans ve vakcíně bychom se měli u mladých selat, infikovaných PCV2 vyhnout. Načasování vakcinace prasat musí být pečlivě stanoveno na každé stádo a podle epidemiologické situace.
Nejen v laboratořích Merialu bylo během experimentu prokázáno, že vakcinace a čelenže jsou u prasat během vakcinace Circovacem® vysoce účinné. Kromě toho, použití Circovacu® u selat v předběžných terénních pokusech v několika zemích se ukázalo být velmi účinné v prevenci mortality prasat, rozmanitosti ve velikosti prasat a PCVD klinických příznaků. Nicméně však tento způsob vakcinace stáda se ideálně hodí pro tyto čtyři situace:
- ve vážných vzplanutích, kdy vakcinace je poprvé použita
- když statut vakcinace prasnic není znám – v multi-site systémech nebo když existuje více zdrojů prasat pro výkrm
- když prasnice nejsou vakcinovány nebo nejsou správně vakcinovány
- když je příjem kolostra nízký a nemůže být kontrolován
Závěr
Nyní je potvrzeno z laboratoře a z terénních pokusů, že vakcinace proti PCV2 infekci může poskytnout ochranu proti rozvinutí příznaků PMWS a PCVD. Nejlepší vakcinační schémata je třeba volit na základě pochopení patogeneze onemocnění PCV2 infikovaných zvířat a stád.
Bylo zjištěno, že terénní vakcinace chovných stád Circovacem® značně snižuje mortalitu, a to v celém průběhu života prasete. Toto zlepšení by mohlo být vztaženo k akutní a chronické imunosupresi, kterou mohou nekontrolovatelné PCV2 infekce během života prasete způsobit. Protože dnes pozorovaná zlepšení mohou být dramatická, předpokládá se nyní, že chronický průběh PCV2 může předcházet před vzplanutím PMWS. Ve stádech prasat mohly infekce PCV2 po dlouhou dobu způsobovat značné ztráty, které zůstaly nepovšimnuty před použitím vakcíny.
Převzato ze sborníku AASV-39th Annual Meeting proceedings, březen 2008
Literatura:
1. Allan, G., Ellis, J. Porcine circoviruses: a review. J Vet Diagn Invest 2000;12:3-14.
2. Segalés, J., Domingo, M. Post-weaning Multisystemic Wasting Syndrome (PMWS) in pigs. A review. Veterinary Quaterly 2002;24(3):109-124.
3. Tucker, A. W., Donadeu, M. Porcine multi-systemic wasting syndrome (PMWS): a review. Pig J 2006;4.
4. Joisel, F., Randoux, S., Longo, S. Evaluation of Post-weaning Multisystemic Wasting Syndrome (PMWS) Impact in Western Europe through a Survey Implemented By Swine Veterinarians. Proceedings of the 19th IPVS Congress, Copenhagen, Denmark, Abstract O. 2006;290-3(1):173.
5. Gillespie, T. G. Post-weaning Multisystemic wasting syndrome and porcine circovirus type 2 – Survey of US swine practitioners, Proceedings of the 37th AASV meeting, March 47th, Kansas city; Missouri, USA. 2006:231-234.
6. Too, H., Longo, S., Joisel, F. Epidemiology of post-weaning multisystemic wasting syndrome (PMWS) in Asia according to veterinary practitioners. 5th International Symposium on Emerging and Re-emerging Pig Diseases: Krakow, Poland. June 24-27th. 2007:87.
7. Harding, J. C. Post-weaning multisystemic wasting syndrome (PMWS): preliminary epidemiology and cmlinical presentation. Proc West Can Assoc Swine Pract 1996:21.
8. Albina, E., Cariolet, R., Eveno, E. et al: Premiers résultats du CNEVA sur le dépérissement du porcelet en fin de post-sevrage. Suppl Sem Vet 1996;834:1-2.
9. Sorden, S. Update on porcine circovirus and post-weaning multisystemic wasting syndrome. J Swine Health and Prod 2000;8(3):133-136.
10. www.pcvd.org: Web page of Project No.: 513928 Sixth Framework Programme, Priority SSP/5.4.6 (Priority 5. Food Quality and Safety).
11 .Segalés, J., Morvan, H. PMWS: How to Define the “Herd Case”, in PCV2 Diseases, From Research Back to the Field Again, WB5, Merial Symposium at the 18th IPVS Congress. Hamburg; Germany. 2004:65-18.
12. Sarli, G., Ostanello, F., Morandi, F., Nigrelli, A., Alborali, L., Dottori, M., Vezzoli, F., Barigazzi, G., Sala, V., Leotti, G., Joisel, F. Application of a protocol for the diagnosis of PMWS in Italy. 5th International Symposium on Emerging and Re-emerging Pig Diseases. Krakow; Poland. June 24th-27th 2007:99.
