Národní hřebčín Kladruby je nejstarším velkým hřebčínem na světě
Proti případnému budoucímu převodu Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem ze státu do soukromého vlastnictví se staví petice, kterou mohou zájemci podepisovat ode dneška. ČTK to řekl organizátor petice Jiří Dušek z občanského sdružení CES. Minulý týden se objevily informace, že má v Kladrubech nad Labem zájem investovat Čechoangličan Jiří Šmíd. Podle vyjádření ředitele hřebčína Jana Höcka ale stát o privatizaci neuvažuje.
"Jakmile hřebčín vstoupí do soukromého vlastnictví, stát ztrácí jakoukoliv kontrolu nad majetkem. Obávám se toho, že se majetek pomalounku a potichounku rozprodá. Podpisy budeme sbírat do 28. února, chceme do problému zapojit nejen odbornou veřejnost," řekl organizátor petice Dušek.
Vedle státního podniku existuje ještě státní příspěvková organizace, na kterou přešel veškerý majetek hřebčína. Jejím úkolem je získat evropské dotace ve výši 300 milionů korun. Státní podnik totiž o dotace žádat nemůže. Podle Höcka se tímto krokem pozice státu ještě upevnila.
"Obavy jsou zbytečné. Utuží se vliv státu. Právní předpisy stanoví, že státní příspěvková organizace bez souhlasu zakladatele nemůže s majetkem nakládat," řekl ředitel hřebčína.
Obavy minulý týden rozvířila zpráva, že Jiří Šmíd a firmy ISA UK Ltd. a Northcroft, které zastupuje, jednají s ministerstvem zemědělství, jak získat národní kulturní památku v Kladrubech nad Labem. Mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček ČTK řekl, že nabídka existuje, ale k ničemu nezavazuje.
"Přišla sem nabídka zahraniční firmy na vývoj hřebčína. My jsme udělali jediné, že jsme to nechali prozkoumat ekonomy, ale k ničemu nás to nezavazuje. Opakujeme znovu, že prioritou pro kladrubský hřebčín je získání evropských prostředků z Integračního operačního programu," řekl Vorlíček.
Kladrubský hřebčín už o peníze z Bruselu na zázemí pro koně žádal, nicméně neuspěl. Přišel také o dotaci 100 milionů korun na vybudování turistického zázemí, protože údajně ministerstvo zemědělství nemělo peníze na doplacení. O 300 milionů korun z Integrovaného operačního programu bude hřebčín žádat znovu na jaře.
"V prvním projektu byly procesní chyby. Všechno máme nastudované a žádost doplňujeme. Druhý projekt jsme pozastavili, ale uvidíme, může dojít k jeho znovuobnovení, ale už bychom žádali o 50 milionů korun," řekl Höck.
Organizátor petice Dušek se domnívá, že stát by se měl o hřebčín víc starat, protože starokladrubské plemeno je světový unikát. Roční dotace 70 milionů korun stačí jen na provoz. Pokud by ale stát dával víc, mohlo by se podle něj modernizovat postupně každý rok. V možné privatizaci vidím jen samá rizika, řekl Dušek. Nicméně podnikatel Šmíd na majetkové účasti netrvá.
"V projektech spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem je celá řada možností, takže majetková účast v hřebčíně pro nás není prioritou," uvedl minulý týden představitel firmy ISA UK.
Národní hřebčín Kladruby je nejstarším velkým hřebčínem na světě, loni od jeho založení uplynulo 430 let. Od roku 2002 je kladrubský hřebčín a kmenové stádo tamních běloušů národní kulturní památkou.
