Vždy, když se řekne něco o pokusech na zvířatech, každému se vybaví pod dojmem světových kampaní proti nim zbytečně trpící živočichové. A právě zejména díky těmto kampaním došlo, zejména v cizině, k enormnímu poklesu uskutečňovaných pokusů na zvířatech. K problematice pokusů na zvířatech se Státní veterinární správa ČR vyjadřuje při příležitosti zítřejšího tzv. Světového dne laboratorních zvířat.
SVS ČR spolupracuje s Ústřední komisí pro ochranu zvířat (ÚKOZ) na dozorových akcích a na kontrolách pokusů na zvířatech. Od roku 1992, kdy u nás bylo použito kolem půl milionu pokusných zvířat, došlo ke snížení pokusných zvířat asi na dvě stě tisíc v loňském roce především tím, že byl dodržován zákon (veterinární i zákon na ochranu zvířat proti týrání), a že byly ustanoveny kontrolní mechanismy, které pokusy schvalují a kontrolují plnění podmínek. Přes tři stovky speciálně vyškolených inspektorů místně příslušných veterinárních správ kontroluje činnost tzv. uživatelských zařízení, tj. těch, která provádějí pokusy na zvířatech.
Pokusy na zvířatech smějí konat pouze osoby, které jsou k této činnosti kvalifikovány podle zákona, každý musí absolvovat zvláštní školení a musí prokázat znalost našich platných předpisů.Školení pořádají ÚKOZ ve spolupráci se Společností pro vědu o laboratorních zvířatech, a to na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně nebo na České zemědělské univerzitě v Praze. Již bylo proškoleno více jak 600 lidí, kteří mohou pokusy konat.
Nejedná se jen o klasické pokusy, které by si mohl laik představovat, jako Pavlovovy pokusy s podřezáváním psů, ale pokusem je i sledování zvířat v přírodě, například i takové, jakým je sledování tahu čápů s baťůžkem zádech. I kroužkování ptáků či kroužkování netopýrů je u nás považováno za pokus. Patří sem i krmné pokusy, kde se kontroluje nezávadnost, popřípadě účinnost krmiva. V době, kdy kulminovala aféra kolem BSE, stoupl počet pokusů na asi o 60 000 ptáků, ověřovala se nová krmiva, která by neobsahovala živočišnou bílkovinu (masokostní moučku), kterou nahrazovala moučka sójová.
Zařízení pro pokusy musejí mít odpovídající vybavení. Například je zajímavé, že v takovém zařízení je na tom myš s ohledem na svou velikost a hmotnost lépe než člověk ve třípokojovém bytě. Jsou pochopitelně přesně stanovené další parametry, jako vlhkost či teplota.
Tyto podmínky jsou pro celou Evropu stejné, vycházejí z mezinárodní Dohody na ochranu obratlovců používaných pro vědecké a jiné účely, tzv. Štrasburské konvence, kterou i naše republika podepsala. Podle těchto zásad ÚKOZ třetinu žádostí neschválila. U nás je kolem stovky zařízení, kde se smí za stanovených a schválených podmínek konat pokusy na zvířatech. A to od muzeí, která uskutečňují výzkum obratlovců, přes pracoviště, která vyvíjejí léky až po školy, neboť i výuka počítá s pokusy.
Pokusy nutné pro tolik citované a kritizované kosmetické účely jsou prakticky minulostí. Seriózní firmy se dnes již na reklamách chlubí, že pokusy na zvířatech nedělají. U nás za takovéto pokusy provádí Národní referenční laboratoř ve Státním zdravotním ústavu. Je třeba si však uvědomit, že do kosmetiky patří i prostředky, které nejsou léčivy a přicházejí do styku s kůží a sliznicemi, takže s určitým množstvím zvířat je nutné počítat. V loňském roce bylo pro tyto účely využito 28 králíků.
ČR souhlasí s celosvětovým trendem využívání alternativních metod, například v roce 2000 jsme spolupořádali Evropský kongres k validaci alternativních metod. Ve veterinárních laboratořích se využívají například testy séroneutralizační, na tkáňových kulturách, testy imunoflorescence a další, takže počet zvířat využívaných i ve veterinárních laboratořích poklesl z původních 40 000 na počátku devadesátých let na současných téměř 5 000. Dosud se zde zvířata používají především na testování vztekliny, protože bohužel, zatím nelze využít žádné alternativní metody.
Státní veterinární správa ČR při příležitosti Světového dne laboratorních zvířat vítá a souhlasí se všemi snahami, které směřují ještě k dalšímu omezování pokusů na zvířatech. Jelikož pokrok ve výzkumu pokračuje mílovými kroky, lze očekávat další omezení využívání laboratorních zvířat pro pokusy. Nicméně již nyní je pokrok patrný, zejména v praktickém vymizení tzv. „krvavých“ pokusů.