13. Royer, R., Nawagigul, P., Paul, P., Halbur, P. Susceptibility of Porcine Circovirus to several commercial disinfectants. Proceedings of the 31st AASV meeting. Indianapolis; IA, USA. 2000:45.
14. Charreyre, C., Joisel, F. PCV2 isolate variation: Its role in pathogenicity and disease control. Proceedings of the AD Leman Conference, St Paul, USA, under press. 2007:34.
15. McIntosh, K., Harding, J., Parker, S., Krakowka, S., Allan, G., Ellis, J. Quantitative PCR for porcine circovirus type 2 in swine feces in PCVD-affected and non-affected commercial herds. 5th International Symposium on Emerging and Re-emerging Pig Diseases, Krakow; Poland. June 24th-27th, 2007:131.
16. Calsamiglia, M., Fraile, L., Espinal, A., Cuxart, A., Seminati, C., Martin, M., Mateu, E., Domingo, M., Segalés, J. Sow porcine circovirus type 2 (PCV2) status effect on litter mortality in post-weaning multisystemic wasting syndrome (PMWS). Res Vet Sci 2007;82(3):299-304.
17. Sibila, M., Calsamiglia, M., Segalés, J., Blanchard, P., Badiella, L., Le Dimna, M., Jestin, A., Domingo, M. Use of a polymerase chain reaction assay and an ELISA to monitor porcine circovirus type 2 infection in pigs from farms with and without post-weaning multisystemic wasting syndrome. Am J Vet Res 2004;65(1):88-92.
18. Enøe, C., Bækbo, P., Vigre, H., Larsen, L. E., Jorsal, S. E., Nielsen, E. O. Serological testing for porcine circovirus type 2 in Danish pig herds with and without PMWS. 5th International Symposium on Emerging and Re-emerging Pig Diseases, Krakow, Poland, June 24th-27th. 2007:102.
19. Vincent, I. E., Carrasco, C. P., Herrmann, B., Meehan, B. M., Allan, G. M., Summerfield, A., McCullough, K. C. Dendritic cells harbor infectious porcine circovirus type 2 in the absence of apparent cell modulation or replication of the virus. J Virol 2003;77(24):13288-13300.
20. Vincent, I. E., Carrasco, C. P., Guzylack-Piriou, L., Herrmann, B., McNeilly, F., Allan, G. M., Summerfield, A., McCullough, K. C. Subset-dependent modulation of dendritic cell activity by circovirus type 2, Immunology. 2005;115:388-398.
21. McCullough, K. C., Vincent, I. E., Summerfield, A. The immunology of PCV2 infections. Proceedings of the 38th AASV meeting, March 36–th, Orlando. Florida; USA. 2007:497-506.
22. Kekarainen, T., Montoya, M., Mateu, E., Segalés, J. IL-10 Induced by porcine circovirus type 2 (PCV2) suppresses recall antigen responses. 5th International Symposium on Emerging and Re-emerging Pig Diseases. Krakow; Poland, June 24th-27th. 2007:41.
23. Allan, G. M., Kennedy, S., McNeilly, F., Foster, J. C., Ellis, J., Krakowka, S., Meehan, B., Adair, B. Experimental reproduction of wasting disease and death by co infection of piglets with porcine circovirus and porcine parvovirus. J Comp Pathol 1999;121:1-11.
24. Ellis, J. A., Lairmore, M., Krakowka, S., Bratanich, A., Haines, D. M., Clark, E. G., Allan, G., Konoby, C., Hassard, L., Meehan, B., Harding, J., Kennedy, S., McNeilly, F., Martin, K. Reproduction of lesions of post-weaning multisystemic wasting syndrome in gnotobiotic piglets. J Vet Diag Invest 1999;11:3-14.
25. Kennedy, S., Moffett, D. M., McNeilly, F., Meehan, B., Ellis, J. A., Krakowka, S., Allan, G. M. Reproduction of lesions of postweaning multisystemic wasting syndrome by infection of conventional pigs with porcine circovirus type 2 alone or in combination with porcine parvovirus. J Comp Path 1999;122:9-24.
26. Krakowka, S., Ellis, J. A., McNeilly, F., Gilpin, D., Meehan, B., McCullough, K., Allan, G. A. Immunologic features of porcine circovirus type 2 infection. Virol Immunol 2002;15:567-582.
27. West, K. H., Bystrom, J. M., Wojnarowicz, C., Shantz, N., Jacobson, M., Allan, G. M., Haines, D. M., Clark, E. G., Krakowka, S., McNeilly, F., Konoby, C., Martin, K., Ellis, J. A. Myocarditis and abortion associated with intrauterine infection of sows with porcine circovirus 2. J Vet Diagn Invest 1999;11:530-532.
28. Meehan, B. M., McNeilly, F., McNair, I., Walker, I., Ellis, J. A., Krakowka, S., Allan G. M. Isolation and characterization of porcine circovirus 2 from cases of sow abortion and porcine dermatitis and nephropathy syndrome. Arch Virol 2001;146:835-842.
29. Ladekjær-Mikkelsen, A. S., Nielsen, J., Storgaard, T., Botner, A., Allan, G., McNeilly, F. Transplacental infection with PCV-2 associated with reproductive failure in a gilt. Vet Rec 2001;148:759-760.
30. Cariolet, R., Blanchard, P., Le Dimna, M., Allan, G. M., Mahe, D., Keranflec’h, A., Julou, P., Beaurepaires, B., De Boisseson, C., Truong, C., Jestin, A. Consequences of PCV2 experimental infection of non-immune SPF sows using the intra-uterine route. Proceedings of the ssDNA viruses of plants, birds, pigs and primates, St Malo, France 2001:129.
31. Park, J.-S., Kim, J., Ha, Y., Jung, K., Choi, C., Lim, J.-K., Kim, S.-H., Chae, C. Birth abnormalities in pregnant sows infected intranasally with PCV2. J Com Path 2005;132(2-3): 139-144.
32. Nauwynck, H., Lefebvre, D., Misinzo, G., Meerts, P., Mateusen, B., Sanchez, R., Delputte, P. Pathogenesis of porcine circovirus 2 infections. Proceedings of the 38th AASV meeting. Orlando; USA. 2007:489-495.
33. Larochelle, R., Bielanski, A., Müller, P., Magar, R. Evidence of shedding of porcine circovirus type 2 (PCV2) in boar semen following experimental infection. Proceedings of the 16th IPVS; Melbourne, Australia. 2000;1:580.
34. McIntosh, K. A., Harding, J. C. S., Ellis, J. A., Appleyard, G. D. Nested PCR detection and duration of porcine circovirus type 2 in semen collected from naturally infected boars. In: Proc Intern Conf “Animal Circoviruses and Associated Diseases”. Belfast; UK, 2005:93.
35. Rose, N., Larour, G., Le Diguerber, G., Eveno, G., Jolly, J. P., Blanchard, P., Oger, A., Le Dimma, M., Jestin, A., Madec, F. Risk factors for porcine post-weaning multisystemic wasting syndrome (PMWS) in 149 French farrow-to-finish herds. Prev Vet Med 2003;(3):209-225.
36. Segalès, J., Allepuz, A., Fort, M., Sibila, M. Porcine circovirus type 2 (PCV2): strains, pathogenicity and vaccines. 5th International Symposium on Emerging and Re-emerging Pig Diseases, Krakow, Poland, June 24th-27th, Intervet Satellite Seminar, Satellite Proceedings and Symposium Abstracts. 2007:5-11.
37. Opriessnig, T., Thacker, E. L., Yu, S., Fenaux, M., Meng, X. J., Halbur, P. G. Experimental reproduction of postweaning multisystemic wasting syndrome in pigs by dual infection with Mycoplasma hyopneumoniae and porcine circovirus type 2. Vet Pathol 2004;41(6):624-40.
38. de Jong, M. F., Elbers, A., Wellenberg, G. J. Factors associated with PMWS and PDNS: a case control study. 4th International Symposium on Emerging and Re-emerging Pig Diseases: Rome Italy 2003:215.
39. Charreyre, C., Bésème, S., Bœuf-Tedeschi, L., Bublot, M., Reynaud G. -a) Protection against PCV2 experimental challenge in 3-week-old piglets by maternal antibodies. Proceedings of the 17th IPVS, Ames, Iowa, USA. 2002.
40. Reynaud, G., Boeuf-Tedeschi, L., Bublot, M., Charreyre, C. Maternally derived protection against PCV2 experimental challenge in 3 week old piglets. Proceedings of the ssDNA Viruses of Plants, Birds, Pigs and Primates, St Malo, France September 242-7th, 2001;137.
41. Meerts, P., Misinzo, G., Lefebvre, D., Nielsen, J., Bøtner, A., Kristensen, C., Nauwynck, H. Correlation between the presence of neutralizing antibodies against PCV2 and protection against replication of the virus and development of PCV2-associated disease, BMC Veterinary Research 2:6 (doi:10.1186/1746-6148-2-6) http://www.biomedcentral.com/1746-6148/2/6
42. Lekcharoensuk, P., Morozov, I., Paul, P. S., Thangthumniyom, N., Wajjawalku, W., Meng, X. J. Epitope Mapping of the Major Capsid Protein of Type 2 Porcine Circovirus (PCV2) by Using Chimeric PCV1 and PCV2. J Virol 2004;78(15):8135-8145.
43. Opriessnig, T., Halbur, P. G. Influence of anti-PCV2 passively-acquired antibodies on efficacy of Suvaxyn(r) PCV2 vaccination in pigs experimentally-infected with PCV2. 5th International Symposium on Emerging and Re-emerging Pig Diseases. Krakow; Poland, June 24th-27th. 2007:123.
44. Opriessnig, T., Madson, D. M., Prickett, J. R., Pogranichniy, R. M., Meng, X. J., Halbur, P. G. Long-term effect of PCV2-Infection and reinfection on PCV2-antibody and DNA profiles in pigs over time. 5th International Symposium on Emerging and Re-emerging Pig Diseases. Krakow; Poland, June 24th-27th. 2007:45.
45. Guillossou, S., Lebon, E., Mieli, L., Bonnard, M., Thomson, D. Development of a quantification method to specific anti-ORF2 antibody using a blocking ELISA. 5th International Symposium on Emerging and Re-emerging Pig Diseases. Krakow; Poland, June 24th-27th. 2007:101.
46. Charreyre, C., Bésème, S., Boeuf-Tedeschi, L., Bublot, M., Reynaud, G. -b) Serological profiles of pigs with and without experimental PMWS. Proceedings of the 17th IPVS, Ames, Iowa, USA. 2002.
47. Fort, M., Teixeira, L., Nofrarias, M., Diaz, I., Sibila, M., Pujols, J., Segalés, J., Mateu, E. Early innate and adaptative immune responses in a PCV2 subclinical infection model. 5th International Symposium on Emerging and Re-emerging Pig Diseases. Krakow, Poland, June 24th-27th, 2007:67.
48. van Esch, E., Wellenberg, G. J. IgM and IgG antibody responses in sera from pigs experimentally infected with PCV2. 5th International Symposium on Emerging and Re-emerging Pig Diseases. Krakow; Poland, June 24th-27th. 2007:68.
49. Vela, C., Minani, A., Fischer, L., Ranz, A., Schmoll, F. Molecular and immunological methods as tools for the diagnosis of PCV2 infection. 5th International Symposium on Emerging and Re-emerging Pig Diseases. Krakow; Poland, June 24th-27th. 2007:98.
50. Segalés, J., Larsen, L., Wallgren, P., Rose, N., Grau-Roma, L., Sibila, M., Fraile, L. Casal, J., Bækbo, P. What do we know on epidemiology, control and prevention of porcine circovirus diseases? 5th International Symposium on Emerging and Re-emerging Pig Diseases. Krakow; Poland, June 24th-27th. 2007:35.
51. Krakowka, S., Ellis, J. A., Meehan, B., Ringler, S., Rings, M. D., Allan, G. In vivo immune activation is the pivotal event in the production of wasting disease in pig infected with porcine circovirus-2 (PCV-2). Vet Pathol 2001;38:31-42.
52. Goubier, A., Piras, F., Gnudi, M., Chapat, L., Maurin-Bernaud, L., Goutebroze, S., El Garch, H., Joisel, F., Charreyre, C., Richard, S., Forest, L., Andreoni, C., Juillard, V. Colostrum from sows vaccinated with an inactivated PCV2 vaccine contains antigen specific leukocytes. 8th Intenational Veterinary Immunology Symposium, Ouro Preto, Brazil, August 15t-19th, accepted for oral presentation. 2007.
53. Joisel, F., Charreyre, C., Bordin, E., Longo, S. Vaccination of sows and gilts against PCV2 diseases: Field experiences in Europe and Canada. Proceeding of the 13th Encontro Técnico, Florianopolis, SC, Brazil, accepted for publication. 2007.
54. Thomas P., Opriessnig T., Mc Keown N., Meng X.J. and Halbur P.: (2005) Effect of PCV2 passive antibody levels on immunization with chimeric PCV12– vaccine and challenge with wild-type PCV2. Proceedings of the AASV: 23-25.
55. Roerink, F., Sno, M., Thijssen, R., van Woensel, P. Influence of maternally derived antibodies on the efficacy of vaccination against porcine circovirus. 5th International Symposium on Emerging and Re-emerging Pig Diseases. Krakow; Poland, June 24th-27th. 2007:117.
Adresa autora:
C. Charreyre, DVM, MSc
Merial S.A.S.
Lyon
Francie
Se souhlasem autorky a firmy Merial S.A.S. přeložil MVDr. Jiří Malášek
